Hlavní obsah

Vzpomínáte na krizi 2008/2009? Vzorec se opakuje, teď nás čeká růst

Foto: Seznam Zprávy, Getty Images

Ilustrační foto.

Reklama

30. 4. 15:16

Tři lockdowny během jednoho roku si vybraly krutou daň v podobě historického ekonomického propadu. Teď se však Česko může svézt na vlně rychlého ekonomického růstu – stejně jako po krizi v roce 2008.

Článek

Výkon ekonomiky se v prvním čtvrtletí letošního roku snížil v porovnání s posledním kvartálem 2020 o 0,3 procenta. Rychlý odhad ČSÚ ukazuje, že Česko patří do poloviny evropských zemí, jejichž ekonomika koronavirovou krizí utrpěla víc.

Propad z počátku roku způsobila protipandemická opatření, která byla přísnější než koncem roku 2020. Proto lidé méně utráceli a pokles domácí spotřeby byl tak velký, že ho podle ČSÚ nemohla vyrovnat ani vyšší útrata ze státního rozpočtu ani zlepšená bilance zahraničního obchodu.

Přesto bankovní analytici obavy z dalšího vývoje uklidňují. „I když HDP skončil v prvním čtvrtletí v červených číslech, mluvit o další recesi je velmi předčasné. Je totiž velmi pravděpodobné, že už ve druhém kvartále díky plánovanému konci restrikcí se ekonomika začne vracet k růstu,“ uvedl například Petr Dufek z ČSOB.

Recese podle obvyklé definice nastává, když ekonomika klesá ve dvou čtvrtletích po sobě. Tato situace nastala naposledy loni, když se hospodářský výkon snížil v prvním a druhém čtvrtletí.

Vyhlídku, že se po uvolnění restrikcí ekonomika probudí, potvrzuje i srovnání s jinými zeměmi, jejichž data publikoval Eurostat. Proti minulému čtvrtletí vyrostl hrubý domácí produkt (HDP) například ve Švédsku, Belgii či Francii, které v boji s letošní vlnou pandemie hospodářský život netlumily. Přísnější lockdown s omezením služeb a maloobchodu naopak způsobil ekonomický pokles vedle Česka také v Portugalsku, Lotyšsku nebo Německu.

Nejnovější údaje zároveň potvrdily, že v hospodářském ohledu zasáhla pandemie Česko relativně hluboko. Loni poklesl HDP o rekordních 5,6 procenta a také v prvním čtvrtletí 2021 se meziročně snížil o 2,1 procenta.

Horší bilanci mají země pyrenejského poloostrova, pro které značnou část hospodářského výkonu zajišťují turistické služby a které zavedly restrikce i počátkem letošního roku. Naopak nejmenší ztráty utrpěly státy Skandinávie a Pobaltí, které se s pandemií dokázaly vyrovnat lépe. V Litvě dokonce hospodářský výkon za první čtvrtletí 2021 překonal úroveň roku 2019, ve Švédsku této úrovně dosáhl.

Česká bilance odpovídá Rakousku a Německu, tedy zemím, které se mohly opřít o vyspělý průmysl, zároveň však dlouhodobě omezily pohyb obyvatelstva.

Současná krize do značné míry opakuje zkušenost z let 2008 a 2009. Tehdy i dnes reagovala ekonomika na vnější šok hlubokým propadem a poté tři čtvrtě roku stagnovala. Rok a čtvrt od prvního nárazu se však začala rychle probouzet.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené