Hlavní obsah

Ztrácíme málo, jen ať se bojem vyčerpají. Špion popsal ukrajinskou taktiku

Foto: Seznam Zprávy

Člen speciální jednotky ukrajinské civilní kontrarozvědky SBU, která působí i v týlu nepřítele, znovu poskytl rozhovor redakci Seznam Zprávy.

Reklama

13. 7. 6:30

Je členem speciální jednotky, jež se od samého začátku ruské agrese účastní těch nejtěžších bojů a provádí tajné operace na okupovaném území. Rozhovor Seznam Zpráv s příslušníkem ukrajinské civilní kontrarozvědky SBU.

Článek

Před více než měsícem jsme spolu vedli rozhovor, ve kterém popisoval fungování speciální jednotky, v níž působí. Jurij, jehož identitu redakce zná a ověřila, pracuje pro hlavní ukrajinskou kontrarozvědku SBU (Služba bezpečnosti Ukrajiny). Se svým týmem se od prvních dnů invaze zapojil do bojů proti ruským okupantům.

V posledních týdnech působí na východě země, speciální operace provádí i hluboko v týlu nepřítele. Jak takové operace vypadají a jak se plánují, popsal v aktuálním rozhovoru, který Seznam Zprávám poskytl.

Líčí v něm třeba i to, jaké zázraky dokáží tamní piloti vrtulníků. Jaká je nálada v mužstvu. Jak zblízka vypadaly bitvy o Severodoněck a Lysyčansk. A jak rozdílná je ruská a ukrajinská taktika. „Pro nás je výhodnější ústup z jednoho malého města s jejich co největšími ztrátami. U Kyjeva byla samozřejmě situace jiná. Když padne hlavní město, padne celá země. Proto se tam vedly boje o každý metr. Ale na Donbase jsou cíle a úmysly postaveny trochu jinak,“ vysvětluje.

Když jsme spolu před časem mluvili, byl jste na rotaci v Kyjevě. Kde se nyní nacházíte?

Z bezpečnostních důvodů nemohu říct, kde se přesně nyní nacházím. Uvedu jenom, že je to Kyjevská oblast.

V předchozím rozhovoru jste zmínil, že působíte na východě Ukrajiny. Podílel jste se na obraně Severodoněcku a Lysyčansku?

Ano, podílel jsme se na obraně obou měst. Zároveň mohu říct, že se náš útvar podílel i na operaci ohledně Hadího ostrova.

Když o něm mluvíte: otázka, která asi napadne každého, je, jestli je Ukrajina schopna si ostrov udržet. Bude tam mít posádku?

Nikdo tam není a nebude. Není cílem, aby tam někdo byl, protože by se stali terčem ruského ostřelování. Důležité je, že tam nikdo není a nemůže vést pozorovaní ani radiokomunikační boj. Je tam ale znovu umístěna ukrajinská vlajka.

A byl jste členem jednotky, která tam přivezla ukrajinskou vlajku?

Chtěl bych, ale nebyl jsem.

Když se vrátíme zpátky na pevninu: Jaké úkoly jste plnili na východě země?

Šlo o speciální krátkodobé akce. Nemohu víc rozvádět. Zároveň jsme dělali průzkum a naváděli naše dělostřelectvo na konkrétní cíle. Součástí byla i likvidace ruských jednotek.

Ruské jednotky zničily přístupové cesty do Lysyčansku i Severodoněcku, což ztížilo ukrajinské straně možnost provádět různé operace. Jak jste se do těchto míst dopravovali?

Využíváme vrtulníky ukrajinského letectva. Abyste si dokázal představit, jak oni (piloti) létají: to by se člověk musel zahrabat, aby ho nesejmuli. Létají někdy skoro jen metr nad zemí. Jsou to opravdu profesionálové, kteří dokáží letět i desítky kilometrů do týlu nepřítele, kde vysadí nové jednotky, a vrátit se s raněnými. Jsou to právě oni, kteří si nejvíc uvědomují naléhavost situace. Jednak že je může sestřelit nepřítel, jednak že musí bezpečně proletět s jednotkou na místo určení a dostat se zase zpět.

Dostanete se při svých akcích do blízkého kontaktu s nepřítelem? Víte třeba, která místa je dobré zasáhnout?

Přestože na sobě máte helmu a ochranné prvky, nezaručuje vám to, že vás zásah nevyvede z bojové činnosti. Když vás zasáhnu z pušky do vesty, i tak vás s největší pravděpodobností vyřadím z bojové činnosti. A pokud dostanete zásah z ostřelovací pušky do vesty, tak budete mít při nejlepším minimálně zlomená žebra. Cílem je zasáhnout objekt a paralyzovat ho.

Snímky ze speciální jednotky ukrajinské civilní kontrarozvědky SBU:

+1

Podle různých zdrojů si boje na Donbase vybraly krutou daň v řadách speciálních sil. Můžete tuto informaci potvrdit? Co vám způsobuje největší ztráty?

Je to samozřejmě jejich dělostřelectvo. Oni neumějí bojovat, jejich taktika je za pomocí dělostřelectva a leteckého bombardování zničit doslova vše, proměnit to v prach. Proto se pro uchování životů stáhnete, protože se reálně nemáte proti komu bránit.

Nárůst ztrát v řadách speciálních sil není extrémní, ale zranění jsou. Konkrétní informaci nemohu z bezpečnostního hlediska sdělovat.

Ztratil jste během posledních akcí kamarády? Jak se s tím vyrovnáváte?

Ano. My máme výraz: „Se štítem, nebo na štítě“. A pokud jsi na štítě, tak všichni vojáci ctí tvou památku a budou se za tebe mstít. I v případě, že daný člověk nebyl z naší jednotky, ale byl to někdo, koho jsme znali, tak se za něho zuřivě mstíme. Pro nás je to skutečný hrdina, skutečný člověk, který s námi prošel bojovou cestu. Budeme na něj vzpomínat a naše pomsta bude krutá. Vždy něčím odpovíme.

Ano, jsou v tom emoce. Ale nelitujeme ani nikoho, ani ničeho.

Jaká panuje nálada v ukrajinských jednotkách po pádu Severodoněcku a Lysačansku? Ruská státní média neustále víří zprávy o ztrátě morálky, dokonce zveřejňují zprávy o údajné dezerci ukrajinských vojáků.

K té údajné dezerci – to nikdy nebylo, není a nebude. Nejsou ani hlášeny žádné diverze techniky nebo vzdání se bez boje, takže morálka je vysoká.

Z pohledu Rusů je cílem bojů v daných oblastech vždy vyždímat co nejvíc na malém místě. Oni nejsou schopni útočit na více místech, vždy bojují jenom na malém úseku o rozloze cca 30 km, kam musejí stáhnout jednotky i z jiných částí země. My jsme vlastně v obou městech vyčerpali víc jejich energie, než oni naší, a to jak po stránce lidské, tak i technické.

Oni mají problém v doplňování živé síly; nedokážou ji doplňovat. Z určitých informačních a veřejných zdrojů prosakuje informace, že mobilizací nemohou nahradit současné ztráty.

Ukrajinská taktika či filozofie je jiná. Jsou taktické a strategické cíle a ústup z jednoho malého města s jejich co největšími ztrátami je pro nás výhodnější.

Samozřejmě jiná situace byla u Kyjeva. Když padne hlavní město, padne celá země. Proto se tam vedly boje o každý metr. Ale na Donbase jsou cíle a úmysly postaveny trochu jinak. Když jsme se stáhli ze Severodoněcku a Lysyčansku, šlo o vyvedení jednotek, aby se zachránilo co nejvíc životů a strategicky se pracovalo na budoucnosti.

Vypouštějí na nás spoustu raket, střel, ale v každém případě je to pro ně větší minus než pro nás. Pochopitelně budeme muset po skončení války znovu veškeré dané území obnovit, ale ze strategického pohledu je hlavním cílem vyčerpat nepřítele, čili každý boj je pro ně další ztráta.

Například se snaží postoupit ve směru na Slavjansk a Kramatorsk, ale nejsem si jist, že se jim to povede, protože se víc než měsíc snažili dobýt Severodoněck. S každým dalším dnem, kdy útočí, jejich potenciál slábne a slábne. Oni se snaží nahrnout všechno na jeden kousíček území a my se snažíme od tohoto kousíčku utrhnout co nejvíce, protože pak, až přejdeme do protiútoku, to půjde snadněji a jich bude méně.

Siversk a Bachmut dosud odolávají. Předpokládáte, že tam Rusové zaměří svou hlavní sílu?

Ano, vypadá to tak.

Ještě zpátky k Luhanské oblasti. V dané lokalitě prý působí žoldáci z Vágnerovy skupiny. Co si o nich myslíte?

Náš vztah s lidmi z těchto uskupení se ještě stále vytváří (směje se). Sbližujeme se…

V médiích se objevila informace, že vaše jednotky působí i na území Ruska nebo hluboko v týlu nepřítele. Můžete to potvrdit?

Nemůžu to komentovat. Ale… slyšel jsem o speciálních týmech, které tam pravděpodobně operují. Je pár jednotek, které jsou školeny na to působit v týlu nepřítele a udělat co největší škody.

Zúčastnil jste se některé z těch akcí?

Na ruském území jsem se akcí neúčastnil, ale v týlu nepřítele na okupovaných územích ano.

Bez komentáře: Likvidace vojenské techniky. Video: Seznam Zprávy

Můžete alespoň z části popsat, jak taková akce probíhá? Jak probíhá příprava či plánování takové akce?

Zveřejním jen hrubé obrysy. Co tam budeme provádět, je vždy jasné. A pak je spousta variant, jak to budeme dělat. A dalších deset variant, jak se dostaneme zpět. Dozvídáme se to vždy zhruba 30–40 minut před akcí, protože i nepřátelské agenturní sítě jsou stále v pohotovosti a naším cílem je, aby padlo co nejmíň informací. Teď se například řeší, že jeden člen charkovské oblastní správy měl ruský pas vydaný v roce 2014 v Sevastopolu na Krymu. Dotyčný byl okamžitě zatčen a zbaven funkce. Proto se dozvídáme ty informace až krátce před akcí, aby se zamezilo úniku informací a povedl se moment překvapení. Oni (ruské tajné služby, pozn. red.) se prostě na válku dlouho připravovali.

Vaše tajná služba uvedla, že začala vyšetřovat útok na nákupní centrum v Kremenčuku. Slíbila, že vypátrá pachatele válečného zločinu – nejen piloty, ale i jejich nadřízené, kteří vydali rozkaz odpálit rakety – a postaví je před soud, aby se zodpovídali. Je to vůbec reálné? Jak se v takové věci postupuje?

Vyšetřování už proběhlo, už se zveřejnila jak jména pilotů, tak osob, které k tomu daly rozkaz. To už je známo. Druhá věc je, co s těmi lidmi bude. Můj osobní názor – a je to opravdu moje osobní domněnka, není to oficiální stanovisko štábu nebo mého oddílu: Přivítal bych, aby to bylo jako u Izraele nebo v Norimberku. Že ti lidé stanou před soudem a budou v plném rozsahu odsouzeni za to, že jsou schopni provést takové akce. Aby to neskončilo jen vězením.

Když jste zmínil Izrael. Je známo, že izraelská tajná služba některé pachatele vypátrala a zlikvidovala. Nebo unesla ze zahraničí.

Je to na SBU. Důležité je dostat tyto lidi před soud a potrestat.

Válka už trvá téměř pět měsíců. Zároveň je v Evropě čas dovolených. Může se stát, že pozornost a podpora týkající se Ukrajiny mohou trochu ochabnout. Proč by naše pozornost neměla polevit?

Protože příště to bude Evropa! Pokud to Ukrajina neustojí a svět nám přestane pomáhat – sami to nedokážeme vydržet, další bude celá Evropa. A to bude velký světový požár. Zatím máme požár pouze u nás, my ho zatím nějak s pomocí celého světa hasíme, ale když to svět přestane bavit a přestane nám pomáhat, tak se bude opakovat rok 1938, kdy Hitlerovi dali určité území, aby nezpůsobil světový požár, ale dopadlo to, jak to dopadlo. Tady je úplně jiná filozofie a nezní otázka, jestli zapomínat na Ukrajinu.

Evropa a celý svět musí chápat: Pokud vše skončí na Ukrajině, tak to skončí tady, ale pokud skončí Ukrajina, tak to nejspíš skončí někde u břehů Anglie. Jejich filozofie je: „Pobaltí je celé naše, a Polsko je také naše, Česko je také naše – všechno je naše! Něco necháme Němcům, Británii srovnáme se zemí…“ A pokud sledujete jejich propagandisty, tak se s těmito úmysly vůbec netají. Teď se děje něco s Litvou – Ukrajinou to určitě neskončí.

Chtěl byste ještě něco dodat?

Objevily se informace, že Rusové už zničili některé raketomety HIMARS. Není to pravda. Oni tvrdí, že už sestřelili tisíce Bayraktarů, ale když se podívate na stránky oficiálního výrobce, tak jich od roku 2012 ani tolik nevyrobil. To je ukázka, jak pracuje ruská státní propaganda.

Válka na Ukrajině

Foto: Seznam Zprávy, Shutterstock.com

.

Podívejte se, jak pomoci Ukrajině. Reportéři Seznam Zpráv se už pošesté vydali na Ukrajinu, podívejte se na jejich očitá svědectví z válkou zmítané Ukrajiny. Seznam Zprávy v ukrajinštině (praktické informace, zprávy, příběhy) – Українські новини.

To nejdůležitější k dění na Ukrajině shrnujeme každý všední den v newsletteru Tečka. Přihlaste se k odběru.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované