Přehledně: Proč Unie stopla dotace a proč Babišův Agrofert peníze dál dostává

Evropská komise pozastavila Česku dotace za téměř osmdesát milionů korun. Podle ní je premiér Andrej Babiš (ANO) stále v „potenciálním střetu zájmů“ a svěřenský fond RSVP Trust tuto situaci dostatečně neřeší.

Ve hře ale nemusí být jen 76,9 milionu korun. Například v loňském roce Babišův holding Agrofert čerpal přes 400 milionů korun investičních dotací. Mnohem vyšší jsou pak platby nárokové a provozní, ale na ty Evropská komise sáhnout nechce.

Přinášíme základní otázky a odpovědi k dalšímu vývoji dlouhé dotační kauzy kolem premiéra Andreje Babiše.

Evropská komise dočasně pozastavila Česku proplacení části zemědělských dotací souvisejících s firmami z holdingu Agrofert. Za druhé čtvrtletí jde o 3,18 milionu eur, tedy zhruba 76,9 milionu korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV).

Neznamená to zatím, že Česko o peníze definitivně přišlo. Komise krok spojuje s přetrvávajícími pochybnostmi ohledně střetu zájmů premiéra Andreje Babiše a nepovažuje jeho současné řešení za dostatečné.

U fondů politiky soudržnosti (kohezních fondů) Komise zasáhla už dříve. České úřady mají z žádostí o evropskou refundaci vyřazovat dotčené výdaje na projekty Agrofertu a dalších firem spojených s Babišem.

České úřady zatím výplatu dotací Agrofertu nezastavily. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) Seznam Zprávám sdělil, že dál administruje žádosti i vyplácí podpory.

„SZIF se obsahem sdělení Evropské komise zabývá a v současné době připravuje interní právní a procesní analýzu. Fond nemůže svévolně pozastavovat administraci ani výplatu podpor a dotací a je povinen postupovat v souladu s platnou českou i evropskou legislativou,“ zdůvodnila mluvčí Eva Češpiva.

Platební agentura, která rozděluje zemědělské dotace, odmítla říct, zda už firmám z Agrofertu zmíněných 76,9 milionu korun vyplatila. Je to však pravděpodobné, protože u těchto podpor nejprve stát peníze vyplácí a následně žádá Evropskou unii o jejich refundaci.

Dotace představují významný zdroj příjmů zemědělských podniků, Agrofert ale jejich význam pro své investice v oficiálních vyjádřeních spíše tlumí. „Většina našich investičních projektů je financována bez dotací,“ uvedl pro Seznam Zprávy mluvčí holdingu Pavel Heřmanský.

V roce 2025 Agrofert přijal na provozních (především hektarových platbách) a investičních dotacích dohromady 1,733 miliardy korun. Z toho 1,331 miliardy připadalo na provozní dotace a 402 milionů korun na investiční.

Ve srovnání se ziskem je objem dotací významný. V roce 2025 Agrofert přijal na dotacích 1,7 miliardy korun, což odpovídá více než 76 procentům jeho čistého zisku ve výši 2,268 miliardy korun. K tržbám je podíl dotací podstatně nižší, „jen“ 0,8 procenta. Tento poměr ale snižuje skutečnost, že do tržeb holdingu se počítají i rozsáhlé nezemědělské aktivity, například chemická výroba.

Evropská komise peníze nezamítla definitivně, takže zatím není jasné, co dotační stopka znamená pro státní kasu. Jejich proplacení ale EK přerušila a od českých úřadů si vyžádala další informace. Pokud Česko její pochybnosti nerozptýlí a Komise nakonec výdaje odmítne refundovat, může to zatížit český rozpočet.

To ovšem závisí také na tom, zda už SZIF dotčených 76,9 milionu korun Agrofertu vyplatil. Fond na tento přímý dotaz Seznam Zprávám neodpověděl. Také neupřesnil, kterých projektů se dotační stopka týká.

Současných 76,9 milionu korun nemusí být konečná částka. Jde o výdaje za druhé čtvrtletí. SZIF bude nejpozději v listopadu posílat za fond EZFRV další výkaz za třetí čtvrtletí, a podle vyjádření pro Seznam Zprávy zatím příslušnou částku nezná.

Investiční dotace jsou navíc pro velké firmy letos štědřejší. Maximální dotace na projekt v rámci podpory zpracování zemědělských produktů vzrostla z 30 na 60 milionů korun a limit 200 milionů korun se nově počítá zvlášť pro jednotlivé dotační záměry, z nichž většina míří na velké podniky.

Hlavního balíku podpor, tedy přímých plateb, kde velkou část tvoří platby na hektar, se ale zatím problém netýká. Ty Komise nepozastavila, protože u nich mají úřady jen malý prostor pro vlastní rozhodování. „Riziko, že by rozhodnutí o vyplacení těchto prostředků mohlo být ovlivněno střetem zájmů, je nízké,“ uvedl pro Seznam Zprávy mluvčí Komise Václav Lebeda.