Hlavní obsah

Německo zjistilo, že ho teď nikdo nemá rád

Foto: Profimedia.cz

Momentka z protestu před německým velvyslanectvím v Sydney 2. června 2022.

Reklama

3. 6. 8:25

Z evropského lídra je otloukánek. Vláda Olafa Scholze si zatím nedokázala získat vůdčí postavení, které mělo Německo v EU za Angely Merkelové. Váhavostí směrem k Ukrajině se kancléř naopak připravuje o důvěru partnerů.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

U zpěváka a hudebníka Malika Harrise není na první pohled vůbec poznat, že je z Německa. Vypadá lehce exoticky, zpívá anglicky bez přízvuku a stylem na pomezí popu a rapu míří na mezinárodní publikum. Díky společnosti Amazon Music se před dvěma roky jako první německý zpěvák v historii objevil na elektronických billboardech na newyorském Times Square.

Letos v květnu zažil Harris studenou sprchu. Jako zástupce Německa se zúčastnil pěvecké soutěže Velká cena Eurovize a s pouhými šesti body skončil na úplně posledním místě.

Podle lidí z branže si přitom Harris v soutěži nevedl zdaleka nejhůře. „Myslím si, že lidé teď nemají Němce rádi. Vůbec netuším proč,“ zhodnotil zpěvákův výsledek matador německé pop-music a dlouholetý porotce hudebních soutěží Dieter Bohlen.

Mnoho Němců, kteří Harrisovo umístění komentovali na sociálních sítích, ale mělo jasno – soutěž podle nich ovlivnila válka na Ukrajině. A Harris jako reprezentant země, jejíž politici se v posledních měsících zdráhali pomoci Ukrajině dodávkami zbraní, neměl šanci. Eurovizi ostatně vyhrála hudební skupina z Ukrajiny.

Ať už válečná atmosféra ovlivnila soutěž víc nebo míň, poslední místo interpreta z Německa vyznělo symbolicky. Připomíná, jak se z nejlidnatější a ekonomicky nejsilnější země starého kontinentu, jejíž lídři hráli vůdčí roli v evropské politice, po ruské invazi na Ukrajinu stal jakýsi otloukánek.

Do velké míry si za zhoršenou pověst mohou sami němečtí politici, především kancléř Olaf Scholz a jeho sociální demokraté (SPD), nejsilnější strana tříčlenné vládní koalice. Politici z SPD byli dlouhá léta hlavními zastánci názoru, že ve vztazích s režimem prezidenta Vladimira Putina je prvořadá ekonomická spolupráce. Zjevně však podcenili agresivní choutky Kremlu.

Únorový vpád ruských vojsk na Ukrajinu způsobil v Berlíně šok. Scholz sice následně prohlásil, že v německé politice nastává epochální změna, jeho vláda se však od počátku zdráhala pomáhat bránící se Ukrajině zbrojními dodávkami. Zpočátku chtěla spolková vláda darovat Kyjevu pouze lehkou výstroj, až pod sílícím mezinárodním tlakem souhlasila s vývozem protileteckých obrněnců.

Kritika za váhavost a přílišnou opatrnost míří na Scholze nejen ze zahraničí, ale i od mnohých německých komentátorů a opozičních politiků. Jedna z nejčastějších výtek zní, že jeho vláda neplní sliby.

Hlavně Polsko si takto stěžovalo kvůli nedodaným tankům, které mělo dostat od Německa jako náhradu za vlastní zbraně ruské provenience, jež předalo Ukrajincům.

Někteří východoevropští členové EU a NATO sledují s podezřením zdrženlivost Berlína při jednáních o protiruských sankcích, které se týkají energetických surovin, nebo průběžné výzvy Scholze k zastavení palby a zahájení mírových rozhovorů.

Takové apely přiživují obavy, že Německo by souhlasilo s tím, aby si Rusko nechalo pod kontrolou ukrajinské území, které dosud okupovalo.

Britský deník The Times označil tento týden ve svém úvodníku německou váhavost za „zdroj frustrace“ a „velkého zklamání“. „Nedostatek rozhodného vedení ze strany kancléře Olafa Scholze hrozí tím, že povzbudí Moskvu a podpoří přesvědčení prezidenta Putina, že nakonec může zvítězit,“ napsal list.

Podobně tvrdě se s kancléřem Scholzem a německou politikou vypořádal také zpravodajský web Politico.eu. Konstatoval, že především kvůli sérii chybných politických kroků a rozporuplných vyjádření směrem k Rusku a válce na Ukrajině povážlivě klesla autorita Německa coby lídra, a to hlavně z pohledu členských států EU ve střední a východní Evropě.

„Podle mnoha představitelů a diplomatů EU je výsledkem výrazné oslabení vlivu Berlína a větší ochota ostatních zemí jít vlastní cestou, v některých případech otevřeně zpochybnit francouzsko-německé spojenectví, které je dlouhodobě v centru moci a rozhodování EU,“ napsalo Politico.

Oslabené postavení Berlína se v uplynulých dnech projevilo při zdlouhavých jednáních o ropném embargu proti Rusku, které vytrvale blokovalo Maďarsko. Dříve, když se maďarský premiér Viktor Orbán vzpříčil zbytku EU, dokázala ho často „zpracovat“ Scholzova předchůdkyně Angela Merkelová. Její nástupce se nyní omezil na roli obchodníka, který se snaží vyjednat výhody pro svoji zemi.

Jak už se v Německu pomalu stává tradicí, v okamžiku vystupňované kritické palby se Scholz snaží prokázat, že umí být razantní a má vystupování evropského lídra. Během středeční debaty v německém parlamentu, kterou opozice v čele s křesťanskou demokracií (CDU) podle očekávání využila k hromadnému kárání vlády, se obvykle stoický kancléř rozohnil, gestikuloval a kromě jiného přislíbil, že Německo dodá Ukrajině moderní protiletecký systém IRIS-T.

Foto: Profimedia.cz

Kancléř Olaf Scholz ukázal ve středeční parlamentní debatě emoce, většinou je ale velmi opatrný. Stejně působí i jeho politika.

Problém je v tom, že podobně jako v minulosti přichází tento slib a další gesta až po vyeskalovaném domácím i mezinárodním tlaku.

Podle některých evropských diplomatů tak zbývá jedině doufat, že se Němci zmátoří a podaří se jim jakýsi evropský comeback. Spíš než do Scholze už ale vkládají naděje do mladší generace německých politiků, kterou ve vládě reprezentuje například ministryně zahraničí za Zelené Annalena Baerbocková. Ta se projevuje směrem k Ukrajině o poznání rozhodněji a během půl roku od svého nástupu vícekrát prokázala nebojácnost vůči Rusku.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované