Hlavní obsah

Evropa může tvrdě doplatit na Bidenův plán

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Profimedia.cz

Zákon o snižování inflace, který Biden podepsal v srpnu, zahrnuje investice do podpory ekologických produktů a technologií.

Reklama

ANALÝZA. Od ledna vejde v platnost americký zákon o snižování inflace. Znatelně však upřednostňuje americký průmysl, a ten evropský, který je na cestě k větší udržitelnosti, by na něj v budoucnu mohl tvrdě doplatit.

Článek

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Co se v analýze dočtete

  • Takzvaný Inflation Reduction Act slibuje masivní podporu amerického průmyslu, jehož součástí jsou například i daňová zvýhodnění při koupi automobilu s elektrickým pohonem vyrobeným na americkém kontinentu.
  • Evropské lídry zákon znepokojuje vzhledem k diskriminačním dopadům, které může mít na místní společnosti. Právě autoprůmysl je přitom jedním z evropských pilířů.
  • Některé firmy by se v důsledku situace mohly začít do Spojených států stěhovat, čímž Evropa přijde o investice, zaměstnance i výrobu.
  • Na Česko zákon žádné okamžité dopady nemá, potenciálně problematické jsou ale dopady budoucí, které se mimo jiné mohou týkat rozvoje zeleného průmyslu v zemi.

Zatímco lidé v obavách očekávají vyúčtování energií a pozorují, kam až se vyšplhá inflace, na pozadí všeho se Evropě vyrýsoval další problém, kterému společnost zatím nevěnuje až takovou pozornost. Jeho zárodek leží za oceánem, ve Spojených státech, kde Joe Biden ke konci léta podepsal balík sociálních a klimatických opatření poté, co návrh zákona schválily obě komory Kongresu.

Takzvaný Inflation Reduction Act (IRA), tedy zákon o snižování inflace, má za úkol přinést zásadní pokles emisí skleníkových plynů, přimět korporace a bohaté jedince platit více na daních nebo snížit ceny léků pro seniory. Balík počítá s celkovými výdaji kolem 430 miliard dolarů a zatímco pro úřadující administrativu bylo jeho schválení historickým momentem, mezi evropskými lídry zavládlo znepokojení.

Sporným bodem, jehož nejlepší řešení se nyní usilovně hledá na obou kontinentech, je část zákona, která pošle 369 miliard dolarů (více než 8 bilionů korun) do obnovitelných zdrojů energie a na snížení emisí. Na první pohled se nemusí zdát, že jde o vážnou komplikaci, detaily však ukazují opak.

Zákon totiž nabízí dotace a daňové úlevy na ekologické technologie - od elektromobilů a jejich součástí až po solární panely a zařízení pro obnovitelné zdroje energie - vyrobené na americké půdě. Spotřebitelé pak navíc při koupi automobilu s elektrickým pohonem mohou získat daňové zvýhodnění až 7 500 dolarů (zhruba 171 tisíc korun).

„Zákon v jistém ohledu dokazuje, že trend ‚America First‘ nebyl jen Trumpův, ale že mezi americkými voliči a firmami jednoduše přetrvává poptávka po větší míře ochrany tamních výrobců. Jestli je však toto klíč ke ‚snížení inflace‘, je sporné,“ uvedl pro Seznam Zprávy amerikanista Jan Hornát z FSV UK, který tento akademický rok působí na North Carolina State University v rámci Fulbright-Masarykova stipendia.

Hrozba obchodní války?

V posledních letech je horkým tématem evropského byznysu transformace autoprůmyslu směrem k udržitelnosti. Do těchto snah již putovaly obří finanční prostředky a v červnu europoslanci dokonce schválili návrh, který od roku 2035 zakáže prodej nových osobních aut a lehkých užitkových vozů se spalovacími motory.

Podle Evropské komise však dotace pro výrobce automobilů, kteří nakupují součástky vyrobené v USA, včetně baterií pro elektromobily, ztíží evropským firmám konkurenceschopnost a mohly by blok připravit o investice. Některé firmy by se pak v důsledku situace mohly začít do Spojených států stěhovat, čímž Evropa přijde také o zaměstnanost a výrobu.

Například v obchodu s automobily jsou přitom Spojené státy pro Evropskou unii jedním z největších partnerů. Podle dat Eurostatu byly USA v roce 2021 hlavním cílem vývozu automobilů z EU (20 % z celkového vývozu), a to před Velkou Británií a Čínou (17 %), Švýcarskem, Jižní Koreou, Japonskem (5 %) a Tureckem (4 %).

Co se týče obchodu s automobily podle jednotlivých členských států, nejvyšší měrou se v minulém roce na celkovém vývozu Evropské unie podílelo Německo, a to třemi pětinami. Ve srovnání s celkovým vývozem mimo EU, pak automobily představovaly 12,2 % celkového vývozu země.

Tento podíl překonalo pouze Slovensko se 48 % a Česko s 13,7 %. Země byly jedinými dalšími členskými státy EU, jejichž podíl automobilů na celkovém vývozu zboží byl vyšší než 10 %. Každoročně pak mají obě také nejvyšší počet vyrobených vozů na tisíc obyvatel.

„Doufám, že Evropská unie vyvine maximální úsilí na to, aby Ameriku přesvědčila, že tento návrh musí být upraven, aby nebyl tak protekcionistický a pro Evropu škodlivý,“ okomentoval pro Seznam Zprávy situaci Radek Špicar, viceprezident českého Svazu průmyslu a obchodu (SP ČR).

„Opravdu doufám, že se to stane, protože nyní více než kdykoliv jindy - kvůli válce na Ukrajině nebo rostoucímu vlivu Číny - potřebujeme být spolu a mít mezi sebou dobré intenzivní vztahy,“ dodal odborník, podle kterého by ten nejčernější scénář mohl vést až k obchodní válce mezi kontinenty.

Podle amerikanisty Hornáta ale současný spor nelze brát jako počátek hlubší krize. „Obchodní spory mezi USA a EU, respektive v minulosti EHS, nejsou z historického hlediska vyjímečné, jen se v období prezidentsví Donalda Trumpa zpolitizovaly a staly se součásti veřejných debat.“

„Obě strany mají různá fóra, kde tento spor mohou urovnat a troufám si tvrdit, že do konce tohoto volebního období Joea Bidena bude záležitost urovnaná - ostatně EU na to bude tlačit, jelikož v dalších prezidentských volbách nemusí zvítězit kandidát, který by byl urovnání nakloněn,“ dodal odborník.

Dopad na Česko

Zasáhnout by pak americký zákon mohl i Česko. Jak Seznam Zprávy informoval Marek Vošahlík z ministerstva průmyslu a obchodu, vyhodnocování možných dopadů na český průmysl stále probíhá. Žádné okamžité dopady však zákon nemá, potenciálně problematické jsou nicméně dopady budoucí, které se mimo jiné mohou týkat rozvoje zeleného průmyslu v Česku.

„Zůstáváme optimističtí a věříme, že pracovní skupina vyřeší výhrady ze strany EU, a ještě posílí transatlantické politické a ekonomické vztahy. O tento výsledek se zasazuje i Česká republika,“ sdělil Vošahlík.

Mohlo by vás zajímat

Za oceánem se v lednu chopí moci rozdělený Kongres a republikáni Bidenovi slibují krušné dva roky. Demokraté by proto mohli narychlo schválit některé zákony a využít období, kdy ještě mají většinu v obou komorách.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) se tématu věnoval třeba v listopadu na jednání ministrů pro obchod, ale i v říjnu při osobním setkání s americkou delegací při příležitosti neformálního jednání ministrů pro obchod v Praze.

Podle Špicara si české firmy cestu do Ameriky hledají úspěšně už několik let, a Amerika tak, pokud jde o exportní teritoria, nabývá na významu. „Je to samozřejmě dáno i tím, jak některá teritoria význam ztrácí a export je tam komplikovaný - ať už je to nyní Rusko nebo i Čína, která je stále velmi protekcionistická,“ vysvětlil viceprezident SP ČR.

„Amerika je tak určitou alternativou a naše firmy se samozřejmě bojí čehokoliv, co by mohlo zhoršit euroamerické vztahy a zkomplikovat vzájemný obchod. Stejně tak měly velký strach, když jsme si pohrávali s myšlenkou zavést nejvyšší digitální daň v EU, protože ze strany USA hrozilo odvetné opatření, které by poškodilo české investice u nich. Pokud by vše eskalovalo do obchodní války, tohle má podobný potenciál,“ dodal Špicar.

Ústupky nebo reciprocita

Řešení nastíněných problémů existuje celá řada, přičemž každé s sebou nese jinou míru bolestivosti. Oba kontinenty si vzhledem ke své velikosti a síle totiž mohou výrazně ublížit, z čehož by následně mohla profitovat pouze třetí strana, jmenovitě třeba Rusko nebo Čína.

Mohlo by Vás zajímat

Bývalý americký prezident Donald Trump se bude znovu ucházet o post šéfa Bílého domu. Jaké má vyhlídky na znovuzvolení? Je za oceánem stále oblíbený? A mohou mu stát v cestě legální problémy, kterým čelí?

„Pokud by Spojené státy nereagovaly na jakékoliv snahy Evropy vše nějakým způsobem urovnat a vyřešit ke vzájemné spokojenosti, Evropská unie by mohla přistoupit k odvetným opatřením podobného charakteru. To by samozřejmě výrazně narušilo vzájemnou důvěru, obchod a vztahy, což by obzvlášť v současné době bylo velmi nešťastné,“ vysvětlil Špicar.

Zatímco Bidenova administrativa byla ochotna nerespektovat globální pravidla obchodu (pravidla Světové obchodní organizace zakazují dotace, které jsou dostupné pouze domácím výrobcům, pozn. red.), mnozí politici EU by se je podle listu Financial Times velmi zdráhali porušit. Upozornit na americký přešlap je podle odborníků nicméně potřeba.

„Myslím, že tohle je něco, co Evropa musí využít,“ uvedl Špicar. „To znamená nějaký apel na pravidla mezinárodního obchodu s cílem, aby USA změnily svou politiku, ale i tlak mezinárodních organizací, které mají dbát na to, aby rovná pravidla mezinárodního obchodu byla dodržována.“

Brusel se dlouhodobě snaží udržet rovné podmínky pro podniky ve všech členských státech, a brání tak vládám bohatších států, aby svým společnostem poskytovaly nespravedlivé výhody. Své zásady EU nejspíše neporuší, mohla by ale upravit svá pravidla.

Inflace v Česku

Boj s inflací má v rukou ČNB, jejíž vedení vybírá prezident. Je to jeho nejdůležitější pravomoc. Přesto nemá žádný z prezidentských favoritů strategii na zastavení inflace, píše v komentáři ekonom a profesor UK Tomáš Havránek.

Margrethe Vestagerová, komisařka EU pro hospodářskou soutěž, například tento měsíc uvedla, že se zabývá vytvořením „dočasného krizového a přechodného rámce“. Díky tomu by investování do zelených technologií v Evropě mohlo být stejně atraktivní jako za oceánem.

V zájmu zachování jednotného trhu by pak EU mohla poskytnout i dodatečné financování ekologického přechodu v rámci celého bloku, což je něco, co již naznačila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Řešením by ale samozřejmě mohly být i ústupky ze strany Spojených států. Přijetí finální podoby zákona nicméně předcházely dlouhé měsíce vyjednávání a například amerikanista Hornát nevidí cestu, jak by se zákon mohl změnit, aby vyhovoval i Evropě - politicky i procedurálně.

„Biden však může použít své výkonné pravomoci a ‚obejít‘ Kongres a upravit mechanismy, kterými se bude zákon implementovat. Ostatně, toto již naznačil na nedávné schůzce s Emanuelem Macronem,“ dodal odborník.

Hledání řešení

Francouzský prezident se za svým americkým protějškem vydal na několik dní ke konci listopadu a kromě války na Ukrajině se dvojice věnovala třeba i tématu IRA a jeho důsledkům. Domů Macron odjel s ujištěním, že USA mohou zákon poladit tak, aby neškodil evropským firmám.

„Shodli jsme se na tom, že sladíme naše přístupy a budeme investovat do nových kritických druhů průmyslu. Polovodiče, baterie, vodík. Chceme uspět společně, ne na úkor jeden druhého,“ informoval Macron. Kdy a jak budou Bidenovy sliby uvedeny do praxe, však zatím jisté není.

V reakci na výhrady EU k IRA pak na exekutivní úrovni mezi kabinetem předsedkyně Evropské komise a Bílým domem vznikla speciální pracovní skupina, která od konce října pracuje na konkrétních výsledcích, kterých by v ideálním případě mělo být dosaženo do konce roku, jelikož počátkem příštího začnou platit některé slevy na dani, které jsou pro EU problematické.

„USA zůstávají nadále klíčovým partnerem a v současném geopolitickém kontextu je o to důležitější naše vztahy dále prohlubovat. Není dobře, že nedávno přijatý americký zákon o snižování inflace může vzájemné vztahy narušit. Proto doufáme, že založená pracovní skupina najde rychlé a trvalé řešení,“ sdělil na listopadovém zasedání v Bruselu Síkela.

Jak Seznam Zprávy informovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, dosud žádné výstupy činnosti skupiny publikovány nebyly.

Reklama

Doporučované