Hlavní obsah

To u nás dobře známe, říkal si Slovák u českých voleb. A trochu záviděl

Samo Marec
Překladatel a publicista, spolupracovník Seznam Zpráv

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

„Petr Pavel říkal správné věci klidným tónem. Petr Fiala říkal správné věci klidným tónem,“ hodnotí slovenský novinář finále české volby.

Reklama

Slovenský novinář Samo Marec komentuje pro Seznam Zprávy české prezidentské volby.

Článek

Tady je přiznání: česká hymna je nejlepší.

Ta naše, slovenská, je vlastně zhudebněná předpověď počasí. A polovina lidí navíc zpívá špatný text. Zvedáme v něm pěsti a připravujeme se na bitvu. Chystáme se na vzestup, ale – jako vždy – ještě chvíli počkáme.

To platí téměř o všech hymnách: boj za svobodu se v nich buď chystá, nebo už byl úspěšně vybojován, často v nich teče krev, nebo se říká, že by bylo dobré, kdyby tekla. Kromě toho se v hymnách občas uvádějí důvody, proč je daná země lepší než ostatní. Zkrátka to nejsou zrovna přátelské skladby.

A co vy, Češi? V hymně říkáte, že se rozhlížíte po své zemi. Vidíte, že voda teče, vítr fouká, květiny kvetou a že je to všechno hezké a v pohodě. Myslím, že to není nejhorší přístup.

Když jsem po vítězství Petra Pavla slyšel českou hymnu, uvědomil jsem si ještě jednu věc: ještě pořád u ní čekám na první sloku té slovenské, která plynule naváže po skončení české části.

Při sledování české volební kampaně se Slovák skutečně cítil jako doma. Opravdu to všechno dobře známe, žijeme tím. Především části, které se týkaly Andreje Babiše. Bohužel.

Pavlovi blahopřeje celý svět

Petra Pavla čekají první diplomatické povinnosti. Osobně ho podpořila slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, na dálku pak gratuloval krom jiných i polský prezident Andrzej Duda.

Když například Babiš nečekaně přišel do televizní debaty a řekl, že televizi odpustil, okamžitě jsme v něm poznali Igora Matoviče. Také on nám během svých nekonečných tiskových konferencí jako premiér odpouštěl. Ale také nám vyhrožoval, že nás potrestá. A většinou nakonec sám sebe dojal k slzám. A řekl, že za všechno může někdo jiný.

Úplně jako doma

Postupem času jsme o něm začali říkat, že se narodil ve znamení „ublížence“, a jeho nekonečné tiskovky jsme přejmenovali na „plačovky“. Pak jsme je v zájmu zachování duševního zdraví přestali sledovat. Poté Matovič jako premiér skončil a stal se ministrem financí. Ani v této funkci nevydržel. Opět za to pochopitelně mohl někdo jiný.

Andrej Babiš označil svého protivníka za komunistu. Přesně to samé, jako když naši fašisté tvrdí, že fašisté jsou ti druzí.

Andrej Babiš během kampaně strašil, a straší se i u nás. Zejména Igor Matovič straší Robertem Ficem, Robert Fico straší Igorem Matovičem a společně straší liberály, kteří sice mají přesně jednoho poslance, ale i to je patrně nebezpečně mnoho.

Andrej Babiš byl na bohoslužbě. Když jsme ho v kostele viděli, přesně jsme věděli, o co jde. Když totiž Robert Fico kandidoval na prezidenta, i on v sobě jako kovaný komunista objevil upřímně věřícího člověka. A pak prohrál.

První cesta na Slovensko

Vítěz prezidentských voleb Petr Pavel bude v příštích týdnech připravovat inauguraci a první zahraniční cesty. Pavel hovořil o cestě na Slovensko, do Polska a na Ukrajinu.

Andrej Babiš v sobě navíc náhle našel i člověka z lidu, stejně jako když u nás kandidoval na prezidenta bruselský diplomat Maroš Šefčovič. Také on najednou začal naklepávat řízky, popíjet pivo a jíst halušky. Bylo to přesně tak věrohodné, jak si myslíte. A pak prohrál.

Ve vaší kampani se dokonce objevil ostrý náboj. Což také známe. Po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové mělo podle Roberta Fica dojít k politickému převratu. Dlažební kostky, které se objevily naskládané před Úřadem vlády, toho prý byly důkazem.

Byl to docela dobrý příběh, o kterém tehdy jednala i Bezpečnostní rada státu. A pak se ukázalo, že dlažební kostky tam byly kvůli rekonstrukci náměstí. Ovšem nakonec za to stejně mohl George Soros. Zcela vážně: jsme zemí neomezených možností.

Nejlepší ovšem bylo, když Babiš strašil válkou, ale zároveň říkal, že to není on, kdo straší válkou. To prý ti ostatní. Což také známe. U nás válkou straší fašisté a Robert Fico, leč ten je od fašistů často k nerozeznání.

V pohodě si žít

Andrej Babiš je jako Igor Matovič kombinovaný s Robertem Ficem. Jsou mezi nimi rozdíly, ale všichni tři jsou populisté. Některé morální principy pro ně představují jen poněkud vzdálený filozofický koncept, který sice znají, ale rozhodli se jej nepřijmout.

Na Slovensku jsme měli Fica a pak Matoviče, takže teď budeme mít pravděpodobně zase Fica. Vy v České republice jste na tom lépe, protože Andrej Babiš prohrál už třetí volby. Ale nebojte se: Fico také prohrál prezidentské i parlamentní volby, několikrát jsme ho politicky pohřbili, a teď se chystá na velký comeback.

Když ale Slovák sledoval povolební vyjádření českých politiků, něčeho si nemohl nevšimnout: byla docela obyčejná. Petr Pavel říkal správné věci klidným tónem. Petr Fiala říkal správné věci klidným tónem. Oba se chovali jako politici a jako dospělí a vyzrálí lidé.

Bylo to krásné.

Dva roky jsme na Slovensku měli premiéra, který si z celé země udělal citové rukojmí a z politiky kolektivní terapii. Jeho alternativou je Robert Fico, formálně sociální demokrat, ale stále bližší fašistům. Takže když vidím politiky ve vaší zemi, kteří se chovají jako politici a říkají věci, které říkat mají, trochu vám závidím.

A všiml jsem si ještě jedné věci: tématem, které se táhlo celým projevem Petra Pavla, bylo, že v Česku se má žít tak nějak v pohodě. Jsem si vcelku jistý, že to dokonce řekl během svého projevu.

Myslím, že česká hymna opravdu má smysl.

Reklama

Doporučované