Článek
Úprkem z Ruska přišel Budvar o desetinu svého exportu. Návrat je zatím nejistý a národní pivovar se soustředí na dobývání západních trhů. Dařilo se v Německu, ale i na Slovensku. Jenže český pivař se do hospody vrací pomalu. Pandemie výrazně urychlila odliv zákazníků, kteří zajdou „na jedno“. Zatímco před covidem tekla čtyři piva z deseti z hospodské pípy, dnes jsou to už jen tři.
Zdražovat pivo už letos Budvar nechce, ale příští rok zákazníci mohou čekat výrazný pohyb cen nahoru. Čepované pivo se totiž přesune z desetiprocentní sazby DPH do základní sazby 21 procent. „Pivo v nejlevnějších hospodách zdraží o tři koruny a v dražších podnicích o pět až šest korun. Není to málo. Přinese to urychlení negativního trendu vyprazdňování hospod,“ odhadl Dvořák.
Kvůli válce na Ukrajině jste přišli o 250 milionů korun tržeb. Jaký podíl na tom mělo Rusko a jaký Ukrajina s Běloruskem?
Čísla za jednotlivé trhy neuvádíme, ale Rusko na tom mělo lví podíl.
Kavárna vs. hospoda 1:0
Klasické hospody vymírají – lidé je nechtějí. V posledních letech se mění skladba hlavních skupin pohostinských zařízení. Ubývají restaurace, a zejména pak ty, které se orientují na tradiční českou a staročeskou kuchyni. Ubývají také bary, hospody, jídelny, pivnice, pizzerie. Naopak rostou pevné stánky s občerstvením, bistra a kavárny.
Ve výroční zprávě píšete, že se s negativním dopadem budete potýkat i v následujících letech. Jak?
Souvisí to s přetrvávající ruskou agresí a také s tím, že zatím dramaticky neklesají ceny energií a dalších vstupů. Nic z negativních dopadů ještě neskončilo.
Bude to mít dopad na investice?
Nebude. Zároveň jsme museli zvýšit příjmy zvýšením cen piva. Téměř přes noc jsme přišli o jeden z významných trhů a cena energie se ztrojnásobila přibližně z 50 na 150 milionů korun. A během krátké doby nám vystoupaly ceny všech vstupů. Plechovky zdražily o 40 procent, kartony o desítky procent, slad zhruba o čtvrtinu, skleněné lahve šly o desítky procent nahoru. Celkově vstupy zdražily o 15 až 20 procent.
Výsledky Budějovického Budvaru
Čísla z účetní závěrky za rok 2022
Výroba: 1 788 000 hl Tržby: 3,03 miliardy Kč (3,11 miliardy Kč v roce 2021) Zisk před zdaněním: 256 milionů Kč (423 milionů Kč v roce 2021)
Budvar je čtvrtým největším pivovarem v tuzemsku a jediným státním. V objemu produkce následuje po skupinách Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen a Heineken ČR.
To přišlo v době, kdy jsme už měli sjednané ceny piva na celý rok. Proto se nám podařilo zdražit až ve druhé půli roku a efekt inflace nabírá ještě letos. Od vypuknutí války jsme už zdražili dvakrát. Budějovický Budvar zdražil o deset až 11 procent, u ležáků asi o dvě koruny. Celý pivovarský obor zdražil o deset až 12 procent a někdy i víc. Oproti potravinám však méně. První polovina letošního roku už je v příjmech mnohem lepší.
Budete muset v Rusku odepsat nějaká aktiva?
Už tam žádná nemáme. Měli jsme tam asi 50 tisíc sudů, ale všechny se podařilo stáhnout zpět.
Kdy se tam vrátíte?
To je věštecká koule. Na začátku jsem si myslel, že je to záležitost měsíců, ale teď si to vůbec netroufnu odhadnout.
Nikdo vás k odchodu nenutil. Co je pro vás bodem zlomu, kdy byste se do Ruska chtěl vrátit?
Bodem zlomu by bylo ukončení agrese ze strany Ruska.
Váš hlavní světový rival Anheuser-Busch InBev, výrobce značky Budweiser, se kterým vedete řadu známkoprávních sporů, se z Ruska nestáhl. Hrozí, že vás z tamního trhu definitivně vytlačí a o Rusko, kam jste exportovali deset procent piva, nadobro přijdete?
Dlouhodobě v horizontu pěti let by to hrozilo.
Můžete tam přijít o licence?
Všechny registrované známky musejí být používány, a pokud delší dobu nejsou, víceméně kdokoliv může navrhnout jejich zrušení. Ale tomu jsme ještě hodně daleko. Zatím nemáme indicie, že by nám někdo chtěl známky odebrat.
Kterými trhy Rusko nahradíte?
Tyto věci se nedělají ze dne na den. Když přijdete o jeden trh, nemůžete prostě otevřít další. Čím hůř se dařilo na Východě, tím víc úspěchů máme na Západě. Ale také na Slovensku, kde jsme dosáhli rekordních prodejů. V Anglii jsme rostli dvouciferně, v Německu jsme byli velmi spokojení, podařilo se nám tam po letech zdražit, a to dokonce dvakrát. A na tomto trhu, který se moc nechce hýbat, to bylo znát i v tržbách. Dařilo se na severu Evropy a také ve Spojených arabských emirátech.
A co Češi a pivo v postcovidové době?
Jde to víceméně pořád podobným směrem. Dlouhodobě klesá spotřeba a kvantita ustupuje kvalitě. Víc se daří ležákům než desítkám, více se daří prémiovému segmentu než výčepním pivům. Vidíme, že prémiové gastro funguje, ale čím dál větší problémy mají restaurace základní cenové úrovně. Znepokojující je rychlost přelivu spotřeby piva z hospod do maloobchodu. Podíl sudového piva poklesl od začátku covidu ze 40 na 30 procent. Také nás znepokojuje rychlost, s jakou se zavírají klasické hospody. Je vidět, že na pivo se chodí čím dál méně.
Jsou různé trhy, různé přístupy. V Británii je pivo v hospodách relativně drahé, v hospodách už stojí šest až sedm liber (166 až 194 Kč, pozn. red.), žádná láce. Ani v retailu není pivo laciné. V Německu je vývoj znepokojivý. Za posledních 15 let trh ztratil 20 milionů hektolitrů. Vydalo se víc cestou kvantity než kvality, ale stejně trh o objemy přišel. Některé pivovary už tam prodávají velmi levně, bojí se zdražovat a o zákazníka bojují cenou. Kvalita se ale zhoršuje. Tohle je scénář, kterého bych se bál a nerad bych něco takového viděl v České republice.
Zavírají se hospody? Už před dvěma lety v covidu se strašilo, že se uzavře až pětina hospod a restaurací, ale katastrofické scénáře měly daleko od pravdy.
Podle čísel vidíme, že to letos kolem pěti procent zákazníků balí. Číslo bude pravděpodobně o malinko nižší. Některé hospody mohly znovu otevřít a třeba s jiným provozovatelem a jiným pivovarem.
Praha je jedinou oblastí, kde tržby v segmentu gastronomie výrazněji vzrostly, meziročně asi o 20 procent. Krajská města vyrostla o pět až sedm procent, ale méně než inflace. V tržbách sice rostly, ale pravděpodobně nejsou tak profitabilní. Čím menší město, tím více tržby klesají. Na malých městech a vesnicích mají hospodští nižší tržby. Nemohou zdražit a přicházejí o hosty. Lidé se totiž po covidu do hospod v plné míře nevrátili.
Vládní ozdravný balíček počítá s výrazným zvýšením DPH na čepované pivo kvůli jeho přesunu z desetiprocentní sazby daně do základní sazby 21 procent. Co to udělá s trhem?
Takové zvýšení DPH bude znamenat, že pivo v nejlevnějších hospodách zdraží o tři koruny a v dražších podnicích o pět až šest korun. Není to málo. Přinese to urychlení negativního trendu vyprazdňování hospod. Hospody, které žijí z prodeje levného piva, budou mít problém. Pravděpodobně budou ve větší míře končit. Ohrozí to spíš podniky v malých městech.
Bude to zároveň i kulturní rána. V hospodě u piva si spoustu věcí vyříkáte lépe, je to efektivnější síť než internetové sociální sítě, kde si jen informace přečtete. Byla by škoda přijít o venkovské hospody. S vyšší daní bohužel hrozí, že se podíl sudového piva bude dál snižovat pod 30 procent.
Není pokles tohoto trendu normální, když se srovnáme se zahraničím?
Záleží, s kým se srovnáváme. Ve Velké Británii je podíl sudového piva, tedy toho, které se prodává v gastru, od 40 do 45 procent. Je to tradiční pivní trh. Německo má kupodivu velmi malý podíl sudového piva, okolo 20 procent. Polsko má ještě méně, asi deset procent.
Zdražíte ještě letos pivo?
Ceny jsme zvedli už na začátku roku a myslím, že už nebudeme muset zdražit.
