Hlavní obsah

Banky daly Čechům vstupenku do budoucnosti. Pustí vás i do zavřeného obchodu

Český stát selhává v marketingu. Banky snad elektronickou identitu trhu prodají lépe, říká v rozhovoru pro SZ Byznys Roman Knapp z firmy DXC Technology. (Video: Eva Moniová, Seznam Zprávy)

 

Reklama

22. 6. 8:49

Vyšetření u lékaře, nákup v zavřeném obchodě, pořízení nemovitosti z gauče. Bankovní identita má v praktickém životě mnoho využití. Přečtěte si o zkušenostech ze zemí, kde jsou s identifikací člověka na dálku napřed.

Článek

Bankovní identita neslouží jen k dálkovému přístupu na úřady. V Česku se právě začíná rozjíždět i v soukromém sektoru. O co jednodušší může díky bankovní identitě (BI) život být, v rozhovoru pro SZ Byznys na různých situacích popsal Roman Knapp ze společnosti DXC Technology. Ta provozuje bankovní identitu v Norsku a v Česku a je jedním z těch, kdo soukromé firmy na banky napojují.

Na svém profilu sociální sítě Linked-In uvádíte zajímavé příklady použití bankovní identity v zahraničí. Začněme třeba zdravím. Ve Skandinávii existuje služba „lékař na dálku“. Jak to funguje a kdy vstupuje do hry bankovní identita?

Ve Skandinávii je telemedicína poměrně rozšířená, a to právě i díky BI. Vy jako pacient si stáhnete aplikaci dané zdravotní služby, do ní se přihlásíte přes BI, aby měl lékař jistotu, že jste to opravdu vy. Vyberete si termín vyšetření, vyplníte jednoduchý dotazník, kde popíšete svůj zdravotní stav a symptomy, které máte.

Následně za pomocí BI autorizujete lékaře, aby směl nahlédnout do vaší zdravotní dokumentace. Ta je centrální digitalizovaná a umožňuje lékaři náhled i zápis. Pacient buď provede platbu nebo prostřednictvím BI autorizuje možnost čerpání úhrady za úkon ze svého zdravotního pojištění.

Pak se dostaví do aplikace na vyšetření, které se provádí prostřednictvím videohovoru s lékařem. Pokud lékař je schopen takto na dálku stanovit diagnózu, předepíše elektronický recept. Pokud ne, předepíše žádanku na fyzické vyšetření specialistou. V obou případech použije BI pro identifikaci jak svou, tak vaši.

Zákazník dostane klíč jako QR kód, ten přiloží u vchodu do prodejny. Nabere si zboží, u pokladny načte čárové kódy. Když kupuje alkohol, prostřednictvím BI potvrzuje svůj věk.
Roman Knapp

V posledním kroku si pacient jde vyzvednout léky, což může udělat také elektronicky v on-line lékárně. Tam se za pomoci BI identifikuje a prokáže se elektronickým receptem. Kurýrovi s léky pak opět prezentuje svou totožnost prostřednictvím BI

To je pro nemocného člověka velice praktické, že se nemusí hnout z domu. Zůstaňme ve Skandinávii, kde je BI obecně velmi rozšířená. Když si v Norsku zapomenete koupit třeba chleba na snídani a vzpomenete si až, když už má obchod zavřeno, s bankovní identitou se dostanete dovnitř. Jak to celé funguje?

Zákazník si může stáhnout aplikaci daného prodejce, identifikuje prodejnu, před kterou se nachází, a prostřednictvím BI potvrdí souhlas s podmínkami přístupu do prodejny. Kdyby se něco pokazilo, něco ukradl, něco se rozbilo a bylo potřeba to řešit, aby prodejce měl vše právně v pořádku.

Zákazník dostane elektronický klíč ve formě QR kódu, ten přiloží ke čtečce u vchodu do prodejny. Nabere si zboží, u pokladny načte všechny čárové kódy zboží. Když kupuje například alkohol nebo tabákové výrobky, prostřednictvím BI potvrzuje svůj věk. Zaplatí, odemkne si QR kódem a odchází.

Roman Knapp

– Ředitel pro bankovní sektor v regionu střední a východní Evropy ve společnosti DXC Technology.

– Uskupení Vipps & DXC Technology provozuje bankovní identitu v Norsku.

– V Česku je DXC Technology jedním z partnerů Bankovní identita a.s. pro připojování třetích stran.

Hypotéka od cizí banky za pár minut

Když ještě zůstaneme v Norsku  je tu digitalizovaný celý proces pořízení nemovitosti. Ráno si vyberete dům a večer je přepsaný na vás včetně dodávek energie. Můžete proces popsat?

Když nemovitost chcete kupovat na hypotéku, většinou máte u své banky předschválenou hypotéku. Ale díky BI se můžete přihlásit do internetbankingu jakékoli banky, která vás třeba v životě neviděla. Díky nadstavbové službě BI rizikového scoringu vám i cizí banka dá během několika minut závaznou nabídku.

Pak se můžete vypravit na internetové stránky realitních portálů. Ty jsou buď integrovány s bankami, nebo některé dokonce bankami provozovány. Každá nemovitost tam už má hotové ocenění.

Pokud si nějakou vyberete a chcete podstoupit to riziko a koupit ji na dálku podle fotek, dáte prostřednictvím portálu nabídku prodávajícímu. Tu potvrzujete BI, aby to mělo formu právně závazného aktu. Pokud prodávající nabídku akceptuje, vygenerují se standardní šablony smlouvy na prodej nemovitosti. Obě strany podepíšou za použití BI. Pak se jde na katastr…

„Jde“ v uvozovkách…

Ano, katastr je plně digitalizovaný. Vklad se podává elektronicky zase za použití BI. Pokud je vše v pořádku, můžete se stát během dne vlastníkem nemovitosti. A ještě ten samý den si převést pomocí BI všechny dodávky energií, komunální služby apod. na sebe. Nastěhovat se musíte už fyzicky.

Pojďme trochu níž, do Švýcarska, kde funguje SwissID provozované konsorciem bank, pojišťoven a dalších společností, jako je pošta, dráhy a telekomunikační operátor. Kde všude mohou Švýcaři tuto elektronickou identitu využívat?

Švýcarský příklad dobře ilustruje dvě věci: Za prvé použití elektronických peněženek. Ty jsou podle mě budoucností identitních řešení. Je to aplikace, představte si ji jako trezor, ve které mám uložené všechny své osobní údaje. Mám je plně pod kontrolou, vím, s kým je kde sdílím.

Ale mám tam uloženy i veškeré doklady a dokumenty typu diplom z vysoké školy, zbrojní pas, rybářský lístek, samozřejmě občanský a řidičský průkaz.

Oddací list…

Třeba. Slouží to ale k uložení i takových banalit, jako je jízdenka na MHD, skipas, doklad z půjčovny aut apod. Za druhé švýcarský příklad dobře ilustruje, že máte v on-line světě své údaje daleko víc pod kontrolou než ve fyzickém světě.

Představte si situaci, že chcete jako mládežník cestovat vlakem a chcete si koupit věkově zvýhodněnou jízdenku. Za standardní situace na pokladně nebo průvodčímu ukážu doklad. Na něm je ale hromada údajů, které protistrana nemusí vůbec znát. Proč by měli znát vaše rodné číslo, kde bydlíte apod.

Kdežto v on-line světě máte aplikaci Swiss Pass, ke které se přihlašujete pomocí SwissID. Při nákupu věkově zvýhodněné jízdenky prodávající na terminálu vygeneruje jednorázový QR kód, vy ho načtete na mobilu a vyskočí vám hláška: „Potvrďte, že mohu sdílet s prodávajícím informaci o vašem věku“. Ale nic jiného. Dokonce ani nesdílíte konkrétně věk nebo datum narození, ale jen to, že spadáte do daného věkového pásma. Prodávající vám vystaví jízdenku do vaší elektronické peněženky, na pozadí proběhne platba a vy můžete cestovat.

Další oblastí, kde jsou s elektronickou identitou velmi napřed, je Pobaltí. Proč u nás BI začala fungovat až letos a ještě tak, že nejdřív pouze na úřadech a využívání v soukromém sektoru nabíhá až od června?

Situace je v každé zemi jiná. Pokud bych měl vysledovat nějaký společný prvek ve skandinávských zemích, tak tam je to podle mě tím, že je tam nízká hustota obyvatel. Pro běžného Švéda, Nora, Fina, který žije v odlehlé oblasti, není jednoduché dostavit se fyzicky někam na pobočku nebo na úřad. Proto oni vždy trvali na tom být vybaveni možností řešit věci na dálku.

A konkrétně v Norsku mají banky blízko k identitní oblasti. Norové nemají občanské průkazy. Banky tam začaly v 80. letech na zadní stranu platebních karet umísťovat určité osobní údaje včetně fotografie držitele. Ujalo se to jako obdoba občanky. Takže bylo logické, že když v 90. letech začaly vznikat první zárodky toho, co dnes chápeme pod pojmem BI, staly se banky přirozeným hybatelem věcí a provozovatelem toho řešení.

Pokud jde o Pobaltí, domnívám se, že tyto země si řekly, že část své konkurenceschopnosti postaví na digitalizaci společnosti. Vrhly se do toho a důsledně tu politiku prosazovaly bez ohledu na to, kdo je zrovna u moci.

V Česku nejsem tak velký kritik situace jako někteří jiní. Myslím, že se státu spousta věci povedla – jsou tu základní registry, což je nesmírně důležitá součást snah o digitalizaci, ale i bankovní identity. I stát přišel s elektronickou identitou, máte možnost si ji zařídit s občankou. Kde český stát dlouhodobě selhává, je marketing těch věcí k veřejnosti. Stát u nás neumí ty úspěchy prodat. Proto je u té elektronické občanky tak tragická penetrace. Proto se doufejme ujme BI jako alternativa, protože banky to budou umět lépe trhu prodat.

Anketa

Používáte bankovní identitu?
Ano
38,3 %
Ne
61,7 %
Celkem hlasovalo 1126 čtenářů.
Sdílejte článek

Reklama

Doporučované