Hlavní obsah

Expert: Tanky nemají rovnocennou náhradu, zůstanou součástí výzbroje armády

Foto: ČTK

Tanky se poprvé objevily na bojišti v roce 1916 v první světové válce.

Tanky podle Zdeňka Žaluda z Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany nemají rovnocennou náhradu a zůstanou součástí výzbroje pozemních vojsk.

Článek

Na každou zbraň sice lze vyvinout protizbraň, jako reakce ale následuje zlepšení původní zbraně. Žalud to napsal v analýze pro ČTK. Videa zničených ruských tanků pomocí dronů či protitankových střel v konfliktu na Ukrajině se ve větší míře objevují na sociálních sítích. Podle Ukrajinců zničila ukrajinská armáda od počátku konfliktu přes 600 tanků ruské armády.

Tanky se poprvé objevily na bojišti v roce 1916 v první světové válce. A to jako výsledek snahy o vytvoření bojového prostředku pozemních vojsk, který splňoval tři základní požadavky – zabezpečit dostatečnou ochranu osádky, zabezpečit odpovídající palebnou sílu pro vlastní ochranu a likvidace nepřítele a zabezpečit požadovanou mobilitu.

„Je možno konstatovat, že od této doby se staly nedílnou a do jisté míry jednou z nejúčinnějších součástí výzbroje pozemních vojsk. Je logické, že jejich konstrukce a způsob použití se dobou měnily. Celý tento proces je možno charakterizovat jako souboj vývoje zbraně a protizbraně. Na každou zbraň je možno, za určitých podmínek, vyvinout protizbraň. Jako reakce následuje adekvátní zlepšení konstrukce původní zbraně,“ uvedl Žalud.

Válka na Ukrajině

Foto: Seznam Zprávy, Shutterstock.com

.

Podívejte se, jak pomoci Ukrajině. Reportéři Seznam Zpráv se už pošesté vydali na Ukrajinu, podívejte se na jejich očitá svědectví z válkou zmítané Ukrajiny. Seznam Zprávy v ukrajinštině (praktické informace, zprávy, příběhy) – Українські новини.

To nejdůležitější k dění na Ukrajině shrnujeme každý všední den v newsletteru Tečka. Přihlaste se k odběru.

Jak se zvyšovala účinnost protitankových prostředků, zkvalitňovala se pancéřová ochrana formou použití silnějších a kvalitnějších pancířů, využil se i sklon pancíře, v další fázi se zavedly nové typy pancířů s využitím nekovových materiálů.

„Jako příklad reakce na vznik nových protitankových zbraní je možno uvést vývoj ochrany proti kumulativním střelám. Na základě požadavků ochrany proti těmto typům protitankových zbraní došlo k využití představných pancířů a v pozdější době použití systémů dynamické ochrany ERA, někdy rovněž označované jako použití dynamického pancíře,“ uvedl odborník. Konstrukční řešení tak vždy reagovalo na změny v bojové činnosti a tanky si udržely pozici mohutného bojového prostředku pozemních vojsk, dodal.

Jedním z nejnovějších výsledků ochrany proti protitankovým zbraním je podle něj i vznik a využití systémů aktivní ochrany – Active Protection Systém (APS). Tyto systémy jsou schopny zabránit dopadu střely na vozidlo vychýlením dráhy letu, případně ji zlikvidovat nebo alespoň snížit její účinek. Z konstrukčního hlediska jde podle Žaluda o vysoce sofistikované systémy, které využívají moderní systémy nejen z oboru zbraní a munice, ale především z oblasti elektronických systémů či optoelektroniky. Mnohé z nich už podle něj přešly ze stadia vývoje do stadia použití. Jako příklad jmenoval izraelský systém Trophy, který je postupně instalován na tanky Merkawa. V bojových podmínkách v širším měřítku ale tyto systémy vesměs ještě použity zřejmě nebyly, dodal Žalud.

„Není známo, že by v současném konfliktu na Ukrajině byly na kterékoli bojující straně nasazeny tanky s nejpokročilejší konstrukcí. Podle dostupných informací jsou v bojích nasazena hlavně modernizovaná vozidla řady T-72, T-80, T-90A a T-64, která nejsou standardně vybavena moderními systémy aktivní ochrany zabezpečujícími například ochranu vozidel před útoky z horní polosféry,“ uvedl Žalud.

Použití systémů aktivní ochrany podle Žaluda přináší nové možnosti do vývoje tanků a dalších druhů pozemní bojové techniky. „Přináší nové možnosti v neustálém souboji vývoj zbraně a protizbraně. Z tohoto pohledu je třeba hledat odpověď na možnosti zavádění nových technologií i do oblasti konstrukce tanků a perspektivy jejich dalšího vývoje,“ uvedl Žalud.

Související témata:
Zdeněk Žalud

Doporučované