Průlom ve Vilniusu: NATO zkrátí Ukrajině cestu. A začne víc zbrojit

Do poslední chvíle se nevědělo, zda vůbec dorazí. Lavírování ohledně účasti prezidenta Volodymyra Zelenského bylo součástí ukrajinské taktiky, jak ze summitu NATO v Litvě vytěžit pro Kyjev maximum.

Přečtěte si od našeho zvláštního zpravodaje, jak na ukrajinského prezidenta reagovali obyvatelé Vilniusu.

Ukrajinský prezident na svém twitteru uvedl: „Dnes jsem se vydal na cestu sem s vírou v rozhodnutí, s vírou v partnery, s vírou v silné NATO. V NATO, které neváhá, neztrácí čas a neohlíží se na žádného agresora… A byl bych rád, kdyby se tato víra stala důvěrou – důvěrou v rozhodnutí, která si zasloužíme – my všichni si je zasloužíme a každý bojovník, každý občan, každá matka, každé dítě je očekávají. A je to příliš velké očekávání?“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj promlouval k velkému davu ve Vilniusu spolu se svým litevským protějškem Gitanasem Nausédou. „NATO poskytne Ukrajině bezpečnost. Ukrajina posílí NATO,“ říká Zelenskyj na shromáždění v centru města. To končí ukrajinskou státní hymnou a zpěvy „Sláva Ukrajině“. Mnoho lidí v davu mává ukrajinskými modro-žlutými vlajkami.

Litva, spolu s několika dalšími zeměmi střední a východní Evropy, je jedním z nejvěrnějších spojenců Kyjeva od doby, kdy Rusko v únoru 2022 zahájilo svou rozsáhlou invazi.

Členové Aliance zveřejnili prohlášení, v němž nastínili, jak by se Ukrajina mohla připojit k NATO, píše deník The Guardian. Ve sdělení uvádí: „Plně podporujeme právo Ukrajiny zvolit si vlastní bezpečnostní uspořádání. Její budoucnost je v NATO. Potvrzujeme závazek, který jsme přijali na summitu v Bukurešti v roce 2008, že se Ukrajina stane členem NATO, a dnes uznáváme, že cesta Ukrajiny k plné euroatlantické integraci přesáhla potřebu akčního plánu členství.“

Dále píší, že Ukrajina je stále více politicky integrovaná s Aliancí a na své reformní cestě dosáhla značného pokroku. V souladu s Chartou o výrazném partnerství mezi NATO a Ukrajinou z roku 1997 a s dodatkem z roku 2009 budou spojenci nadále podporovat a přezkoumávat pokrok Ukrajiny v oblasti vzájemné spolupráce, jakož i další potřebné reformy v oblasti demokracie a bezpečnosti.

„Ministři zahraničních věcí NATO budou pravidelně hodnotit pokrok prostřednictvím upraveného ročního národního programu. Aliance bude podporovat Ukrajinu při provádění těchto reforem na její cestě k budoucímu členství. Až se spojenci dohodnou a budou splněny podmínky, budeme moci Ukrajině zaslat pozvání ke vstupu,“ stojí v prohlášení.

Maďarský premiér Viktor Orbán na svém twitterovém účtu oznámil, že místo dodávek zbraní Ukrajině by se měli soustředit na nastolení míru a to bude primární stanovisko, které Maďarsko zaujme na summitu ve Vilniusu.

Stoltenberga se finská média na tiskové konferenci ptají, co toto oznámení znamená pro země na hranicích s Ruskem. Odpovídá, že pro Finsko a brzy i pro Švédsko je historické, že se stanou součástí NATO, píše BBC. „Pro pobaltský region je důležité, aby byl bezpečnější. Moskva nemá suverénním národům upírat možnost zvolit si vlastní cestu,“ dodává Stoltenberg.

Na konferenci dále přivítal Finsko, které se stalo součástí Aliance v dubnu, a zmínil, že se těší, až se k nim přidá i Švédsko, kterému v pondělí dal prezident Erdogan zelenou.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v posledních dnech udělal nejméně dvě věci, které se Kremlu rozhodně nelíbí. Navzdory předchozí dohodě s Moskvou povolil návrat pěti zajatých velitelů z mariupolského Azovstalu na Ukrajinu a také přestal blokovat rozšíření NATO o Švédsko.

Jak se dají Erdoganovy obraty interpretovat, na to se Seznam Zprávy zeptaly tureckého politologa Gökhana Bacika.

Členové NATO dnes také schválili nejpodrobnější obranné plány od konce studené války. Nová strategie, kterou spojenci připravili pro případ ruského útoku a případně teroristické hrozby, počítá mimo jiné s dramatickým zvýšením počtu vojáků připravených rychle nastoupit do akce, píše ČTK.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v souvislosti se sdělením oznámil, že Aliance chce mít 300 tisíc vojáků ve vysoké pohotovosti.

„Musíme více investovat do obrany. Náš poslední odhad ukázal, že výdaje na obranu evropských spojenců a Kanady se v roce 2023 zvýší o 8,2 procent, což je největší nárůst za poslední desetiletí,“ říká Stoltenberg. Dále připomněl, že spojenci přijali trvalý závazek investovat do obrany nejméně dvě procenta HDP ročně, informuje BBC.

Rovněž uvedl, že 11 spojenců již dosáhlo nebo překročilo zmíněnou dvouprocentní hranici a Aliance očekává v následujícím roce i její zvýšení.

Akční plán členství (MAP) je program NATO, který poskytuje poradenství, pomoc a praktickou podporu přizpůsobenou individuálním potřebám zemí, které chtějí vstoupit do Aliance. Zároveň jde o soubor kritérií z různých oblastí, jež musí země před svým vstupem splnit.

Účast v programu nicméně nezaručuje kladné rozhodnutí o přijetí.

Jak se píše například na stránkách českého Ministerstva zahraničních věcí, plán předpokládá mimo jiné, že uchazeči „urovnají své mezinárodní spory“ i „etnické spory či vnější územní spory“ mírovými prostředky.

To by v případě Ukrajiny zřejmě byl problém, protože veškeré spory s Ruskem jen tak nevyřeší. Teď se ale NATO dohodlo na odstranění některých překážek.

Spojenci NATO se dohodli na deklaraci o cestě Ukrajiny k členství v NATO. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg během tiskové konference znovu potvrdil, že se Ukrajina stane členem Aliance, když se spojenci dohodnou a budou splněny podmínky.

Dále řekl, že se shodli na odstranění Akčního plánu členství z procesu připojení Ukrajiny. Způsob členství se tak pro zemi změní z dvoufázového na jednokrokový, píše BBC.

Stoltenberg také oznamuje nový víceletý program, který má Ukrajině pomoci při přechodu ze sovětské éry na standardní výcvikové standardy NATO. Dodává, že bude vytvořena nová rada NATO-Ukrajina, kde se „setkají jako rovnocenní“. Ustavující schůze bude už zítra ve Vilniusu za účasti prezidenta Volodymyra Zelenského.

Pokud Ukrajině zavřeme dveře, bude se cítit zrazena a přinese to zásadní rizika pro bezpečnost Evropy, varuje český ministr zahraničí Jan Lipavský v exkluzivním rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Ukrajina je na prvním místě agendy summitu NATO a Německo jí právě přislíbilo dalších 700 milionů eur jako vojenskou pomoc. Německý ministr obrany Boris Pistorius při příchodu na summit uvedl, že nový balíček bude zahrnovat dva raketové systémy Patriot, 25 tanků Leopard 1A5, 40 bojových vozidel pěchoty Marder, 20 tisíc dělostřeleckých zbraní a pět tisíc nábojů kouřové munice, píše BBC.

Švédský premiér Ulf Kristersson řekl BBC, že přesvědčili Turecko svým odhodláním dlouhodobě bojovat proti terorismu v rámci vzájemné spolupráce. Na otázku, co dalšího přimělo Turecko změnit názor, odpověděl „celý balíček“.

„Neděláme to jednoduše proto, abychom se stali součástí NATO, ale také proto, že jde o dlouhodobý závazek, který budeme dodržovat i poté, co se staneme členy,“ sdělil premiér v rozhovoru s BBC. K žádosti Turecka o reformu celní unie a o úpravu vízového režimu Kristersson uvedl, že Švédsko bude podporovat užší spolupráci mezi Tureckem a EU.

Nicméně Turecká opozice kritizuje prezidenta Erdogana za názorový obrat ohledně vstupu Švédska do NATO, informuje ČTK. Podle šéfa turecké Republikánské lidové strany Kemala Kiliçdaroglua prezident za svůj souhlas od Švédska nic nezískal a názor změnil po pouhém telefonátu s americkým prezidentem Joem Bidenem.

Náměstek generálního tajemníka Mircea Geoana ve svém projevu na summitu zmínil, že pro Alianci je zásadní si udržet technologický náskok. „Bezpečnost je základem prosperity a demokracie,“ zdůraznil Geoana.

Po schůzce britského premiéra Rishiho Sunaka s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem mluvčí Sunaka řekl: „Premiér uvítal podporu Turecka pro vstup Švédska do NATO a pochválil prezidenta Erdogana za jeho úsilí.“

Dvojice podle mluvčího dále hovořila o budování silnější obranné a bezpečnostní spolupráce, informuje BBC.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s manželkou Olenou dorazili na summit NATO, hlásí z Vilniusu zpravodaj Seznam Zpráv Filip Harzer. Večer se má Zelenskyj zúčastnit večeře lídrů členských států v litevském prezidentském paláci. Přiletěl polským speciálem. Zítra ho čeká jednání se špičkami NATO.

Při přivítání amerického prezidenta Joea Bidena na summitu mu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg poděkoval za jeho silné vedení, díky kterému je „tato Aliance jednotná a ještě silnější“.

Chvíli po zahájení summitu NATO vzlétla ruská válečná letadla s hypersonickými raketami směrem na Kyjev. Poté se v ukrajinském hlavním městě začaly ozývat nálety, informuje deník The Guardian. Městské úřady vyslaly v 15 hodin místního času varování a vyzvaly obyvatele, aby se ukryli. Poplach vyvolal letoun MiG-31K, který opouštěl leteckou základnu Savaslejka v západní části ruské Nižegorodské oblasti.

K podobným letům dochází pravidelně. Nicméně Rusko má však ve zvyku se zaměřovat na Kyjev v symbolických okamžicích, aby dosáhlo silnějšího politického významu.

Oficiální pozvánku Ukrajina do NATO nedostane. To by totiž Alianci uvrhlo do otevřeného konfliktu s Ruskem, protože je povinna považovat útok na jednoho člena za útok na všechny státy Aliance, vysvětluje pro BBC diplomatický korespondent James Landale.

Spojené státy rovněž daly jasně najevo, že Ukrajině nemohou poskytnout žádný časový rámec, kdy by se mohla dočkat členství.

Někteří další členové se domnívají, že příslib téměř automatického členství po válce by Rusko zvráceně motivoval k protahování bojů a také chtějí, aby členství Ukrajiny v NATO bylo součástí až poválečného vyjednávání.

V současné době se tedy zdá, že diplomaté NATO diskutují o formulaci, která by Ukrajinu vyzvala ke vstupu do Aliance, pokud s tím spojenci budou souhlasit a pokud budou splněny podmínky. Právě nepřesná a široká formulace mohla rozhořčit prezidenta Zelenského.

Podle Landaleho je úkolem NATO rozhodnout, co je důležitější. Zda kompletní jednota na summitu, nebo spíše strategická opatrnost.