Klaus se naštval na Motoristy. Vadí mu odpor vůči Rusku

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Je notoricky známé, že když bývalý prezident Václav Klaus dává najevo nesouhlas, dává jej najevo teatrálním kroucením hlavou, povytáhnutím obočí nebo podtrháváním „nesouhlasnou vlnovkou“ v textu. Teď nespokojenost svého ideového guru zažil i jeho oddaný žák, který mu už 17 let stojí po boku jako mluvčí - Petr Macinka, dnes zároveň předseda Motoristů sobě.

Klausovi se podle informací Seznam Zpráv nelíbí program strany pro oblast zahraniční politiky. Ústřední motto kapitoly zní „patříme na Západ, ne na Východ“. Motoristé v něm píší, že se považují za „eurorealisty“, nikoliv za euroskeptiky. A že nechtějí usilovat o odchod Česka z EU, ale hodlají ji proměnit zevnitř.

Exprezidenta údajně nejvíc naštvala slova, jež se týkají války na Ukrajině. „Vylučujeme jakýkoliv dialog s představiteli totalitních mocí. Vylučujeme také politický dialog a obchodní výměnu České republiky s Ruskem po dobu trvání války na Ukrajině,“ stojí v motoristickém programu.

„S řadou věcí v programu Motoristů by se dalo polemizovat, leccos by se dalo napsat jinak, ale není naše role to jakkoliv hodnotit. Oni nejsou poslušné děti Václava Klause a on není jejich kárající přísný otec,“ mírní výhrady šéf Institutu Václava Klause Jiří Weigl.

O prezidentových námitkách dobře vědí obě hlavní tváře Motoristů - tedy předseda Petr Macinka i europoslanec Filip Turek. Nedávno popisovali, jak se s Klausem pravidelně setkávají na „nedělním soaré v takové hospůdce“.

„Prezident Klaus má určitě racionální poznámky k příčinám války, ale nedovoluji si odpovídat za něj, ostatně jsem psal o jeho anti-intervencionismu ve své diplomové práci,“ snaží se Filip Turek pochopit kritiku.

Macinkův protiputinovský postoj je mimo jiné dán tím, že na Ukrajině měl podíl v jedné továrně, kterou zničily ruské rakety. Vyjadřovat se k tomu nechtěl, protože se ocitl v jakémsi konfliktu zájmů - jako Klausův mluvčí a zároveň šéf Motoristů.

Každopádně pasážemi o prozápadním směřování se Motoristé snaží smýt nálepku „proruské strany“, kterou získali díky některým Turkovým hlasováním v europarlamentu. Třeba když byl proti podpoře Ukrajiny nebo proti usnesení, v němž unijní parlament vyjadřoval znepokojení nad politickou situací v Gruzii a rostoucím vlivem Ruska.

Europoslanec teď musí brzdit. „Mé postoje jsou protiruské celoživotně a toto nastavení si nesu ze své rodiny. Někteří významní členové koalice Spolu mi osobně opakovaně přiznali, že proruská nálepka vůči nám je jejich cílená strategie,“ říká dnes Turek.

Motoristé teď musejí otáčet kompas, neboť zjistili, že pokud chtějí oslovit zklamané pravicové voliče, tak se prostě musejí dívat na Západ. Tím ale podle Klause dělají Motoristé totéž, co jeho institut dennodenně vyčítá v různých textech Fialově vládě - slepou servilitu bruselskému mainstreamu.

Někdejší prezident přitom ohledně Ukrajiny razí menšinový názor, kdy jako klíčové vidí selhání Západu i mezinárodních institucí, které prý dopustily, aby válka začala.

Konflikt Václava Klause s Motoristy je bolestivý z vícero důvodů, nejen proto, že je vede jeho dlouholetý spolupracovník a mluvčí Petr Macinka. Exprezident vystoupil jako čestný host loni v prosinci na prvním kongresu strany, kde jí vyjádřil podporu. „Přišel jsem sem jako někdo, kdo dnes nemá koho volit.“

Ještě letos v dubnu Klaus navštívil konzervativní konferenci, kde ho hlavní hvězda strany a europoslanec Filip Turek označil za „duchovního otce“ Motoristů.

První náznaky nespokojenosti dal Václav Klaus veřejně najevo počátkem července, kdy Motoristům začaly padat preference. Mluvil o tom, že „ochabla“ jejich kampaň. „Teď by si měli říct, že je zákaz dovolených, že nepadá v úvahu jet do Chorvatska nebo jinam k moři, a že se teď budou naplno věnovat kampani,“ žádal Klaus už na začátku prázdnin vyšší nasazení.