Stát nedal lhůtu na posudek a čeká. Vymáhání miliardy po Agrofertu stojí

Advokátní kancelář Portos stojí v posledních letech za sérií posudků pro všemožné instituce, díky kterým do Agrofertu navzdory soudně potvrzenému střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) natekly miliardy korun z veřejných peněz.

Naposledy v lednu uzavřel s AK Portos rámcovou smlouvu na až osm milionů korun Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Svěřil jí tak i rozhodnutí, zda po Agrofertu vymáhat národní dotace z let 2017 až 2021, kdy Andrej Babiš seděl ve vládě naposledy.

Tyto dotace by se na rozdíl od takzvaných nárokových, jejichž vymáhání už fond na základě jiného posudku Portosu zavrhl, vracely přímo do státního rozpočtu. Jde minimálně o 1,3 miliardy korun. Exministr Marek Výborný (KDU-ČSL) ale řekl, že podle vyčíslení, které měl k dispozici, jde o 2,58 miliardy.

Stát se k nim ovšem podle zjištění Seznam Zpráv jen tak nedostane. SZIF totiž k zakázce pro Portos přistoupil netradičně. Posudek podle tvrzení zemědělského fondu nemá žádný termín odevzdání. A fond i po půl roce odmítá říci, kdy bude.

„Analýzy jsou v současné době zpracovávány. Žádná pevná lhůta pro jejich dokončení stanovena nebyla. Termín zveřejnění výstupů v tuto chvíli nelze určit a o výsledcích budeme informovat v odpovídající době a transparentním způsobem,“ napsala mluvčí státního fondu Eva Češpiva.

Advokátní kancelář Portos pak argumentuje, že ji zaměstnala kritika předchozí práce pro fond. „Zároveň jsme se kvůli mediálnímu zájmu museli věnovat vysvětlování a obhajobě předchozích závěrů. Analýza tedy běží, ale v tuto chvíli ještě nejsou závěry, které bychom mohli komentovat,“ tvrdil v květnu v rozhovoru pro Hospodářské noviny spoluzakladatel Portosu Jaromír Císař.

Organizace podřízená Ministerstvu zemědělství se hájí, že času na rozhodnutí je dost. „Neboť případná prekluze (promlčení - pozn. red.) nároku připadá v úvahu až v prosinci 2027,“ dodala mluvčí zemědělského fondu.

Má to ale háček. Pakliže dopadne připravovaný plán vládní koalice, tento termín přestane platit. Radek Vondráček (ANO) či Filip Turek (Motoristé) totiž Sněmovnou tlačí poslanecký návrh, který lhůtu pro vymáhání zkrátí z deseti na čtyři roky. Zemědělský fond by tak už neměl - bez ohledu na výsledek zadaného posudku - co vymáhat.

„Dotazy týkající se možných dopadů dosud neschválených legislativních změn i dalších navazujících kroků považujeme za předčasné a nebudeme je předjímat,“ nechtěla to komentovat mluvčí Češpiva.

Protikorupční organizace Transparency International má ze souběhu dějů obavy. „Zdlouhavý postup SZIF spolu s předloženou novelou zákona o střetu zájmů zavdává pochybnostem o tom, nakolik se jedná o koordinovanou snahu vymáhání dotací zcela znemožnit,“ uvedl za Transparency právník Kryštof Doležal.

U jiných posudků (které následně dopadly ve prospěch Agrofertu) přitom SZIF neměl letos problém dát zhotoviteli téměř šibeniční termín. Po advokátní kanceláři Pelikán, Krofta, Kohoutek chtěl podle smlouvy jeden posudek do dvou dnů od uzavření smlouvy, další pak zhruba do čtrnácti dnů.

V obou případech se tito advokáti shodli s právním názorem konkurentů z AK Portos. Usnesli se, že Agrofertu je nyní možné odblokovat stamilionové toky dotací, což už se stalo. A také, že by státní fond zpětně neměl po Agrofertu vymáhat největší miliardový balík takzvaných nárokových dotací, o něž mohou žádat všichni zemědělci, kteří obdělávají půdu či chovají dobytek.

U nenárokových národních dotací, o nichž se rozhoduje teď a kterých se týká dosud neodevzdaný posudek Portosu, je ale podle oslovených expertů manévrovací prostor pro odůvodnění nevymáhání minimální. S argumenty, proč je nevymáhat, dosud nikdo nepřišel.

„Od pana ředitele SZIF Petra Dlouhého jsem opakovaně slyšel, že ohledně vymáhání národních dotací nejsou pochyby,“ řekl Seznam Zprávám bývalý ministr zemědělství a nynější opoziční poslanec Marek Výborný.

Už analýza, kterou sepsal pro vládu Petra Fialy (ODS) v roce 2022 nynější ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) ještě jako ředitel zemědělského fondu, nijak nerozporuje, že postup, který následně vláda posvětila, dopadne právě na národní dotace. Šebestyán je vyčíslil na „cca jednu miliardu“. Ani za tehdejší, ani nynější vlády v jejich vymáhání dosud nic zemědělský fond neudělal.

Partnerská státní akciovka Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF), která rovněž Agrofertu národní podpory vyplácela, navíc už v dubnu oznámila, že je bude vymáhat. V jejím případě jde ale o nižší desítky milionů.

I rolnický a lesnický fond si na to nechal vyhotovit analýzy, jejichž závěry by mohly být důležité i pro státní zemědělský fond. Předseda představenstva rolnického a lesnického fondu Josef Kučera přitom před poslanci podle ČTK řekl, že tyto analýzy po startu vymáhání zveřejní. Nyní ale akciovka, jejíž vedení vybírá ministr zemědělství Šebestyán, začala tvrdit opak.

„Posudky PGRLF zveřejňovat nebude, protože jde o materiály vzniklé v přímé souvislosti s vymáháním nároků a jejich zveřejnění by mohlo ohrozit rovnost účastníků řízení a oslabit procesní postavení PGRLF. V obdobném duchu jsme se k této věci vyjadřovali již dříve,“ tvrdí mluvčí fondu Barbora Šenfeldová.

Tento fond navíc odmítá říci, kdy přesně začne peníze vymáhat. Zatím Agrofert pouze vyzval k dobrovolnému vrácení peněz, což už holding veřejně odmítl. I na rolnický a lesnický fond by přitom mohla dopadnout snaha vládních poslanců nechat nároky státu zpětně promlčet.

Protikorupční experti upozorňují, že úředníci, kteří nároky státu nebudou dostatečně pečlivě vymáhat, mohou překračovat zákon.

„SZIF svým zdlouhavým postupem poškozuje veřejné rozpočty a důvěru v právní stát. Je-li z právního hlediska zřejmé, že má být určitá částka vymáhána, pak její nevymáhání znamená naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku,“ komentuje právník protikorupční organizace Transparency International Kryštof Doležal.

Opoziční Piráti na nevymáhání dotací, a to i těch národních, podali už v únoru trestní oznámení. Jak se ale ukazuje, zodpovědné Vrchní státní zastupitelství v Praze od něj dalo ruce pryč.

„Věcí se zabývá Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), kterému Vrchní státní zastupitelství v Praze postoupilo trestní oznámení jako věcně příslušnému orgánu a není tak ve věci nadále činné. Úřad evropského veřejného žalobce se zabývá celou věcí ve společném řízení,“ řekl žalobce Vrchního státního zastupitelství v Praze Martin Bílý.

Není přitom jasné, zda evropští žalobci řeší i miliardu za české národní dotace. Úřad funguje na základě evropského nařízení, které jeho působnost omezuje na trestné činy poškozující evropský rozpočet či na trestné činy neoddělitelně spjaté. Zda je to i tento případ, ovšem instituce nekomentovala.

„EPPO nekomentuje probíhající vyšetřování ani veřejně nepotvrzuje, na kterých případech pracuje. Děje se tak proto, aby nebyly ohroženy případné probíhající procesní úkony a jejich výsledek. Jakmile budeme moci o některém z našich vyšetřování něco sdělit, učiníme tak proaktivně,“ uvedla pro Seznam Zprávy mluvčí evropských žalobců.