Hlavní obsah

Za kolik budeme v létě tankovat? Rozhodne pět okolností

Aleš Rod, ředitel výzkumu CETA a člen NERV mluví o vývoji cen benzinu a nafty v Česku a o tom, zda by pomohl koncept flexibilní spotřební daně.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

21. 5. 8:25

Spotřební daň z nafty a benzinu se sníží o korunu padesát. Minimálně od začátku června do konce září. U nafty by snížení daně na minimální hranici stanovenou Evropskou unií mohlo být trvalé. Za kolik tedy budeme jezdit v létě?

Článek

Jaké ceny pohonných most budou v letních měsících na stojanech benzínových pump, záleží na spoustě okolností. Určitě ale nelze spoléhat na to, že se již schválené snížení spotřební daně o 1,50 koruny projeví hned první den.

Pokud se nestane, že někdo zničí infrastrukturu, vyhodí do povětří ropovod nebo zaútočí na tankery, které převážejí pohonné hmoty, tak neočekávám, že by se to mělo zvednout na 60, 70 korun za litr.
Aleš Rod, ředitel výzkumu Centra ekonomických a tržních analýz

„Konkurence u čerpacích stanic je v České republice obrovská, ta na to bude tlačit. Když si vezmete, že meziměsíčně cena pohonných hmot, respektive ropy, může oscilovat až o několik desítek procent, tak ve finále ta koruna a půl nemusí hrát tak velkou roli,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Aleš Rod, ředitel výzkumu Centra ekonomických a tržních analýz a nový člen Národní ekonomické rady vlády.

Na čem to tedy bude záviset?

Na pěti věcech. První z nich je nominální kurz, protože ropa a ropné produkty se obchodují v dolarech. Jak se bude hýbat koruna vůči dolaru, bude hodně ovlivňovat naše peněženky. Druhou je samotná cena ropa, která je samozřejmě naprosto zásadní. Třetí aspekt jsou okolnosti na straně nabídky, protože se někdy stane, že má rafinérie odstávku, protože dovozci ropných produktů a pohonných hmot mají nějaké strategické problémy.

Takový výpadek může zamrzet, protože to potom vede ke spotovým nákupům a může to hnát cenu nahoru. A bude to nepochybně záviset i na panice a nejistotě, což jsou ten 4. a 5. aspekt. Poté, co Rusové vpadli na Ukrajinu, některé čerpací stanice hlásily až čtyřikrát větší výtoč než normálně. Což vedlo k tomu, že zůstaly na suchu, musely pohonné hmoty dokupovat na spotovém trhu, musely se předzásobit, a to samozřejmě zvedalo cenu.

Nehrozí při současné inflaci v příštích týdnech skok na 60 až 70 korun za litr?

Pokud se nestane něco takového, že někdo zničí infrastrukturu, vyhodí do povětří ropovod nebo zaútočí na tankery, které převážejí pohonné hmoty, tak neočekávám, že by se to mělo zvednout až na takové částky.

A naopak? K 30 korunám se to už nikdy nesníží? Je bláhové čekat, že tohle je jenom výkyv?

My jsme byli sice zvyklí, že ty ceny začínaly trojkou, ale pomůžu si pohledem do historie. Když se podíváme do května v roce 2012, stál benzin 37 korun, nafta 36 korun, ale průměrná mzda byla nějakých 24 126 korun. Jinými slovy, za jednu průměrnou mzdu jsme si mohli koupit 648,5 litru benzinu, respektive 664 litrů nafty. Dneska je průměrná cena benzinu 44, u nafty 46, ale průměrná mzda se zvýšila na nějakých 40 135 korun. Což vede k tomu, že si za průměrnou cenu můžeme koupit o 40 % víc benzinu než před 10 lety a o 30,4 % víc nafty. Jinými slovy, nefixujme se příliš na tu třicetikorunovou hranici, ale fixujme se na disponibilní důchod a na relativní kupní sílu, která může být větší, i když třeba ty ceny budou dlouhodobě začínat čtyřkou.

Dostáváte často otázky, proč se pohonné hmoty nezlevňují denně? Proč čerpací stanice nereagují okamžitě na výkyvy a zda se někdo neobohacuje?

Dostávám je velmi často a musím říct, že vysvětlení je poměrně složité. Obecně platí, že když rostou ceny, snažíte se předzásobit co nejvíc, protože se chráníte proti vysokým cenám a víte, že to dělají i vaši konkurenti. Naopak, když ceny klesají, snažíte se doprodávat. Ve finále to, jak si vede která stanice, závisí i na smlouvách na dodávky, jak je máte nasmlouvané se svými dodavateli, jestli je máte pevné, jestli máte ceny zafixované, nebo je máte spotové a závisí to i na konkurenci v okolí.

Aleš Rod

  • Ekonom, podnikatel a vysokoškolský pedagog. Doktorát v oboru Ekonomická teorie získal na VŠE v Praze a nadále se věnuje akademické činnosti.
  • Jeho výzkumný zájem se týká ekonomie regulace s aplikacemi v energetice a odpadovém hospodářství, veřejných financích, bankovnictví, zabývá se také analýzou stínové ekonomiky nebo závislostního chování.
  • V Centru ekonomických a tržních analýz (CETA) řídí výzkumné projekty, konzultuje strategické plány pro veřejný i soukromý sektor v ČR i v zahraničí, investuje do malých firem a pomáhá neziskovému sektoru.
  • Je členem správní rady Anglo-American University a Spotřebitelského fóra. A novým členem NERVu, Národní ekonomické rady vlády.

To znamená – jestli se musíte rozhlížet, že přes ulici nebo o 100 metrů dál je další čerpací stanice, která má třeba jinou strategii a vy s ní soupeříte. Když si vezmeme, že v průměru je marže na 1 litru pohonných hmot nějakých 1,50 až 2 koruny, tak vy, když natankujete za 300 korun nebo za 450 korun 10 litrů, tak na vás čerpačka vydělá nějakých 20 korun. Když si tam potom za 40 korun koupíte k tomu kávu, na které má ten prodejce 50% marži, tak vlastně vaše nádrž pohonných hmot mu vydělá stejně jako to espresso. Některé čerpací stanice pracují objektivně s nižší marží, protože vědí, že v bistru a z kávovaru a případně s nějakým dalším prodejem sladkostí vám tu marži dokážou navýšit dvojnásobně, i když nám, řidičům, to nepřijde.

Co by s tím vším udělal koncept flexibilní spotřební daně? Tedy zjednodušeně řečeno systém, který umožňuje reagovat na aktuální dění především v okolních státech?

To je velmi dobrá otázka. Zatím v České republice máme daň určenou zákonem, která je pevně stanovená na litr a když chcete s tou daní něco udělat, tak musíte odehrát legislativní kolečko, které je poměrně zdlouhavé. A koncept flexibilní daně vychází z toho, že Evropská unie stanovuje minimální výši spotřební daně na litr nafty a litr benzinu, konkrétně je to nějakých 330 euro na tisíc litrů nafty a 359 euro na tisíc litrů benzinu.

Země, jako třeba Belgie, mají tím zákonem natvrdo stanovenou minimální daň a pak určitou část dodaňují vyhláškou ministerstva financí. Tou dokážou velmi efektivně reagovat na to, co jste říkala, to znamená – buď na změny sazeb v okolních státech, nebo na krizi, jako je teď. Nebo na další nečekanou událost, jako jsou povodně.

Takže tam, kde je, se osvědčila? Třeba v Belgii?

Ano, protože nečekáte několik měsíců, než se změna schválí legislativně. V krizi, jako je teď, by Ministerstvo financí mohlo de facto ze dne na den nebo z týdne na týden změnit tu plovoucí část daně, a tím pádem daň buď snížit, nebo zvýšit. Je to velmi zajímavé právě v zemích, jako je Belgie nebo Česká republika, které jsou poměrně malé. Kamion nebo auto je dokáže přejet během pár hodin na jeden zátah, jsou to tím pádem velmi tranzitní země kamionové dopravy a vy si potřebujete hrát právě s tím relativním zdaněním v porovnání s ostatními státy. Aby ty kamiony, když tudy jezdí, tady začaly i tankovat.

Jak se kvůli současné situaci změní závislost na ropě z Ruska?

Dlouhodobě platí, že podíl ropy, která přichází do České republiky z Ruska, je přes 50 %. Pokud se budeme snažit této závislosti zbavit, musíme hledat jiné kanály. Neuděláte to v řádech hodin nebo dní ani týdnů. V tomhle úhlu pohledu se opravdu ukazuje, že energetickou bezpečnost jsme si my, Česká republika, za předchozích vlád ani Evropa jako taková moc nehlídali a že to byla chyba.

Kde tedy skončí ruská ropa, kterou Evropa odmítne?

To je taky zajímavé, protože dojde samozřejmě k tomu, že se nám ten svět trošku rozdělí. A trošku se „obarví“. Lze předpokládat, tak jako vždycky, že peníze jsou až na 1. místě. Ta ruská, krvavá ropa se začne i do toho demokratického světa dostávat různými kanály, protože prostě kde jsou peníze, tam je člověk, který je chce sebrat ze země. Jedni prostě ruskou ropu nebudou chtít, druhým nebude vadit. Bude to třeba, já nevím, 70 na 30 nebo 80 na 20, to se ještě uvidí.

No a pak dojde k tomu, že země, které nyní odebíraly neruskou ropu, tak se přešaltrují na tu ruskou, protože ji dostanou s nějakou slevou, tím pádem zase ten zbytek bude muset čerpat tu ostatní. Při vysokých cenách dochází k tomu, že se otvírají nová naleziště, která by se dřív nevyplatila. Já si dovoluji tvrdit, že určitě nedojde k nějakým katastrofickým scénářům, že by nám tady barel ropy stál stovky dolarů. Ale bude nějaký čas trvat, než si to sedne, než si jednotliví dodavatelé s těmi Rusy nebo ne-Rusy vyhádají nové ceny, nové kontrakty. Pokud tady bude přebytek ruské ropy, kterou nikdo nebude chtít a bude to tlačit ceny relativně nízko, tak to samozřejmě bude ovlivňovat i ceny té neruské ropy.

S tím počítáme v případě, že tam vznikne nějaká, použiju příměr, čínská zeď, která nebude dovolovat té ropě se mísit. Ale my víme, že ropa na sobě vlajku nemá a že je velmi obtížné poznat její původ. Čerpací stanice to ve vývěsním štítu nemají, nemá to často ani rafinérie.

Celý rozhovor najdete v úvodním videu nahoře.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované