Hlavní obsah

Na Ukrajině vyšetřují kněží kvůli pomoci Rusům

Foto: Profimedia.cz

Chrám Pravoslavné církve Ukrajiny, který se nachází v hlavním městě Ukrajiny Kyjevě.

Reklama

14. 7. 20:04

Ukrajinská pravoslavná církev byla kdysi dominantní silou v zemi. Nyní ale místní úředníci mají podezření, že někteří kněží mohou spolupracovat s Ruskem.

Článek

Ukrajinská pravoslavná církev byla po staletí dominantní duchovní silou v zemi. Nyní je místní církev stále častěji předmětem nedůvěry.

K pravoslaví se hlásí asi 60 procent ze 41 milionů Ukrajinců. Hlásí se ke dvěma různým církvím: Ukrajinské pravoslavné církvi moskevského patriarchátu a nezávislé (autokefální) ukrajinské pravoslavné církvi založené na konci roku 2018, píše APA. Moskevská má asi 12 000 farností, nová nezávislá církev má asi 7600 farností. Od začátku války však stovky farností přešly k církvi se sídlem v Kyjevě.

V dubnovém průzkumu 63 procent Ukrajinců podpořilo myšlenku oddělení ukrajinské pravoslavné církve od moskevského patriarchátu.

Vládní představitelé se kdysi těm církevním dvořili. Nyní otevřeně hovoří o podezření, že někteří kněží ukrajinské pravoslavné církve moskevského patriarchátu s Moskvou spolupracují. Obávají se, že širší církev by mohla být trojským koněm pro proruské názory, napsal americký web The New York Times (NYT).

Pokud jde o ukrajinskou pravoslavnou církev, „nemluvíme o bohu, víře nebo duchovním rozvoji“, řekl Serhij Kondračuk, předseda Rivenské oblastní rady na Ukrajině. „Můžeme mluvit pouze o největším nebezpečí pro naši národní bezpečnost.“

To, že je nyní pravoslavná církev středem oficiálního podezření, je dalším příkladem toho, jak hluboce válka změnila všechny aspekty života na Ukrajině, popsal situaci web NYT. Již před válkou byla otázka vztahů s Ruskem mezi těmi, kteří podporovali církev věrnou Moskvě, a těmi, kteří podporovali novější, podobně pojmenovanou církev se sídlem v Kyjevě, problematická.

Nyní církve spřízněné s Kyjevem aktivně tlačí na kněze církve moskevské, aby svou loajalitu přehodnotili. Napětí je tak hluboké, že ukrajinská pravoslavná církev v květnu změnila své stanovy a udělila si „plnou nezávislost a autonomii“ na církvi v Moskvě.

Kněží měli informovat o pozicích ukrajinských vojsk

Přesto oficiální podezření přetrvávají. V ukrajinském parlamentu svolal zákonodárce Mykyta Poturajev oficiální zasedání o vlivu církve. V rozhovoru potvrdil, že úřady vyšetřují kněze spřízněné s moskevskou církví kvůli poskytování dat ruskému dělostřelectvu. Podle Poturajeva měli vyšetřovaní kněží informovat o pozicích ukrajinských vojsk.

„Chápeme, jak pečlivě se (Rusové - pozn. red.) připravovali na invazi na Ukrajinu a kolik agentů sem bylo vysláno,“ řekl poslanec Poturajev.

K jednomu případu zatčení kněze došlo hned první den invaze, 24. února. Stalo se tak na poli na kyjevském předměstí, kde byl sestřelen ruský vrtulník. Policisté se domnívali, že se kněz snažil sestřeleným pilotům pomoci uniknout.

Další kněz z kyjevského předměstí Borodjanka byl obviněn, že působil jako informátor ruských vojáků, kteří obsadili nyní zdecimované město. V Rivném byla zadržena manželka místního kněze pro podezření ze spolupráce s Rusy.

Informace o těchto případech pečlivě střeží soudy a zpravodajské služby, které se snažily z některých podezřelých kněží udělat informátory. Žádný z duchovních nebyl veřejně odsouzen.

Výzvy k zákazu

Místní úředník v Rivném, kterého web NYT popsal pouze jako „pana Kondračuka“, v regionu lobbuje za zákaz té pravoslavné církve, která se hlásí k moskevskému patriarchátu. Na školních a náboženských akcích se podle něj věřící otevřeně hlásí k proruským názorům.

Kondračuk jako příklad uvedl předválečnou maturitní slavnost, na které desítky dívek zpívaly píseň o „čekání na slávu Svaté Rusi“, a festival v nedělní škole, na kterém byly děti vybízeny k oslavě carské ruské dynastie Romanovců.

Mluvčí ukrajinské pravoslavné církve moskevského patriarchátu popřel, že by církev válečným cílům Moskvy poskytovala jakoukoli pomoc. Dále poznamenal, že představitel církve Kirill, světským jménem Vladimir Michajlovič Gunďajev, nečekaně odsoudil ruskou invazi v den, kdy k ní došlo.

Vůdce Kirill

Přesto církev zůstala podřízena patriarchovi Kirillovi, 75letému vůdci ruské pravoslavné církve, blízkému spojenci prezidenta Vladimira Putina a významnému podporovateli války.

Kirill útok na Ukrajinu odmítl odsoudit. Pětasedmdesátiletý moskevský patriarcha, jehož na svou černou listinu nedávno nedokázala kvůli maďarskému nesouhlasu zapsat Evropská unie, „kvůli podpoře války (ruského prezidenta Vladimira) Putina“ sankcemi v červnu zasáhla Velká Británie.

Putin podle NYT i invazi na Ukrajinu částečně ospravedlňuje konzervativním náboženským podtextem. Již dříve Ukrajinu označil za „nezcizitelnou součást ruského duchovního prostoru“. Na konci května církev definitivně přerušila vazby na Moskvu poté, co stovky farností přesunuly svou věrnost ke Kyjevu.

„Jejich motivací jsou většinou výhrůžky,“ řekl Klement o kněžích, kteří přešli na jinou stranu. „Jako když k vám domů přijdou lidé, rozbíjejí okna, malují hákové kříže. Nebo jako když ve Lvovské oblasti polili jednoho kněze barvou za to, že ‚kolaboroval‘. Co je jeho kolaborace? Modlení se za víru, kterou považuje za pravdivou?“ ptá se.

Celkově však podle ukrajinských úřadů proces s kněžími tvoří jen malé procento z celkem 1400, které úřady s ukrajinskými občany vedou za kolaboraci s Rusy. Poturajev připustil, že problém zrádců uvnitř církve se spíše týká jednotlivců, než aby šlo o „systémový problém celé instituce“.

Přísný dohled

Nedůvěra je však stále na velmi vysoké úrovni. Jeden z pracovníků ukrajinské bezpečnostní služby, který kvůli citlivosti tématu trval na zachování anonymity, pro NYT uvedl, že pod přísným dohledem je asi 200 kněží ukrajinské pravoslavné církve ve „všech regionech“ země. Úřady na ně dohlíží z důvodu, že by podle jejich informací mohli potenciálně spolupracovat s Ruskem.

Kromě nich jsou podle tohoto úředníka pod nějakou formou sledování „téměř všichni“ kněží církve. Tuto informaci nebylo možné nezávisle potvrdit, ale metropolita Kliment tlak připustil. „Přinejmenším všichni církevní biskupové jsou určitě pod dohledem,“ řekl.

Voják ze zničeného města Mariupol Serhij Ščerbak pro NYT řekl, že slyšel o jednotlivých kolaborantech spojených s církví, ale poznamenal, že „církevní systém jako takový vinu nenese“.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované