Hlavní obsah

Komentář: Vítejte v kampani, jakou svět neviděl

Jan Lipold
šéfkomentátor
Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Andrej Babiš podepisující propagační materiál, snímek ze 16. května 2022.

Reklama

18. 5. 7:00

Andrej Babiš a Josef Středula se tváří, že boj o Hrad jde mimo ně. Dokud se v něm neutkají mezi sebou.

Článek

Pondělí 16. května. Andrej Babiš startuje obytný vůz s nápisem „Za Babiše bylo líp“ a zatáčí směr východ na turné za voliči. Josef Středula oznamuje, že odbory svolávají na 5. září demonstraci proti drahotě. Pardon, nikoli demonstraci, nýbrž „manifestační mítink“.

Kdybyste náhodou zapochybovali: ani jedno z toho pochopitelně není kampaň, natož předvolební. Jestli si jich všimnou média, je oběma politikům jedno. Podpisy pro Babišovu i Středulovu kandidaturu na prezidenta se začaly sbírat (odděleně, ale ve vzácné shodě) prostě jen tak samy od sebe. A ty sázkové kurzy na vítězství v prezidentském klání 3,15, respektive 13, tak ty taky nesouhlasí.

Oba pánové se tváří, že volební zápas o Hrad jde mimo ně. Že se jedná spíš o jakousi volnočasovou aktivitu. Středula se brání být nazýván kandidátem s vysvětlením, že přece teprve probíhá sběr podpisů. Babiš, při startu expedice Průhonice 2022 à la Hanzelka & Zikmund, se zase novinářům směje: Kdyby se rozhodl kandidovat, pečuje teď o „hlasy do zásoby“.

Do 5. září už budou prezidentské volby na leden 2023 nejspíš vypsány. Mítink se Středulou („poskládáme požadavky tak, jak je pro zaměstnance a jejich rodiny považujeme za důležité“) by tím pádem spadal i do formálně vyhlášené volební kampaně. Na sjezdu odborové ústředny, kde minulý měsíc obhájil předsednické křeslo 88 procenty hlasů, přitom boss pravil, že o hlasy odborářů „extrémně stojí“.

Je to celé absurdní? Možná. Ale taky je to důsledek toho, jak tu zdomácněla historka, že kampaň je všechno – a zároveň nic. Nechali jsme si ji vnutit, osvojili si ji a politici ji užívají podle toho, jak se jim to zrovna hodí. Dokonce i jako výraz státotvornosti. Dosluhující prezident s ní – čili bez kampaně – vyhrál volby 2018.

Když si odmyslíme svéráz letošní předehry a akceptujeme Andreje Babiše a Josefa Středulu jako kandidáty prvního kola, mají samozřejmě zmíněné zprávy – karavan a demonstrace – svůj význam.

Zaprvé naznačují, že prezidentské volby se budou ve značné míře zase otáčet kolem „zastavování“ vlády. (S tím vyhrál Miloš Zeman pro změnu v roce 2013.) Což je úplně mimoběžné téma. Prezident není žádný alternativní, lidštější nebo jaký premiér, který má v popisu práce napravovat, co vláda nedělá, anebo co podle něčího mínění dělá špatně. Natož aby bylo jeho úkolem házet vládě klacky pod nohy.

Na billboardy je něco jako „Stop drahotě“ fajn, ale s hlavou státu (viz některé málo známé archivní dokumenty, jako je Ústava České republiky) to nemá prakticky nic společného. Jestli tohle nedorozumění nesetřeseme ani při třetí přímé volbě, klesá pravděpodobnost, že skončí šťastně, tedy ku spokojenosti občanů a prospěchu země.

Zadruhé je patrné, že Babiš a Středula směřují k formátu dvou kohoutů na jednom smetišti. Určitě se najdou rozdíly v tónech kampaně. Už proto, že Babiš byl skoro osm let u moci, takže „za Středuly bylo líp“ sotva může znít uším cílové skupiny tak sugestivně. Ale v obou případech se rýsuje stejné poselství, chcete-li marketingový příběh: prezidentský kandidát (pro naši zemi) jako ten, kdo na rozdíl od vlády myslí na (naše) lidi.

Je to ještě předčasné odhadovat, ale nepsaný souboj Babiš vs. Středula by mohl být jedním z klíčových faktorů voleb. Oba (mimochodem oba v tuto chvíli s veřejnou podporou Miloše Zemana) by do značné míry usilovali o stejný typ voličů. Že by do druhého kola postoupili oba, se nezdá pravděpodobné. Tedy pokud nějaké druhé kolo bude – co my víme?

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované