Hlavní obsah

Česká firma kvůli elektrárně zatopila 6 tureckých vesnic. Zaplatila miliardu

Největšímu uměle vytvořenému jezeru soukromým investorem v Turecku muselo ustoupit několik vesnic. Česká firma vyplatila lidem kompenzace.Video: Petra Krmelová, Seznam Zprávy

 

Reklama

6. 7. 18:30

Skupina Energo-Pro 16. nejbohatšího Čecha Jaromíra Tesaře musela kvůli vybudování ohromného vodního díla a elektrárny v Turecku zatopit šest vesnic. Tisícovce lidí vyplatila kompenzace, místní si museli najít nové domovy.

Článek

Přesídlit rodiny, které stavbou vodního díla v Turecké provincii Muş ve Východní Anatolii přišly o střechu nad hlavou. Vedle samotné výstavby přehrady, která je devátou největší v zemi, to byla jedna z nejnáročnějších výzev pro českého investora v Turecku. Zatopení šesti vesnic se totiž dotklo 230 domácností.

První jednotka tureckého Alpaslanu 2 byla uvedena do provozu v říjnu 2020. V roce 2021 už elektrárna napojená na přehradu vyrobila 609 gigawatthodin elektrické energie. „To odpovídá roční spotřebě přibližně 213 tisíc tureckých domácností. Pro představu je to třeba dvakrát Hradec Králové,“ řekl v rozhovoru pro SZ Byznys přímo na hrázi vodního díla Jakub Fajfr, výkonný ředitel Energo-Pro pro strategii a rozvoj. Skupinu vlastní 16. nejbohatší Čech Jaromír Tesař.

Většinou šlo o lidi, kteří se živí pastevectvím. Stěhování tedy znamenalo přemístit je často i s celými stády zvířat a najít jim jiné vhodné příbytky s rozsáhlými loukami v okolí. Necelá stovka domácností přijala finanční kompenzaci a odstěhovala se mimo region. Zbývající lidé si postavili domy v nových vesnicích kolem stávající přehrady.

„Přesídlené rodiny dostaly zákonnou kompenzaci odpovídající hodnotě jejich majetku. Tedy za pozemky, domy, vyčíslila se i hodnota stromů na zahradách a podobně. Nadto v souladu s mezinárodními standardy dostávali další podporu, která jim umožnila postavit nové domy. Ta byla pro všechny domácnosti stejná,“ popisuje praxi v takových případech Jakub Fajfr.

„Dále jsme měli programy pro vesničany, kteří byli v časovém skluzu s výstavbou a zajišťovali jsme pro ně po několik měsíců náhradní ubytování. Na zimu jsme poskytli krmení pro hospodářská zvířata, protože vesničané se věnovali zejména stavbám svých domů,“ vysvětluje přímo v jedné z nově vzniklých vesnic jeden z šéfů skupiny pro SZ Byznys.

+5

Kolik to stojí

Stojíme před nově postavenou místní školou a právě zvoní. K dětem, které hrály s učitelem na hřišti fotbal, se přidávají ty, kterým skončila hodina angličtiny. Právě výuka cizího jazyka byla investorovo přání. Někteří se rozcházejí do nedalekých domů, jiní nasedají do přistaveného mikrobusu. Denně je sváží i z okolních vesnic, aby se děti pastevců do školy dostaly. Žáci pravidelně podstupují školení, jak se u přehrady chovat, aby to pro ně bylo bezpečné.

Vedle toho se firma zavázala, že zachová velkou část původní flóry. Obnášelo to přemístění sazenic původních dubů i dalších rostlin. Při výstavbě vesnic se česká firma také angažovala ve výstavbě škol, domů pro učitele, církevních staveb i infrastruktury, jako jsou silnice nebo zdroje vody.

„Pevně věříme, že kvalita života se lidem musela zlepšit, protože předtím bydleli v domech z vepřovice. Co se týká celkových nákladů souvisejících s přesídlením, vyvlastněním a výkupem nemovitostí, tak jsou kolem 45 milionů amerických dolarů. To je pro porovnání stejná částka, jako stála technologie v samotné elektrárně,“ upřesňuje Jakub Fajfr pro SZ Byznys.

Přesto se někteří s investorem nedohodli a dodnes se soudí. Podle výkonného ředitele jde o desítky případů.

„Všichni ti lidé dostali navíc kompenzace za vyvlastnění. Pokud někdo s výší nesouhlasil, mohl se obrátit na turecké soudy, které určí výši. Nicméně tyto případy známe z jiných elektráren, které máme v Turecku. Táhnou se řadu let a nakonec nedochází k velkému navýšení,“ dodává.

Půl století v rukou investora, pak státu

Licence na provoz elektrárny Alpaslan 2 platí pro českou firmu 49 let, pak celé vodní dílo přejde do rukou tureckého státu. „Je to typický model, který se tady používá pro výstavbu infrastrukturních projektů. Soukromý investor to financuje, na určitou dobu může provozovat a vydělávat a za určitou dobu ho vrátí státu. Jsou to vlastně PPP projekty, rozumné propojení soukromého a veřejného sektoru,“ říká výkonný ředitel firmy.

Pro porovnání s českými podmínkami je přehrada stejně velká jako největší přehradní nádrž v Čechách, Lipno 1. Co do objemu vody, je to třikrát Orlík. „Na délku má 900 metrů, takže se zase nabízí srovnání s českými poměry. Nejdelší sypanou hráz mají Dalešice, o délce asi 350 metrů, na výšku asi sto metrů, tedy srovnatelné s Dalešicemi,“ srovnává vodní díla Jan Libus, ředitel stavby z Energo-Pro.

„Přehrada se začala napouštět v květnu 2020 a za tři měsíce jsme se dostali na úroveň, která dostačovala pro zahájení testů a pro provoz. Celá hráz je tvořena přibližně devíti miliony kubíky navezené zeminy a uprostřed hráze je asfaltové jádro,“ říká Jan Libus s tím, že vodní dílo je tak odolné proti vzniku trhlin i v případě zemětřesení.

Energo-Pro

  • Majitelem je miliardář Jaromír Tesař, podle Forbesu 16. nejbohatší Čech v roce 2021.
  • Vlastní a provozuje 39 vodních elektráren ve 4 zemích – v Bulharsku, Gruzii, Turecku a České republice.
  • Celkový instalovaný výkon je 1 138 MW a loňská výroba elektřiny dosáhla 3,3 TWh. Kromě hydroenergetiky se zabývá také prodejem elektřiny koncovým zákazníkům, přičemž v Bulharsku a Gruzii využívá její distribuční sítě 2,5 milionu klientů.
  • Skupina zaměstnává téměř 10 tisíc lidí.
  • Její součástí je i výrobce turbín a strojů pro vodní energetiku Litostroj Group.

Firmě Energo-Pro svitavského podnikatele Jaromíra Tesaře se v Turecku daří. Tamní divize, do které patří sedm vodních elektráren, loni generovala více než 60 milionů eur EBITDA, tedy ročního přínosu zisku před odpisy, zdaněním a odečtením úroků. Ještě o rok dříve to bylo asi 24 milionů eur a letos skupina očekává výsledek ještě lepší.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované