Recidivisti za volantem budou muset na terapii. „Do hry se musí dostat emoce“

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Znovuzískání řidičského oprávnění bude od příštího roku složitější. Podmínkou bude absolvování skupinové terapie.

Novela zákona o silničním provozu, která se podle odhadů dotkne tisíců řidičů, začne platit 1. dubna 2024.

„V plném režimu uvažujeme minimálně o 10 tisících řidičů ročně. Ale můžeme se dostat na více než 20 tisíc,“ odhaduje dopravní psycholog Pavel Řezáč z Centra dopravního výzkumu (CDV).

Terapeutický kurz budou muset absolvovat ti, kdo o řidičské oprávnění přišli na víc než 18 měsíců, případně se odmítli podrobit testu na alkohol a omamné látky. Absolvování kurzu také budou moci ukládat státní zástupci nebo soudy.

Zájemce o navrácení řidičského průkazu bude čekat pět čtyřhodinových setkání. „Snažíme se člověka vést k tomu, aby si víc uvědomoval důsledky svého vlastního chování, které mohlo způsobit nejen to, že přišel o řidičák, ale daleko vážnější následky, jako je těžké ublížení na zdraví, v extrémních případech i úmrtí,“ přibližuje Řezáč.

„Samozřejmě, že to je náročné, ale snažíme se využívat vhodné terapeutické metody, abychom dosáhli cíle. Tedy aby lidé více vnímali své chování na silnici a zkusili ho přehodnotit,“ dodává.

Kurz není zakončený žádným testem, podmínkou je pouze účast a aktivní přístup. Ve skupině bude mezi třemi a 12 lidmi.

Účastníci si ho ale budou muset zaplatit. Vyjde je na 11 tisíc korun bez DPH. Poté bude třeba ještě absolvovat dopravně-psychologické vyšetření, prohlídku u praktického lékaře a zopakovat si test v autoškole.

Ačkoliv se zavedení novinky blíží, v Česku doposud chyběli lektoři, kteří by terapeutické programy vedli. Momentálně je proto intenzivně školí v nově vzniklém Metodickém centru CDV.

„Do konce roku 2023 bude mít centrum vyškoleno přibližně 150 kvalifikovaných lektorů,“ uvádí mluvčí Ministerstva dopravy Filip Medelský.

„Je důležité připomenout, že jde o zcela nový institut, jehož fungování se bude i průběžně analyzovat,“ dodává.

Školení je v současné době možné absolvovat jen v Brně, v budově CDV. Podle Řezáče bude potřeba odhadem 180 lektorů.

„Doteď terapeutické programy nefungovaly, lektory jsme nepotřebovali. Velmi malá část lektorů, odhadem okolo 20, fungovala ve vězeňském prostředí, kde analogie tohoto programu taky běžela,“ popisuje.

Tvrdí, že všichni by měli získat akreditace do doby, než to bude potřeba. „Máme namodelováno, kolik lektorů je potřeba s ohledem na zatížení celé republiky. Aktuálně je doškolujeme, aby jejich počet pokryl poptávku. Od příštího roku to budou už jen minimální počty,“ myslí si Řezáč.

Ve velkých městech – Praze, Brnu či Olomouci – jsou už potřebné kapacity naplněné. „Máme vypsané ještě dva běhy školení pro lektory, už jsou téměř plné. Pak už se budeme zaměřovat jen na regiony, kde je třeba menší počet lidí,“ vysvětluje.

Centrum dopravního výzkumu, které má kurzy na starosti, v pilotním programu vše testovalo na 750 lidech. Výsledky jsou podle Řezáče slibné.

„Účinnost v českém prostředí přesahuje, co do snížené recidivy problémového chování, 70 procent. V některých případech jsme se dostávali na 90 procent,“ přibližuje. „Ve srovnání s evropským průměrem to je velmi dobrý výsledek.“

Vznikla rovněž studie, v níž pomocí magnetické rezonance sledovali vliv programu na mozek. „Zjistili jsme, že po absolvování programu dochází k výraznému zlepšení, k aktivaci částí mozku, které jsou odpovědné za prosociální chování a oblast emocí,“ uvádí.

Podle statistik se situace na tuzemských silnicích zlepšuje. Klesá nehodovost i počet incidentů, které končí tragicky. Každoročně se ale stane téměř 100 tisíc nehod a zemře přibližně 500 lidí.

„To jsou pořád moc velká čísla na to, abychom si mohli říct, že se nemusíme víc snažit,“ podotýká Jiří Novotný z Týmu bezpečnosti. „Ta čísla nás nebudou trápit jen do doby, kdy se to netýká nás. Jakmile půjde o mého příbuzného, rozhodně to budu vnímat jinak.“

Povinné terapeutické kurzy jsou proto podle něj dobrým krokem. „Doprava se nám zhušťuje, zrychluje, je náročnější. Musíme tomu uzpůsobovat pravidla i výuku,“ tvrdí.

„Mezery ukáže až čas, když se zhodnotí, co nám uniká. Každopádně tento návrh pracuje se žadatelem, to je za mě rozhodně pozitivní věc. Neznamená to, že toho člověka jen odstavíme od systému,“ hodnotí Novotný.

Mezi nejčastější prohřešky patří alkohol, drogy za volantem a vysoká rychlost. „Přestože víme, že tyto věci jsou špatně, nebereme to na takovou váhu, jako bychom měli,“ myslí si.

Vysvětluje také, proč není zatím reálné zařadit obsah z terapeutických kurzů do výuky autoškol. Ceny by se vyšplhaly na mnohem vyšší částky.

„Byli bychom rádi, kdybychom mohli se žadateli tyto věci více probírat a dále je vzdělávat. Ale už dneska jsme osočovaní za to, že autoškola stojí moc peněz. Kdybychom řekli, že přidáme třeba pět hodin, zdraží se nám o dalších pět tisíc korun. Bude to ta společnost vnímat pozitivně?“ ptá se.

Novinku vítá i dopravní expert z platformy Vize 0 Roman Budský. „Jsme jediný stát v Evropské unii, který něco takového nemá,“ zdůrazňuje.

„Je tady celá řada lidí, kteří mají problémy na silnicích a jsou nebezpeční ne proto, že by neuměli ovládat auto nebo neznali předpisy, ale zkrátka a dobře se chovají nebezpečně kvůli své osobnosti,“ komentuje.

Tito lidé si podle něj neuvědomují možné dlouhodobé dopady svého chování. „Řada z nich propadá falešnému pocitu nesmrtelnosti a neohrozitelnosti,“ dodává.

Účastníci kurzu by proto měli pracovat se svojí osobností. „Je potřeba, aby poznali svoje silné a slabé stránky – čím oni sami mohou být v silničním provozu rizikoví a jak s tím pracovat,“ přibližuje Budský.

Nutný bude také pečlivý výběr lektorů. „Ďábel je vždy v detailu. Když dělají dva totéž, není to totéž. Jedna věc je nastavení kurzů z hlediska obsahu, druhá věc je kvalita provedení,“ myslí si.

Programy jsou podle něj nastavené dobře. „Do hry se ale musí dostat emoce. Není to otázka racionálního vysvětlování. V lidech se musí otevřít jejich Pandořina skříňka, aby se začali vnitřně ztotožňovat s tím, že se mají na silnici začít chovat jinak. Musí to cítit,“ apeluje.

Důležité bude také programy vyhodnocovat. „Musíme se pak zamyslet nad tím, co tam případně nefunguje. Aby se z toho nestala administrativní zátěž, která pro lidi nemá žádný smysl,“ upozorňuje Budský.

Právní úprava terapeutických programů pro rizikové řidiče se dostala do zákona o silničním provozu předloni poslaneckým návrhem a měla být původně účinná od letošního ledna.

Pro vedení kurzu bude podle novely stačit vždy jen jeden lektor, který bude moci zájemce do programu přihlásit online.

Zároveň se zkrátila délka praxe potřebné pro udělení akreditace – z pěti na tři roky. Zmírnily se i některé další nyní platné podmínky.