Zelenskyj se vzdaluje vlastní straně

Když Volodymyr Zelenskyj vstupoval v roce 2019 do politiky, vsadil na jednoduchý příběh. Jeho hnutí Sluha národa nevzniklo jako klasická politická strana, ale spíše coby volební projekt postavený na odporu vůči starým elitám a jejich propojení s korupcí.

Kandidátky tehdy zaplnili lidé bez politické zkušenosti - právníci, podnikatelé, akademici i tváře z byznysu -, které spojovala hlavně důvěra v nového prezidenta a snaha „dělat politiku jinak“.

Právě to se ale časem ukázalo jako slabina.

Jak popsal ukrajinský politolog Volodymyr Fesenko, strana od začátku neměla pevnou strukturu ani jasný program a její zákonodárce držela pohromadě především loajalita k Zelenskému. Jakmile na ni začal doléhat tlak války, nepopulárních reforem a postupně i korupčních kauz, začala se tato soudržnost rozpadat.

„To, co mělo být výhodou, tedy rychle sestavený tým bez vazeb na starý systém, se postupně proměňuje v problém,“ říká pro Seznam Zprávy ukrajinský právník Mychajlo Žernakov.

Poslanci Sluhy národa přestávají hlasovat jako jednotný blok a vláda má stále větší problém prosazovat zákony, které jsou klíčové pro další zahraniční financování i přibližování k Evropské unii. Ještě nedávno přitom platilo, že prezidentská většina dokáže schválit prakticky cokoliv.

Za změnou stojí podle oslovených expertů kombinace několika faktorů.

Válka i nepopulární reformy zvyšují tlak na jednotlivé poslance, kteří dnes víc řeší vlastní politické přežití. Zároveň roste nespokojenost s tím, že se rozhodování přesunulo do úzkého okruhu kolem prezidenta a parlament ztrácí vliv. Loajalita, na které celé hnutí stálo, se tak postupně rozpadá.

Do tohoto napětí navíc vstupují i korupční kauzy, které dál oslabují vnitřní soudržnost strany.

Příkladem je březnový případ poslankyně Ljudmily Marčenkové, která byla odsouzena za přijetí úplatku výměnou za ovlivňování rozhodování úřadů při povolování odjezdů mužů v branném věku do zahraničí. Po verdiktu soudu byla ze strany Sluha národa vyloučena.

„Takové případy dál prohlubují nedůvěru uvnitř strany a posilují pocit, že systém, který měl být alternativou ke ‚staré politice‘, začíná vykazovat stejné problémy,“ vysvětluje antikorupční expertka Olena Halušková.

Nejde přitom o jeden izolovaný případ. V posledních letech se v řadách strany Sluha národa objevilo několik korupčních kauz, které ukazují na opakující se vzorec. Mezi nejznámější patří případ poslance Serhije Kuzminycha, který byl podle ukrajinských protikorupčních orgánů přistižen při přijetí úplatku v souvislosti se zdravotnickými zakázkami.

Další kauza se týkala poslance Oleksandra Jurčenka, který byl vyšetřován kvůli zapojení do systému úplatků spojených s energetickými a odpadovými zakázkami a následně byl ze strany vyloučen. Podobně se v mediálně sledovaných případech objevuje i Pavlo Chalimon, u kterého vyšetřování řešilo podezření z nelegálního obohacení a nesrovnalostí v majetkových přiznáních.

„To jsou lidé, které Ukrajinci zvolili, aby bojovali proti korupci, ale kteří opakovaně dokazují, že jsou sami zkorumpovaní. Neříkám, že všichni, ale v každém případě to pro stranu i pro samotného prezidenta nevytváří dobrý obraz, což si on bezpochyby uvědomuje. Proto mezi ním a parlamentem existuje toto rozdělení,“ přibližuje Halušková.

Prezident ale parlament stále potřebuje. Jak upozorňuje Thomas d'Istria, ukrajinský zpravodaj francouzského deníku Le Monde, Sluha národa je stranou, která je úzce spojená se Zelenského politickým vzestupem a bez něj by jen těžko fungovala jako samostatná politická síla.

„Zároveň se tím znovu ukazuje význam Nejvyšší rady, která byla v posledních letech často upozaděná kvůli válce a soustředění moci do rukou prezidenta a jeho okolí. Přesto to budou právě poslanci, kdo budou rozhodovat o případné mírové dohodě,“ píše novinář d'Istria.

Napětí je vidět hlavně na sporech kolem vstupu Ukrajiny do Evropské unie, jak už dříve popsaly Seznam Zprávy.

Ukrajina se totiž dostává do bodu, kdy se zpomaluje naplňování klíčových reforem spojených s evropskou integrací. Ty přitom nejsou jen formální podmínkou vstupu do EU, ale přímo určují i tempo finanční pomoci, na které je země v době války výrazně závislá. Některé zákony se nedaří včas schválit, jiné se v parlamentu zasekly úplně, což vede k postupnému hromadění nesplněných závazků vůči Bruselu.

„Ten problém je obrovský, protože nejde jen o ‚reformy‘. To slovo používáme zjednodušeně, ale ve skutečnosti jde o zásadní transformaci země. Transformaci, která je klíčová pro její přežití, existenci a soužití jako evropského státu,“ říká pro Seznam Zprávy Žernakov.

Tento trend se na konci roku 2025 projevil naplno, když Ukrajina nesplnila část dohodnutých reformních kroků a ohrozila tak uvolnění miliard eur z evropských fondů. V kombinaci s tlakem Mezinárodního měnového fondu tak vzniká situace, kdy je další finanční podpora stále více podmíněná konkrétními výsledky, nikoli jen politickými závazky.

Pro Kyjev to znamená rostoucí tlak na parlament i vládu, aby dokázaly reformy prosadit v reálné politické praxi.

V reakci na rostoucí problémy se proto vedení země snaží obnovit kontrolu nad situací. Předseda poslaneckého klubu Sluha národa Davyd Arachamija v posledních týdnech svolává častá jednání se svými poslanci.

O dalších schůzkách se podle dostupných informací jedná také na úrovni prezidentské kanceláře, kde má nově hrát roli bývalý šéf vojenské rozvědky Kyrylo Budanov, jenž v lednu nahradil Andrije Jermaka – vlivného šéfa prezidentské kanceláře, který odešel po rozsáhlé korupční kauze, aniž by proti němu bylo vzneseno formální obvinění.