Solární panely budou všude. Ale na ošklivé černé zapomeňte

V 5. díle seriálu, který pro Seznam Zprávy natáčí známý propagátor zelené energie Jan Staněk, tentokrát opustíme naše rodinné domy a podíváme se na největší evropský veletrh fotovoltaických technologií InterSolar do Mnichova. Jan Staněk a Jan Krčmář ze Solární asociace nám kromě fotovoltaických panelů budoucnosti ukážou solární střešní tašky, fotovoltaické fasádní panely nebo panely určené pro umístění na vodní hladině. Jan Krčmář nám také vysvětlí pojem agrovoltaika a nahlédneme s ním třeba i do budoucnosti bateriových úložišť.

„Bifaciální panely, které se nejčastěji umisťují na zem, umí využít i světlo odrážené právě od země, vlastně z druhé strany. Nejen to, které na panel přímo dopadá,“ říká Jan Krčmář. Předvádí třeba i panely do prosklených stropů, které do interiéru umějí propustit značné množství světla. Architekti je proto rádi využívají přímo v konstrukci budov a v praxi je lze vidět například na vlakovém nádraží v Rotterdamu.

Patří do skupiny označované zkratkou BIFV (building integrated fotovoltaic), stejně jako fasádní panely ze zatmaveného skla. Skleněné fasády jsou dnes ve světových metropolích hojně využívané a mohou přitom díky velké ploše vyrábět poměrně hodně elektřiny. Přitom jsou stále schopny propouštět do budov světlo.

Fotovoltaické panely nemusí být pouze černé, jak si většina lidí myslí. Ano, černé jsou co do výroby elektřiny nejefektivnější. Ze statistik výrobců ale vyplývá, že poptávka po panelech jiných barev roste. „Modré, šedivé, zelené a dokonce žluté… Možností je opravdu hodně, takže lze barvu panelů volit podle barvy střešní krytiny, fasády a tak dále. Jejich účinnost, volíme-li jinou než černou barvu, přitom neklesá až tak dramaticky, jak by se čekalo.

Zatímco u černých panelů se pohybujeme okolo 210 wattů na čtvereční metr, u žlutého panelu účinnost klesne na zhruba 140 W/m2. Účinnost logicky klesá s narůstající světlostí povrchu panelu,“ vysvětluje Krčmář.

Fotovoltaické panely dokonce nemusí být ani rovné, zakřivení plochy už není pro výrobce velký problém. A spojíme-li propustnost světla se zakřivením, to už bychom mohli mít fotovoltaiku klidně i v autě s elektromotorem. „Je to možné,“ potvrzuje Jan Krčmář. Fotovoltaický článek je dnes možné ukrýt v podstatě i do fólie, již lze umístit úplně všude. Je to ale málo účinné a zatím také drahé.

Argumenty o nízké účinnosti a vysokých pořizovacích nákladech už díky vývoji a novinkám přestávají platit. „Přijeďte se na InterSolar podívat, možná změníte názor,“ radí výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář a s ním i ElectroDad Jan Staněk. V západní Evropě už totiž fotovoltaika „jede“ naplno. I my bychom se měli snažit do vlaku, který stále zrychluje, naskočit. Aby nám neujel.