Hlavní obsah

ČEZ má těžit nejdůležitější kov 21. století. Obejde se bez jedů

Rozhovor s Pavlem Cyranim ve studiu Burza. (Video: Zuzana Kubátová, Seznam Zprávy)

 

Reklama

18. 6. 7:12

Česká vláda chystá nové investiční pobídky, které by mohly přihrát zisky polostátnímu gigantu ČEZ. Pobídky jdou na stavbu jedné či více továren na baterie pro elektroauta. Využívat mají lithium z Krušných hor.

Článek

Držitel průzkumné licence na krušnohorské lithium – firma Geomet, v níž drží 51 procent akcií polostátní energetická skupina ČEZ, pokračuje v analýzách. Letos v březnu odeslala na Ministerstvo životního prostředí dokumentaci k posouzení dopadů těžby lithia na životní prostředí.

Podle zprávy počítá Geomet s roční těžbou 1,8 milionu tun lithné rudy zvané cinvaldit. Celkem by se u Cínovce od roku 2023 během dvaceti let mělo vytěžit 38 milionů tun. Stále však není jasné, zda se těžba na jednom z největších evropských ložisek lithia bude vyplácet.

„Zatím se neobjevilo nic, co by těžbu vylučovalo,“ říká strategický ředitel ČEZu Pavel Cyrani. Finální rozhodnutí ohledně těžby by podle něj mělo padnout na přelomu let 2022 a 2023. Znamená to, že se posuzování projektu protahuje.

Původně měly být analýzy podle zprávy společnosti CFDWorld pro ČTK hotové ještě letos.

Důl a továrna

Pokud se těžba rozjede, postaví Geomet v lokalitě Sedmihůrky nedaleko Dubí hlubinný důl a povrchový provoz na drcení horniny. S lithiem chce získávat zároveň také wolfram a cín.

Vytěžená ruda cinvaldit se má ještě v podzemí rozdrtit na 20centimetrové kusy. Další mlýny na povrchu ji rozemelou na milimetrové částice, materiál se pak má dopravovat dálkovým produktovodem do zpracovatelského závodu, kde se z něj bude extrahovat lithný karbonát (uhličitan lithný) – surovina pro výrobu Li-Ion baterií.

O umístění továrny na lithný karbonát zatím není rozhodnuto, ve hře jsou minimálně tři varianty a záležet bude i na zvolené technologii zpracování rudy.

Dokumentace pro MŽP zmiňuje jako možné umístění továrny na karbonát areál bývalého dolu Kohinoor, vzdáleného od Sedmihůrek přes 20 kilometrů. Případně o více než polovinu bližší výsypku Lesní brána v Pozorce.

Těžba je reálná

Samotná těžba je podle Cyraniho reálná. „Provedlo se několik desítek vrtů, potvrdila se kovnatost i metody těžby,“ říká. „Dokonce jsme navštívili jeden velký důl, kde se těží v hornině podobného typu. A přivedli jsme si odtud dokonce člověka do týmu, který pracuje na těžbě,“ popisuje.

Exkurzi šéfové ČEZ ovšem dělali na dole, kde se těží zlato. Lithium se podle Cyraniho z tak tvrdé horniny, jaká je pod Cínovcem, většinou nedobývá.

Každopádně víc otazníků než nad samotnou těžbou se vznáší nad získáním lithia z rudy. „Pracujeme na dvou metodách,“ vysvětluje Cyrani. „Jedna je tradiční, druhá inovativní, kterou vyvinula naše Vysoká škola chemicko-technologická.“

Tradičnější metoda spočívá ve vymývání lithia z rudy pomocí chemických látek, postup na cinvalditu testuje německo-rakouská SMS Group. „Testy potvrzují, že se takto lithium extrahuje s účinností, s náklady i v čistotě, jak jsme předpokládali,“ říká Cyrani.

Tepelné zpracování

VŠCHT pak pracuje na metodě odpařování lithia z rudy za vysokých teplot. „Představte si desítky metrů dlouhou, tuny vážící poloprovozní pec, kam se sypou metráky horniny. Testy jsou trochu méně pokročilé, ale potvrzují, že pec funguje, lithium se z rudy odpařuje. Na VŠCHT nyní testují, jak lithium z té páry kondenzuje zpátky,“ popisuje Cyrani. Pokud se postup osvědčí, bude podle něj možné využít k zahřívání rudy pece v některé z domácích cementáren.

Zatímco inovativní český postup se ještě ověřuje, vyzkoušená konvenční metoda chemické extrakce má jiný zádrhel. Nasazení chemie vzbuzuje obavy – k extrakci zlata či stříbra se ve světě používají kyanidy, Česko má zase z minulosti neblahou zkušenost s použitím kyseliny sírové při dobývání uranu, což způsobilo těžké ekologické zátěže.

ČEZ ale využití jedů vylučuje. „Není možné srovnávat postupy staré desítky let se současností,“ říká mluvčí ČEZ Roman Gazdík. „Historické metody se už nikde nepoužívají a v Evropské unii jsou nepovolitelné.“

V úvahu podle něj připadá konvenční modifikovaná sádrová metoda. „Při ní se látka nejprve zahřívá, kovy se pak uvolňují do vody. Následně se odstraňují nežádoucí komponenty krystalizací a takzvanou bikarbonizací, za pomoci CO2 se nakonec získává finální lithný produkt. Naším cílem bude aplikovat tuto metodu co nejvíce podle moderních postupů cirkulární ekonomiky. Zabýváme se například tím, jak využít zbylé suroviny pro stavebnictví a průmysl,“ popisuje.

„Látky, které by se k vymývání lithia používaly, jsou samozřejmě chemikálie, není to voda. Nicméně to nejsou jedy typu kyanid,“ dodává Cyrani. I tak bude podle něj třeba vymyslet, jak s chemikáliemi pracovat, aby se dodržely „nejvyšší ekologické standardy“.

Těžba i zpracování rudy budou každopádně muset projít složitým povolovacím řízením. Už teď se ozývají oponenti. Nesouhlas s těžbou vyjádřilo město Krupka, vedení Ústeckého kraje žádá detailní informace o dopadech.

Geomet však zatím žádné bližší podklady k chystanému transportu rozdrcené rudy a jejímu zpracování nepředložil.

Ekologická i ekonomická katastrofa?

Protahující se analýzy posilují pochybnosti vůči projektu. „Obávám se, že těžba v našich podmínkách bude ekologickou i ekonomickou katastrofou,“ říká minoritní akcionář ČEZu a častý kritik jejího vedení Michal Šnobr. Podle něj ČEZ účastí na cínoveckém projektu jen plní politické zadání a „kroutí se, jak to jde.“

Šnobr upozorňuje, že separace lithia z cinvalditu není zatím ověřena v průmyslových podmínkách. Dále tvrdí, že ČEZ nemá pro tyto aktivity potřebné know-how.

„Prokazuje se, že to bude mimořádně náročné na spotřebu energie, ale také na použití chemikálií a vody. Je vysoká pravděpodobnost, že se ukáže, že je těžba tímto způsobem nevhodná,“ řekl pro SZ Byznys Šnobr.

„My nejsme proti těžbě lithia a výrobě baterií v Česku, ale když sleduji vývoj v oboru, vidím z hlediska ČEZu řadu problémů,“ dodává dlouholetý energetický analytik, na jehož predikcích vydělalo velké peníze hned několik českých miliardářů a který zastupuje část minoritních akcionářů ČEZu. Zlobí ho, že ČEZ utápí v nejistém lithiu i peníze minoritních soukromých investorů.

„Posuzování se protahuje a když se ptáme na ekonomické parametry, možné zhodnocení, časový horizont a podobně, nedostáváme žádné konkrétní informace,“ uzavírá Šnobr, podle něhož by se ČEZ měl soustředit na to, co tradičně umí – výrobu elektřiny a budoucnost měnící se české energetiky.

Německá konkurence

Hlavním rizikem českých investic do lithia je ekonomika. I když se čeká s rozvojem elektromobility růst poptávky po lithiu, nemusí se komplikované zpracování cinvalditu vyplácet. Projekt Geometu soupeří s rostoucí řadou dalších projektů po celém světě i v těsném sousedství.

Na německé straně hranice, kam cínovecké ložisko zasahuje, připravuje těžbu společnost Deutsche Lithium. Firma už předloni dokončila studii proveditelnosti, podle níž je možné z její části ložiska získávat přes sedm tisíc tun uhličitanu lithného ročně. Němci počítají s 30letou životností dolu a s investicemi ve výši 159 milionů eur na stavbu těžebního závodu a dalších dvou milionů eur do zpracování rudy.

Cyrani připouští, že Deutsche Lithium je s přípravou dál než Geomet. „Jsou ale zatíženi tím, že jedna mateřská firma německého developera procházela konkurzem. My s nimi nezávodíme, vedeme spíš debaty, že by vznikl jen jeden zpracovatelský závod pro české i německé ložisko,“ říká. Pravděpodobnější podle něj je vybudovat takový závod na české straně.

I v tom jsou však Němci dál. V dubnu oznámila společnost AMG Lithium, filiálka nizozemské Advanced Metallurgical Group, že na výstavbu první rafinérie lithné rudy v Německu koupila pozemek v areálu Chemiepark Bitterfeld-Wolfen v Sasku-Anhaltsku, 25 kilometrů od Halle. V místě plánuje výstavbu továrny na baterie čínská firma Farasis, partner koncernu Daimler.

AMG Lithium chce závod dokončit v roce 2022. Startovací kapacita 20 tisíc tun ročně se může postupně až zpětinásobit.

Další investor, kanadský Rock Tech, chce v Evropě včetně Německa stavět několik podobných továren na zpracování lithné rudy, jedna z nich má vyrůst také poblíž sasko-anhaltského Bitterfeld-Wolfenu.

Němci navíc nedávno oznámili objev zcela nového obrovského ložiska lithia v Porýní. Podle agentury Reuters jde o jedno z nejvydatnějších světových nalezišť, které by stačilo k výrobě baterií pro 400 milionů elektromobilů. Těžba se má rozjet do tří let.

Gigafactory i bez Cínovce

Bez ohledu na to, zda se podaří rozjet vlastní těžbu a zpracování lithia, počítá ČEZ s účastí na stavbě státem podporované továrny na baterie (tzv. gigafactory). Na projektu chce spolupracovat s koncernem Volkswagen a jeho dceřinou firmou Škoda Auto.

„Těžba lithia a výroba baterií se dají řešit odděleně, i když by dávaly synergický efekt. V Evropě je většina továren na baterie, které nemají vlastní ložisko lithia a dováží ho. A zároveň většina dolů na lithium u sebe nemá gigafactory. Jedno funguje bez druhého. Nicméně my vidíme jako velice synergické, když bude obojí blízko sebe a pod jednou kontrolou,“ říká Cyrani.

ČEZ zatím podle něj pracuje na studiích, jaký typ baterií a jakou technologií by mohla nová gigafactory dělat. „V tuto chvíli k tomu nemohu říct o moc víc, byť se práce dostaly do pokročilé fáze. Nakonec, i všechny automobilky pod vlivem vlastní společenské odpovědnosti i emisní legislativy musí ještě transformovat svou výrobní bázi a modely. Baterií ale bude potřeba hrozně moc. A když vezmu celé naše lithiové ložisko, tak to je schopno zásobit jednu velkou továrnu na baterie a ta zase jednu velkou automobilku v Čechách. A my máme v Čechách automobilky tři,“ říká Cyrani.

Podle mluvčího Gazdíka ČEZ vyjednává o spolupráci jak s dalšími automobilkami, tak hned s několika výrobci baterií. Loni nainvestoval také deset milionů eur do slovenského projektu továrny na baterie InoBat.

„Poskytli jsme InoBatu konvertibilní půjčku do akcií. Rozhodování o dalších krocích je před námi, jednou z možností je vrácení investovaných prostředků, druhou získání podílu v InoBat po vstupu dalších investorů,“ říká Gazdík. Také InoBat podle dosavadních informací počítá se zpracováním českého lithia, zároveň ale v dubnu podepsal memorandum o spolupráci s těžařským obrem Rio Tinto, který rozvíjí velké evropské lithiové ložisko Jadar v Srbsku.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované