Hlavní obsah

Vláda se chystá snižovat rodičák a penze, rozesílá Babiš. Lži, reaguje Jurečka

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Kandidát na prezidenta a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Reklama

11. 1. 16:34

Kandidát na prezidenta Andrej Babiš v rámci své kampaně dlouhodobě kritizuje vládu Petra Fialy. Nyní rozesílá kritické e-maily svým příznivcům. Některá tvrzení vicepremiér Marian Jurečka označil za lživá.

Článek

Vláda Petra Fialy chystá po prezidentských volbách „brutální utahování opasků“, píše v e-mailu prezidentský kandidát a šéf hnutí ANO. Jmenuje hned několik změn, které podle Babiše zkomplikují Čechům život.

Mluvčí ANO Martin Vodička uvedl, že e-mail je běžný newsletter s dotazníkem, který posílá hnutí ANO lidem s jejich souhlasem. „Aktuálně je jich 45 913,“ vyčíslil počet odběratelů newsletteru.

„V mailu, který zmiňujete, je žádáme o vyplnění dotazníku týkajícího se aktuální situace v zemi. V textu e-mailu jsou fakta, která sama vláda deklarovala nebo k nim na základě svých kroků směřuje. Například pány Jurečkou a Stanjurou v posledních dnech avizované zvyšování daní,“ uvedl Vodička.

E-mail od Babiše se už dostal i k vládě, kdy především ministr práce Marian Jurečka se snaží jednotlivá Babišova tvrzení uvést na pravou míru. „Těší nás, že si pan Jurečka mail přečetl a doufáme, že na základě toho k některým chystaným krokům následně vláda nepřistoupí,“ dodalo hnutí ANO.

Před čím vším Babiš varuje? „Zvyšování daní. Snižování penzí. Zvyšování věku odchodu do důchodu. Snižování rodičovské. Zvyšování DPH. Omezování sociálních dávek. Zdravotní péče pro bohaté. Zavedení školného. Zrušení stavebního spoření. Omezování svobody slova.“

Seznam Zprávy jednotlivá varování ověřily –⁠ ke každému tématu redakce zjišťovala, zda se k takovým krokům vláda Petra Fialy opravdu chystá, nebo ne.

Zvyšování daní

Vicepremiér Marian Jurečka, rada expertů NERV i Národní rozpočtové rady skutečně míní, že se Česko bez zvyšování daní neobejde. Seznam Zprávy se tomuto tématu věnovaly v podrobné analýze.

Stát se loni zadlužil 360 miliardami korun. Proto ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) oznámil, že změnit katastrofická čísla se stává hlavním úkolem vlády.

Snižování penzí

Vláda v programovém prohlášení slibuje, že do konce letoška předloží „skutečnou důchodovou reformu“ k nastavení stabilní penzijní soustavy. Penze by měla mít podle vládního programu tři části –⁠ základní, zásluhovou a naspořenou. Na důchodech se z veřejného systému vyplatí víc, než se na ně vybere na pojistném. Pro letošek státní rozpočet počítá zatím s deficitem 62,5 miliardy korun.

Podle expertů není tento stav bez reformních změn udržitelný a ještě se zhorší po odchodu silné generace 70. let –⁠ takzvaných Husákových dětí –⁠ na odpočinek.

Proti Babišovu tvrzení, že dojde ke snižování penzí, se ale ohradil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „To je ale blbost! Důchody jsou ze zákona pravidelně valorizovány! Jen za minulý rok jsme je zvýšili v průměru o 2500 korun a letos od ledna znovu o asi 890 korun,“ napsal na svém twitteru.

O kolik se letos zvyšují důchody a které dávky vzrostou, informovaly nedávno Seznam Zprávy v přehledu.

Zvyšování věku odchodu do důchodu

„Zvýšení důchodového věku se nynější předdůchodové generace rozhodně netýká. Časem to ale bude aktuální, ať chceme nebo ne, a počítalo se s tím už v době, kdy byl věk odchodu do důchodu zákonem zastropován. Tedy v době, kdy byl Andrej Babiš ve vládě,“ reagoval na Babišovo tvrzení opět ministr Jurečka, protože jde o téma z jeho agendy.

O tom, že se rodí plány, jak navýšit věk odchodu do důchodu, informovaly v článku koncem loňského roku i Seznam Zprávy. Český důchodový systém se dostává do stále hlubšího schodku a bez zásadních změn bude stát v budoucnosti mnohem víc peněz než dnes.

Z pracovních návrhů ministerstva vyplývá, že věk odchodu do penze by se mohl v budoucnu odstropovat. Z 65 let by se v průběhu příštích dekád mohl posunout až na 68 let. Zvyšoval by se nikoli revolučně, skokově, ale pozvolným tempem o jeden měsíc za rok. Materiál počítá s roky 2034 až 2070.

Druhý výpočet Jurečkova týmu kalkuluje, jak by s budoucím propastným deficitem důchodového účtu „zamávalo“ relativní snížení penzí budoucích důchodců. Konkrétně těch, kteří by začali pobírat rentu už za pár let, v letech 2026 až 2034, stojí v návrhu.

Nešlo by o radikální, ani nárazové, ani absolutní snížení penzí. Postupně by klesala hodnota náhradového poměru, a to o osm procent. Z letošních zhruba 43 procent na výsledných 39,5 procenta průměrné mzdy. I kdybychom použili obě varianty naráz, zbude na důchodovém účtu deficit ve výši dvou procent HDP, plyne z výpočtů Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), se kterými se SZ Byznys seznámily.

Snižování rodičovské

O snižování rodičovského příspěvku vládní představitelé nemluví. Národní ekonomická rada vlády (NERV) během podzimu přišla s návrhy, jak se pokusit zkrotit rostoucí schodek státního rozpočtu a jedním z bodů je i zkrácení doby pobírání rodičovského příspěvku.

Ekonomičtí experti argumentují tím, že Česká republika patří v Evropské unii k zemím s nejdelším poskytovaným rodičovským příspěvkem. A zároveň země vykazuje dlouhodobě extrémně nízkou nezaměstnanost a nedostatek pracovních sil.

Rodičovský příspěvek

Výše rodičovského příspěvku se naposledy měnila v lednu 2020. Menšinová vláda ANO a ČSSD prosadila navýšení z 220 tisíc na 300 tisíc korun (a v případě vícerčat na 450 tisíc korun).

NERV proto dává k zvážení zkrácení, a tím i odpovídající snížení výplaty příspěvku. Ročně by to podle nich mohlo výdaje státu snížit o 5 až 7 miliard korun. „Vzhledem k situaci na trhu práce lze navíc očekávat pozitivní efekt na výběr daní a pojištění,“ stojí v doporučení.

Zvyšování DPH

Vláda zvažuje změnu daně z přidané hodnoty (DPH), při uvažovaných úpravách se ale kabinet chce podle premiéra Petra Fialy (ODS) vyvarovat zásadních skoků. V rozhovoru s ČTK dnes premiér uvedl, že ekonomičtí experti nyní propočítávají dopady případných změn. Osobně si myslí, že dvě sazby by prostředí zpřehlednily, zjasnily a přinesly by větší stabilitu.

Podle deníku Právo ministr financí Stanjura uvažuje o tom, že místo dvou snížených sazeb 10 a 15 procent by měla být od příštího roku pouze jedna, ve výši 13 nebo 14 procent. Nová jediná snížená sazba by měla existovat vedle základní sazby DPH ve výši 21 procent, která platí pro většinu zboží a služeb. Při zvažování změny vláda podle Fialy také posoudí příklady některých zemí, které DPH na určité produkty dočasně snížily nebo zrušily, pak ale samy zjistily, že dopady na rozpočet jsou příliš vysoké.

„Chceme se vyvarovat nějakým skokům a chceme to opravdu důkladně propočítat. Musíme se bavit o tom, co by to přineslo, jak to bude vypadat, a musíme o tom vést taky důkladnou debatu v koalici. To, že ODS dlouhodobě chtěla zjednodušit sazby DPH, je pravda, ale musíme pro to mít většinu a musíme si být jisti dopady,“ uvedl premiér.

Omezování sociálních dávek

V sociální oblasti přichází od Nového roku několik příznivých změn. Rodiče potěší zvýšení přídavku na děti o dvě stě korun, na který by navíc vzhledem ke zvýšení životního minima mělo nově dosáhnout o 15 tisíc dětí více.

Zásadní změny Ministerstvo práce a sociálních věcí přichystalo i v hlavním pomocném nástroji vlády Petra Fialy pro domácnosti, tedy u příspěvku na bydlení. Nově už nebude platit, že v Praze musí náklady na bydlení přerůst 35 procent příjmů domácnosti, ale tak jako ve zbytku republiky pouze 30 procent příjmů. Změn doznaly i maximální uznatelné náklady, takzvané normativy, které hrají zásadní roli při výpočtu dávky.

To, že by tedy vláda omezovala sociální dávky, považuje ministr Jurečka za další lež v Babišově e-mailu.

„Omezování sociálních dávek –⁠ další jednoznačná lež! Naopak od ledna narostl přídavek na dítě, příspěvky pro pěstouny, příspěvek na bydlení. A pomoc státu děláme řadou kroků dostupnější. Digitalizujeme a posilujeme úřady práce, aby se k lidem pomoc dostala včas,“ reagoval vicepremiér na Babiše.

Zdravotní péče pro bohaté

U tohoto bodu z oblasti zdravotnictví naráží Babiš pravděpodobně na výrok ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) z listopadu, kdy řekl, že chce vrátit do hry nadstandardy ve zdravotnictví. Připustil, že zavedení nadstandardů by vedlo k rozdělení kvality péče do dvou skupin.

Hned poté ale své vyjádření korigoval a uvedl, že konkrétní návrh nadstandardů ve zdravotnictví nepřipravuje a že svým příspěvkem na toto téma na programové konferenci TOP 09 chtěl vyvolat diskusi ve straně. K případnému zavedení nadstandardů se postavili rezervovaně politici koaličních ODS a STAN. Odmítly je opoziční hnutí ANO a zdravotnické odbory.

Zavedení školného

Je pravdou, že v návrhu na zvýšení příjmů veřejných rozpočtů Národní ekonomické rady vlády je bod s názvem –⁠ Zpoplatnění vysokých škol. Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) ale označil debatu o školném na vysokých školách za slepou cestu.

Podporu nemá návrh ani u ministra školství Vladimíra Balaše (STAN). „Nemyslím, že by to bylo bůhvíjak přínosné. A jsem trochu skeptický,“ řekl k tématu školného ministr v listopadu v rozhovoru pro server iRozhlas.cz.

Zrušení stavebního spoření

Ministerstvo financí skutečně zvažuje zrušení příspěvku na stavební spoření, které navrhla Národní ekonomická rada vlády (NERV) v rámci opatření pro snížení strukturálního deficitu.

Podle NERV je podpora nesystémová a pokřivuje trh, většina lidí přitom peníze ze stavebního spoření přímo na bydlení nevyužívá. Naopak podle představitelů Asociace českých stavebních spořitelen stavební spoření umožňuje dosáhnout na rekonstrukce domů a bytů i těm lidem, kteří by si nemohli dovolit klasickou hypotéku. Státní podpora pak lidi motivuje k tomu, aby peníze do systému stavebního spoření vkládali.

Za tři čtvrtletí loňského roku vyplatil stát na podpoře stavební hospodaření 4,3 miliardy korun.

Omezování svobody slova

Babiš tímto výrokem nejspíš naráží na to, že pracovníci Úřadu vlády a Ministerstva vnitra vypracovali plán na boj s dezinformacemi. Stát by mohl jejich šiřitele stíhat, odstřihnout takové weby od reklamy státních institucí nebo desítkami miliony korun podporovat nezávislá média, která se snaží dezinformace potírat.

Vicepremiér Jurečka odmítl, že by chtěl někdo omezovat svobodu slova.

Současný vládní zmocněnec pro oblast dezinformací Michal Klíma by se pak mohl stát národním gestorem této politiky a určovat způsob, jak s takzvanými fake news bojovat. Klíma to v prosinci sdělil Deníku N.

V první polovině letošního roku by měl vzniknout zákon určující podmínky, za kterých mohou být zablokované konspirační stránky na internetu. V plánu je také zákon umožňující policii stíhat záměrné šíření dezinformací. „Předloží se vládě návrh zákona doplňujícího trestní zákoník o trestnou činnost vědomého a záměrného šíření dezinformací s cílem významně poškodit demokratický charakter státu či jeho klíčových bezpečnostních zájmů,“ píše se podle serveru v dokumentu.

Experti doporučují rovněž podporovat 50 miliony korun ročně neziskové organizace, které se zabývají bojem s dezinformacemi. Sto milionů korun ročně by pak měla dostávat nezávislá média, která v boji s fake news pomohou. „Považuji pomoc profesionálním zpravodajským a nezávislým médiím v této oblasti za velmi důležitou. Navíc poslední rána pro média byla novelizace autorského zákona, kdy tito vydavatelé přišli o peníze od Googlu,“ řekl Deníku N Klíma. Stát by měl zaměstnat i více odborníků na dezinformace.

Prezidentské volby 2023

V pátek 27. ledna a sobotu 28. ledna probíhá 2. kolo volby prezidenta 2023. Volební místnosti jsou otevřeny od 14:00 do 22:00 (pátek) a mezi 8:00 a 14:00 (sobota). Všechny nutné informace najdete ve volebním průvodci, aktuální dění z voleb sledujte v ONLINE reportáži.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované