Hlavní obsah

Data: Mírná opatření proti viru ekonomiky zemí nešetřila, spíš naopak

Foto: Profimedia.cz

Eliminace, nebo zmírňování? Mírná opatření vedou k většímu počtu úmrtí.

Reklama

22. 5. 17:44

Pandemie koronaviru vedla státy k různým typům opatření ve snaze ochránit veřejné zdraví a zároveň nepoškodit ekonomiku dané země. Jenže po roce se ukazuje, že mírnější opatření ekonomiku poškodila spíš než přísné lockdowny.

Článek

Ve hře bylo hodně: veřejné zdraví, ekonomický růst, demokratická solidarita a občanské svobody. Minimálně tyto důležité faktory země braly v potaz při rozhodování o tom, jaká přijmou opatření, aby pandemii zvládly.

Prestižní vědecký časopis Lancet zveřejnil studii, jejíž autoři porovnali počet úmrtí na covid-19, růst HDP a celkovou míru opatření mezi zeměmi OECD během prvních 12 měsíců pandemie. Na jedné straně srovnání stojí země s tvrdými opatřeními, na druhé s mírnějšími.

Státy jako Austrálie, Nový Zéland, Jižní Korea, Japonsko a Island, které volily eliminační strategii, mají ve výsledku menší počet úmrtí a o trochu méně poškozenou ekonomiku.

Počet „covid-19 úmrtí“ na jeden milion obyvatel v zemích OECD, které se rozhodly pro eliminaci, byl přibližně 25krát nižší než v ostatních zemích OECD, které upřednostňovaly zmírňování dopadů pandemie.

Státy, které volily mírnější opatření, například Rakousko, Belgie, Česká republika, Dánsko, Itálie, Izrael, Maďarsko, Polsko, Španělsko, USA a další se pokoušely o kombinaci mírnějších opatření a (více či méně přiznanou) strategii promoření a snahu ponechat ekonomiku co nejvíce v běhu.

Z pohledu veřejného zdraví se tato strategie jednoznačně nevyplatila a stála mnoho lidských životů.

Seznam Zprávy replikovaly výpočty autorů a porovnaly jak změny HDP vztažené k roku 2019, tak počty nadměrných úmrtí.

Autoři pracuji s pojmy eliminace a mitigace. Eliminace v tomto kontextu znamená zacílení na co největší eliminaci viru cestou tvrdých lockdownů, izolace, trasování. Naproti tomu mitigace (v grafech používáme označení zmírnění) byla snaha o kompromis: mírnější opatření, snaha o (více či méně přiznané) promoření populace.

Jak ukazuje druhý graf, eliminační strategie se ukázala jako vhodnější než pouhé zmírňování dopadů pandemie i s ohledem na ekonomiku země.

Porovnání změn růstu HDP (ve srovnání s rokem 2019) mezi zeměmi, které se rozhodly buď pro eliminaci, nebo zmírnění, ukazuje, že eliminace je v průměru pro růst HDP výhodnější než zmírňování dopadů, a to po celou dobu trvání pandemie.

Růst HDP se na počátku roku 2021 vrátil na úroveň před pandemií v těch pěti zemích, které se rozhodly pro eliminaci, zatímco v roce 2021 byl v ostatních 32 zemích OECD stále patrný pokles.

Mírná opatření ve skutečnosti nebyla mírná

Další důležité zjištění autorů je fakt, že v zemích OECD, které se rozhodly jen pro zmírňování (mitigaci), byly v posledku různá práva a občanské svobody omezeny více než v zemích, které šly cestou rychlých lockdownů (eliminace).

Opatření, pro která se vžilo označení „mírnější“, byla ve výsledku přísnější a měla delší trvání. „Země, které volí rychlá opatření k eliminaci SARS-CoV-2 – za silné podpory svých obyvatel – také nakonec lépe chrání své ekonomiky a minimalizují i omezení občanských svobod ve srovnání s těmi, které usilují jen o zmírnění dopadů,“ uvádějí autoři.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované