Hlavní obsah

Babiš má jedinou šanci, jak přes covid vyhrát volby

Foto: Z facebookových stránek AB

Buď přesvědčí pětinu voličů, že hlavní je po covidu klidný život, anebo se stane vůdcem, který zklamal.

Reklama

22. 6. 14:01

Chce-li Babiš ve volbách uspět, musí voliče přesvědčit, že si v čase pandemie nevedl tak mizerně. A spoléhat na to, že mu lidé uvěří, že by dokázal zemi přivést zpět do klidných předkoronavirových časů.

Článek

Návrat ke klidnému životu před pandemií. Nic lepšího nemůže Andrej Babiš v kampani před říjnovými volbami nabídnout.

Nevyhraje však, když většina voličů usoudí, že právě tento klidný život Babiš svou neschopností zničil.

Článek si můžete také poslechnout v audioverzi.

Dva odlišné scénáře, jak proběhnou tuzemské volby do Sněmovny, nabízejí zkušenosti, jak se k volbám v éře polevující pandemie postavili voliči v zahraničí.

Evropský trend je ten, že voliči sází v pandemických časech na jistotu, a tedy na dosavadní vládce, kteří se více či méně osvědčili.

Potvrzuje to i příklad z Německa. Odcházející kancléřka Angela Merkelová (CDU) se v září zúčastní volební kampaně, potvrdil o víkendu Armin Laschet (CDU), jenž by měl vládkyni Německa po 16 letech v čele státu nahradit. Oba politici mají proti sobě výhrady, přesto je ze stranického pohledu nezbytné, aby Laschet převzal příznivce své předchůdkyně. Vynést mu to může podle předvolebních analýz dvanáct procent hlasů.

V březnu vyhrál už čtvrté volby v Holandsku pravicový liberál Mark Rutte se svým dosud nejlepším výsledkem 22 procent. Voliči mu chtěli sestavování vlády usnadnit, proto druhé místo a rekordní výsledek 15 procent získala pro levicově liberální stranu D66 Rutteho dosavadní spojenkyně Sigrid Kaagová.

O měsíc později obhájil už podruhé premiérské křeslo albánský socialista Edi Rama, když mu historický výsledek 49 procent zajistil parlamentní většinu.

Rovněž druhou obhajobu si v jarních měsících připsali premiéři tří spolkových zemí Německa – Winfried Kretschmann (Zelení) v Bádensku-Württembersku, Malu Dreyerová (SPD) v Porýní-Falci a Reiner Haseloff (CDU) v Sasku-Anhaltsku. V koaličních vládách uvítali dosavadní partnery.

Německá historie se zřejmě zopakuje ve Francii.

První kolo regionálních voleb získali o víkendu dosavadní předsedové regionálních rad, ať byli ze strany socialistů, nebo pravicových republikánů. Ve Francii stejně jako v Holandsku a Německu neuspěly radikální strany slibující zásadní změnu, protože voliči chtějí toho, na koho si už zvykli.

Už loni v létě obhajovali parlamentní většinu šéfové zemí bývalé Jugoslávie. Podruhé to pro svou Demokratickou stranu dokázal chorvatský premiér Andrej Plenković, potřetí pro Srbskou národní stranu prezident Aleksandar Vučić. V obou případech si připsali dosud nejlepší výsledek.

Období po pandemickém šoku je ideálním prostředím pro obhajobu a tím i pro českého premiéra Andreje Babiše. Jak bylo uvedeno, musí však přesvědčit voliče, že by dokázal obnovit klidný život z časů před koronavirem.

Příkladem takové kampaně je Německo, kde kancléřská strana CDU slibuje „desetiletí modernizace“. Tomu však podle deníku Die Welt každý rozumí jako „pokračování statu quo“.

Bohužel pro hnutí ANO existuje ještě menšinový scénář. V něm se pro většinu voličů a tím také stran stává cílem svržení vůdce, jenž zklamal.

Volební model SZ - jak si vede Babišovo hnutí ANO (vážený průměr všech modelů je nejpřesnější odhad, jak by v danou chvíli dopadly volby. Procentuální zisky jednotlivých stran a uskupení jsou zachyceny v grafu)

V pandemických časech to znamená, že neexistuje žádný kompromis. V březnu proběhly v Izraeli už sedmé volby, které po sobě vyhrál pravicový premiér Benjamin Netanjahu. Ovšem potenciální spojenci už věděli, že se s ním spolupracovat nevyplácí. Něco jiného chtěli za každou cenu, a tak se na nestabilní parlamentní většině jednoho hlasu domluvilo osm miniaturních stran od radikální pravice k levici.

V dubnu vyhrál už páté volby v Bulharsku Bojko Borisov, poprvé ovšem konzervativní premiér nedostal přes třicet procent. Stejně jako izraelský velikán efektivně korumpoval a likvidoval ostatní partaje, ovšem třetinu mandátů v sofijském parlamentu teď získaly tři zbrusu nové liberální a populistické strany, které se s Borisovem odmítly bavit i za cenu úplného politického rozvratu. Nové volby budou v červenci.

Odstranit neoblíbeného vůdce a přitom se vrátit k jistotám se loni v listopadu podařilo jedině Litevcům.

Tamní volby vyhrál před osmi lety agrobaron Viktor Uspaskich, před čtyřmi lety ho v čele státu vystřídal další zemědělský oligarcha Ramūnas Karbauskis. V těžkých časech pandemie, kterou Karbauskis stejně jako Borisov nezvládl, slavily po osmi letech dlouhověké strany konzervativců a liberálů s premiérkou Ingridou Šimonytėovou.

Indicií, že se v Česku naplní izraelsko-bulharský scénář, je úpadek dosavadních spojenců ANO. Za spolupráci s Babišovým hnutím hrozí sociálním demokratům a komunistům odchod ze Sněmovny.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované