Rozkaz k útoku padl dávno. Pak Izraeli nahrálo, že Íránu vyrostl nový sok

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se údajně rozhodl zaútočit na Írán bez ohledu na to, zda se k němu připojí Spojené státy. A to dokonce ještě v době, kdy nebylo jasné, zda se americkým prezidentem stane Donald Trump, nebo Kamala Harrisová.

V říjnu Izraelci několikrát ostřelovali Írán a vyřadili z provozu část jeho protivzdušné obrany. Zároveň sérií náletů oslabili v Libanonu proíránské hnutí Hizballáh, v bunkru zahynul jeho vůdce Hasan Nasralláh. A právě po těchto útocích Netanjahu a izraelské vedení dospěli k názoru, že se pokusí sami zasáhnout íránská jaderná zařízení.

S odvoláním na své zdroje v tajných službách USA a Izraele, stejně tak jako na diplomaty obou zemí, o tom informoval deník The Washington Post.

„Netanjahu vydal rozkaz připravit útok. Rozvědka začala pracovat na seznamu desítek fyziků, jaderných vědců a také důstojníků elitních Revolučních gard. Izraelské letectvo se pustilo do systematické, postupné likvidace protivzdušné obrany v Libanonu, Sýrii a Iráku, aby byla volná cesta nad Írán,“ píší autoři textu Gerry Shih a Souad Mekhennetová.

Pozitivní změnou z hlediska Netanjahua se stal v prosinci pád režimu Bašára Asada v Sýrii a útěk diktátora do Moskvy. Asada podporovaly Írán a Rusko, syrské území bylo pro Írán strategicky důležitým předpolím vůči Izraeli. Nový syrský režim je vůči Íránu nepřátelský právě proto, že Írán držel Asada u moci.

Během izraelských úderů na Írán, které začaly v pátek 13. června, to mělo zásadní význam. Izraelské bombardéry využívaly syrský vzdušný prostor.

„Syřané nijak neintervenovali ani to nekomentovali. Z několika důvodů, přičemž ten hlavní je, že oslabení Íránu vítají. Myslím, že současný syrský vůdce Ahmad Šará je nám docela vděčný,“ uvedl pro deník Maariv izraelský analytik Amatzia Baram z univerzity v Haifě.

Podle něj Sýrie rozhodně není spojencem nebo přítelem židovského státu, ale Írán je pro současnou vládu v Damašku větší hrozbou než Izrael.

Podle informací The Washington Post izraelské vedení už v březnu informovalo Trumpa, že chce podniknout úder na íránská jaderná zařízení a centrifugy na obohacování uranu. V pondělí 7. dubna přijal Trump Netanjahua v Oválné pracovně Bílého domu a řekl mu, aby zatím neútočil, že se pokusí o jednání s Íránem.

Netanjahu ale přípravy nezastavil. „Chtěl zaútočit nejpozději v červnu, protože se domníval, že Íránci brzy obnoví svoji protivzdušnou obranu,“ cituje deník dva izraelské představitele z blízkosti premiéra.

Izraelští piloti bombardérů podstoupili speciální přípravu a simulované mise nad Írán. Znali přesnou lokaci domů a bytů, kde žijí důstojníci a vědci, které měli za úkol usmrtit.

Trump kvůli Íránu opustil v pondělí 16. června summit skupiny zemí G7 v Kanadě a na své síti Truth Social napsal, že se francouzský prezident Emmanuel Macron mýlí, když říká, že odjel kvůli dosažení dohody s Teheránem. Z dostupných informací vyplývá, že se Trump přiklonil k americkému zásahu v úterý během porady s bezpečnostními a armádními poradci v Bílém domě v místnosti známé jako Situation Room.

„Detailně se vyptával, jaká jsou rizika útoku, zda speciální bomby GBU-57 skutečně mohou zničit podzemní bunkry. Přítomní zástupce Pentagonu ho ujistili, že jsou přesvědčeni o úspěchu akce, pokud se pro ni prezident rozhodne,“ napsal obvykle dobře informovaný server Axios.

V pátek americký prezident veřejně oznámil, že dá Íránu čas dva týdny na uzavření dohody. Byla to ale kouřová clona, protože krátce poté řekl ministrovi obrany Petu Hegsethovi, ať letouny B-2 vzlétnou ze základny Whiteman v Missouri.

„V sobotu trávil prezident čas golfem v New Jersey. Řekli mu, že za chvíli vstoupí bombardéry B-2 do pásma, ve kterém nemohou komunikovat a už nebude možné misi odvolat. Trump řekl, ať pokračují. Pak se přesunul do Washingtonu, kde sledoval samotnou akci svržení bomb v Situation Room,“ napsal Axios.

Operaci se podařilo utajit, nedošlo k žádným unikům, takže Trump byl skutečně první, kdo po odletu bombardérů B-2 z íránského vzdušného prostoru o události informoval.

Teď už zbývá jen věrohodně zhodnotit, jaký byl výsledek. Šéf americké CIA John Ratcliffe a šéfka tajných služeb Tulsi Gabbardová ve středu podpořili Trumpa, když mluvili o vážných škodách na íránských jaderných zařízeních.

Reagovali tak na uniklou předběžnou zprávu vojenské rozvědky DIA, podle které údery zdržely íránský jaderný program maximálně o několik měsíců. Prezident si na únik stěžoval, protože podle něj byly cíle „totálně zničené“.

Vážné škody přiznal i Írán. Ve čtvrtek se ale poprvé od konce války ozval tamní nejvyšší vůdce Alí Chameneí a blahopřál své zemi k vítězství nad Izraelem a USA, které podle něj svými útoky na Írán nic nezískaly.

Izrael byl podle Chameneího názoru v podstatě sražen na kolena a rozdrcen Íránem. Spojené státy se prý do konfliktu zapojily poté, co si uvědomily, že jinak bude Izrael zcela zničen.