Hlavní obsah

Vlevo dole: Pět věcí, kterých Miloš Zeman lituje

Foto: Seznam Zprávy

Výběr nejbližších spolupracovníků, ohýbání pravomocí nebo nadbíhání Číně a Rusku. To se Miloši Zemanovi v roli prezidenta moc nepovedlo.

Reklama

Článek

Podcast Vlevo dole bilancuje éru Miloše Zemana speciálním dílem natočeným na zámku v Lánech. Lucie Stuchlíková a Václav Dolejší v něm shrnují pět bodů, ve kterých se třetí český prezident „sekl“.

Barvitá postava české polistopadové politiky, člověk, který ze suterénu zvedl sociální demokracii, aby ji poté systematicky rozmetal, premiér a nakonec trochu nečekaně i prezident. Miloš Zeman končí deset let v roli hlavy státu.

Ve kterých oblastech se mu ale nedařilo?

1. Výběr nejbližších spolupracovníků

Neprůhledné financování kampaně, papalášství, vyštípání dalších spolupracovníků, kteří se stylem vedení Kanceláře prezidenta republiky nesouhlasili. To je styl, který na Hradě a v Lánech nasadili nejbližší spolupracovníci Miloše Zemana Vratislav Mynář a Martin Nejedlý.

„Začínalo to už Miroslavem Šloufem, který k Miloši Zemanovi přivedl své dva žáky, jakéhosi Martina Nejedlého a jakéhosi Vratislava Mynáře. Ti si časem Miloše Zemana zprivatizovali, tak trochu ho svému učiteli Šloufovi ukradli,“ připomíná politický reportér Václav Dolejší v podcastu.

„Myslím si, že tahle dvojice je úplná esence toho, jak hrozně upatlaných těch deset let Miloše Zemana na Hradě bylo,“ dodává Lucie Stuchlíková. „Zatímco Nejedlý posiloval vazby na Rusko, Mynář by se nedal nazvat jinak než vekslákem,“ naráží na poslední kauzy podivně vypůjčeného hradního party stanu nebo lovení v Lánské oboře.

2. Ohýbání pravomocí

Řídicím principem Miloše Zemana na Pražském hradě byla vytrvalá snaha přeměnit parlamentní systém v (polo)prezidentský.

„Největším protiústavním momentem bylo jmenování Rusnokovy úřednické vlády plné jeho kamarádů ve chvíli, kdy mu Miroslava Němcová po pádu Nečasovy vlády nabízela 101 hlasů ve Sněmovně,“ vyhodnocuje Václav Dolejší.

Následovalo vytrvalé podkopávání Bohuslava Sobotky v roli premiéra a pak vznik Babišovy vlády. „U té Zeman zařizuje podporu komunistů, dokonce mluví do toho, kdo v té vládě má sedět, kdy tam posílá ministra Tomana na zemědělství nebo Marii Benešovou na spravedlnost,“ dodává Dolejší.

3. Ovlivňování domácí politiky

S předchozím bodem souvisí také velká míra aktivity v domácí politice, zejména co se týče ČSSD a jejího tehdejšího předsedy Bohuslava Sobotky. Sobotka byl totiž jedním z „27 zrádců“, kteří Zemana nepodpořili v nepřímé prezidentské volbě v roce 2003.

„Po sněmovních volbách v roce 2013 se Zeman snažil během lánského puče dostat do čela sociální demokracie Michala Haška, to se mu ale nepovedlo. Poté v roce 2017 ponížil Sobotku, když jeho vláda chtěla podat demisi, ale on si to pak rozmyslel a Zeman mu hrozil holí. Nutno dodat, že Sobotka si za to tehdy mohl sám, když nabízel nejdřív demisi celé vlády a pak chtěl odvolávat jen Andreje Babiše,“ dodává Lucie Stuchlíková.

4. Čína a Rusko

Miloš Zeman a jeho okolí se dnes snaží tvářit, že jejich příklon k Číně byl normální a s touto ekonomickou velmocí chce obchodovat každý.

„Je nutné dodat, že není úplně obvyklé, aby se ostatní státníci pitvořili v televizi s Krtečkem a říkali, že se do Číny jezdí učit, jak stabilizovat společnost. Kdyby to celé ponížení před Čínou aspoň k něčemu bylo, ale ono to vůbec k ničemu nebylo,“ připomíná Stuchlíková.

„Pak tu byla otočka Miloše Zemana ve chvíli, kdy Rusko vyloženě zaútočí na cizí stát a už se nejde tvářit, že je vše v pohodě, tak Zeman otočí a je z něj pomalu protiruský jestřáb,“ podotýká.

„Myslím si, že ta velká otočka je celá jen hraná. Připomenu, že i když Miloš Zeman vždy zdůrazňoval, jak podporuje a obdivuje Izrael, tak když zemřel legendární premiér Šimon Peres a celý svět se sjížděl na pohřeb, Miloš Zeman dal přednost ruské konferenci na Rhodosu,“ říká Václav Dolejší.

5. Nepochopení role prezidenta

Pomstychtivost, prchlivost a vyřizování účtů charakterizovaly éru Miloše Zemana na Hradě po celou dobu.

„Miloš Zeman podle mě roli prezidenta vůbec nepochopil. Mohl mít nějakou politickou vizi, co udělat s Ústavním soudem nebo Českou národní bankou, se kterou jsme třeba nemuseli souhlasit. Jenže on si opravdu jen vyřizoval osobní účty. Kdo mu zkřížil cestu v nějakých jeho plánech, tak to potom schytal. Už vlastně nebyl politikem, jen řešil své osobní problémy a sebe,“ hodnotí Lucie Stuchlíková.

„Podle mě není jiný člověk na této planetě, ze kterého je tolik cítit, že jeho životní energii pohání touha někoho naštvat. Pokud ten den nikoho neurazil, tak podle mě večer nemůže dobře usnout,“ uzavírá Dolejší.

Poslechněte si celé vysvědčení Miloše Zemana v podání podcastu Vlevo dole v přehrávači v úvodu článku.

Reklama

Doporučované