Článek
Soudy napříč republikou mají téměř prázdné rozpočty, chybí peníze na placení mandatorních výdajů, advokátů, znalců a někde už je ohrožené i rozesílání pošty nebo placení energií. K podobné situaci v posledních letech dochází pravidelně.
Podle místopředsedy Nejvyššího soudu Petra Šuka jde o dlouhodobý systémový problém, částka, která se justici přiděluje, je podle něj už od začátku mnohem menší, než jakou vyžaduje běžný provoz. „Justice není partnerem při vyjednávání svého vlastního rozpočtu jako jediná moc ve státě. Důsledkem pak je, že je rok za rokem peněz málo, jsou špatně rozdělené a v průběhu roku se zoufale hledají,“ popisuje Šuk.
Už na začátku roku podle něj předsedové soudů vědí, že do konce roku s penězi nemohou vyjít. Letos se navíc soudům zvedly náklady, jednak kvůli zvýšení advokátního tarifu a také kvůli vyplácení odměn za zastavování marných exekucí. „Podle Ministerstva financí se měly prostředky najít v rezervách. Jenže žádné rezervy nejsou,“ shrnuje Šuk.
Zatím soudy stále fungují, zavření některých z nich ale není úplně mimo realitu. „Pokud vláda nenajde peníze, které na soudy pošle, tak možná nakonec opravdu zhasneme, zavřeme a počkáme, než peníze pošlou,“ říká Šuk.
Řada českých soudů letos opět hlásí, že jim došly nebo docházejí peníze z rozpočtu, k podobné situaci přitom dochází pravidelně. Jak si to vysvětlujete?
Důvod, proč tomu tak je, je relativně jednoduchý. Jde o naprosto tristní způsob přidělování peněz pro justici. Vždy se dopředu dává soudům vědomě menší částka, protože se tím vytváří menší schodek rozpočtu, a pak se to v průběhu daného rozpočtového období dohání.
Je to tak rok za rokem, přidělí se zkrátka nedostatečné množství peněz na běžný provoz a na mandatorní výdaje. Je úplně běžné, že dopředu víme, že nemáme dostatek peněz ani na platy soudců. A to se pak během roku doplňuje. Příčinou je tedy špatný způsob, kterým se vytváří rozpočet pro justici.
Vidíme to i dnes, když se podívám na to, jaký máme rozpočtový výhled podle představ Ministerstva financí, potažmo spravedlnosti, víme, že je to nesmysl. Že to tak prostě nebude, neodpovídá to skutečnosti. Agregovaný schodek pak ale vypadá lépe, než jaká bude realita.
Jde tedy o systémový problém?
Přesně tak. Justice není partnerem při vyjednávání svého vlastního rozpočtu jako jediná moc ve státě. Důsledkem pak je, že je rok za rokem peněz málo, jsou špatně rozdělené a v průběhu roku se zoufale hledají. Předsedové soudů opravdu už v lednu ví, že nevyjdou do konce roku. Už teď například víme, že nemáme peníze na platy soudců za prosinec.
Ministerstvo financí čeká, než peníze dojdou, a pak se teprve uvidí, takže se prostě čeká, až se narazí do zdi, a pak se ty peníze začnou hledat, každý rok přesně v tomhle období. Často ale peníze dojdou mnohem dříve, a tak soudy vezmou složku, kterou mají třeba na elektřinu, a přesunou ji na své mandatorní výdaje a ještě chvíli tak fungují.
Soudům se zvýšily náklady, to také hraje roli?
Jasný příklad je advokátní tarif, který se zvedl, což je za mě naprosto v pořádku, po čtrnácti letech už to bylo potřeba. Je ale logické, že pak potřebujeme vyšší objem peněz na advokáty, které soudy nedostaly, podle Ministerstva financí se měly najít v rezervách. Jenže žádné rezervy nejsou.
Podobně je to s marnými exekucemi. Když uložíte soudům, aby vyplácely odměny exekutorům za zastavování marných exekucí, musíte justici dát nástroje na to, aby je měla z čeho platit.
Soudy často uvádějí, že se situace zhoršila po pandemii. Vnímáte to tak také?
Ten problém tady máme dlouhodobě, je ale pravda, že poslední roky je to intenzivnější. Opravdu jde ale hlavně o nezohlednění výdajů, o kterých víme, že budou vyšší. Dostáváme se pak bohužel do situace, kdy soud říká účastníkům řízení, že smlouvy se plní, dluhy se platí, sám to ale nedělá, protože na to nemá peníze. To je z hlediska reputace naprosto špatně. Jestli má někdo platit včas, tak stát, a jestli má platit včas nějaká část státu, tak soudy.
Některé soudy už nemohou platit znalcům nebo advokátům, jak mohou teď soudy vlastně fungovat?
Předsedové se zpravidla snaží řešit situace dříve, než jim dojdou úplně všechny peníze. Řada soudů je ale v situaci, kdy už opravdu nemají peníze na provoz, obrazně řečeno ani na nákup toaletního papíru. Jsou tedy ve stavu, kdy čekají, jestli se to v řádu dnů nějak vyřeší.
A jaké možnosti mají sami znalci a advokáti?
Oni nemají naštěstí zdroje jen od státu, v zásadě mají ale v tomto kontextu dvě možnosti. První je čekat, protože ví, že stát to nakonec zaplatí, i když se zpožděním. Druhá možnost je se o peníze soudit, respektive přistoupit k exekuci. I když to většina z nich neudělá, je to naprosto legitimní postup.
Obdrželi jsme i exekuci, bez peněz nemůžeme fungovat
Modelovým příkladem může být Okresní soud v Hradci Králové, který má podle ředitelky správy soudu Martiny Kubátové peníze v rozpočtu na fungování jen do září. „Mandatorní výdaje v podstatě neplatíme už minimálně měsíc, protože na to už v rozpočtu nejsou peníze,“ popisuje Kubátová.
Mimo jiné nedostatečný rozpočet brání potřebné péči o budovy soudu, ty tak chátrají. „Na budovách se nedělají žádné údržby, opravy, peníze musíme šetřit na poštovné, energie a základní věci, bez kterých bychom nemohli fungovat,“ říká Kubátová. Soud je zatím otevřen, co s ním bude, pokud se výdaje dále nebudou platit, se ale neví. „Ve středu v reportáži na Nově paní ministryně slíbila, že peníze budou, tak uvidíme. Bez nich ale nebudeme moci fungovat,“ doplňuje Kubátová.
Úsporná opatření soud provádí již několik let, podle slov Kubátové ale musejí být „čím dál úspornější“. Pokud nebude posílen rozpočet, soud od října nebude fungovat. „Za celou moji kariéru se mi ještě nestalo, že bychom už v červnu nebo červenci neměli peníze v rozpočtech. V krizových letech se to stalo třeba v listopadu, prosinci, ale takhle brzo to nikdy nebylo,“ popisuje Kubátová.
Soudům v podobných případech hrozí exekuce, s čímž se setkal právě i soud v Hradci Králové. „Byla na nás podaná exekuce. Nějaký advokát na nás podal exekuci, protože ten mandatorní výdaj, tedy odměna jako obhájci, mu nebyla zatím vyplacena, protože na to prostě nemáme peníze,“ přiznává Kubátová. Situace je pro ni neuvěřitelná. „S těžkým srdcem se mi říká, že nechápu, jak k tomu mohl stát nechat dojít. Je s podivem, že něco takové stát nezajistí. Představujeme zákonnou moc a nemáme na běžné fungování. Nikdo to tady nechápeme,“ uzavírá.
Může se tedy stát, že soud nebude mít ani na elektřinu a bude prostě ochromený?
Teoreticky se to stát může. Možná se to stane i prakticky. Pokud vláda nenajde peníze, které na soudy pošle, tak možná nakonec opravdu zhasneme, zavřeme a počkáme, než peníze pošlou. Nevěřím tomu, že se to stane, ale některé soudy už jsou opravdu těsně před koncem.
Co bude s případy, které se měly projednávat, ale nejsou na ně teď finance?
Zatím soudy pořád fungují. Platy zaměstnanců pocházejí z jiných zdrojů, takže ty ještě jsou. Lidé tedy chodí do práce a tu práci odvádějí. Jednání se zruší opravdu až ve chvíli, kdy se zavře celý soud, hlavně třeba bez elektřiny.
Jaké vidíte řešení tohoto problému?
Řešením je systémová změna toho, jak se sestavuje rozpočet pro justici. Justice musí být partnerem u sestavování a musí se respektovat její reálné potřeby, nejen zdánlivé představy. Nemůžeme se tvářit, že peníze justice nepotřebuje.
