Čeští učitelé. Víc prestiže než vojáci, platy za vyspělým světem kulhají

Pedagogové formují od útlého věku celé generace a každý si dozajista pamatuje, jak dokáže dobrý pedagog ovlivnit nejen radost ze vzdělávání a jeho kvalitu, ale například i cestu, kterou si žák v dospělosti zvolí. A naopak.

Protože jsou jejich výplaty z velké části financované ze státního rozpočtu, patří jejich výdělky pravidelně k těm nejdiskutovanějším. Zatímco jedna strana poukazuje na náročnost a důležitost povolání s tím, že mají učitelé peněz málo, druhá vidí především „dva měsíce prázdnin“ „padla ve 14:00“ a výplata je tak podle nich možná až příliš vysoká.

„Školství patří mezi obory, kde mzdy rostou především v návaznosti na politická rozhodnutí. V segmentu učitelů a pedagogických profesí se nástupní mzdy v letech 2023–2026 zvýšily v průměru o necelou pětinu, přičemž u speciálních pedagogů byl růst ještě výraznější,“ popisuje analytik portálu JenPráce.cz Michal Španěl.

V grafu níže je vidět vývoj platů a mezd učitelů. Je však třeba dodat, že data obsahují i některé položky, které učitel může, ale také nemusí dostávat. Zahrnuje totiž nejen základní plat, ale také pohyblivé složky, jako je příplatek za třídnictví v rozmezí 1 500 – 3 000 Kč měsíčně, osobní ohodnocení nebo odměny a nadúvazky.

„Od roku 2025 došlo k plošnému navýšení platových tarifů pedagogických pracovníků a k úpravě jejich rozdělení do platových stupnic, což se promítlo i do nástupních nabídek. V politických debatách se současně objevují cíle dále posilovat finanční ohodnocení učitelů a časem je přiblížit k úrovni kvalifikovaných profesí v soukromém sektoru,“ vysvětluje.

Přestože školství v nominální rovině (plat v číselném vyjádření, ale bez zohlednění měnící se hodnoty, a tedy kupní síle) postupně dohání průměrnou mzdu v ekonomice, zůstává podle něj ovšem otázkou, do jaké míry se tím skutečně zvyšuje atraktivita profese pro absolventy vysokých škol.

Výzkumníci think-tanku IDEA upozorňují, že školství je celkově dlouhodobě podfinancované, o čemž svědčí právě například relativní platy učitelů, tedy jejich poměr k průměrné mzdě v ekonomice, které patří k nejnižším v zemích EU i OECD. Relativní platy učitelů přitom podle nich výrazně spoluurčují kvalitu vzdělávání, jelikož ta se odvíjí od kvality práce učitelského sboru, kterou dlouhodobě formují ti, kdo se na učitelskou profesi připravují, do učitelské profese průběžně přicházejí a také ti, kdo ji posléze předčasně opouštějí.

„Relativní platy učitelů se v zemích OECD a EU dlouhodobě pohybují okolo 130 % průměrné mzdy. V Česku se až do roku 2017 držely pouze kolem 106 %, tedy hluboko pod úrovní vyspělých zemí. V letech 2017–2021 rychle rostly a dosáhly historického maxima 125 %. Od té doby však opět výrazně klesají. V roce 2025 poklesly zpět na 108,4 %, protože tempo růstu učitelských platů v posledních letech výrazně zaostávalo za tempem růstu mezd v české ekonomice,“ uvádí autoři studie.

Pokles poměru učitelských platů k průměrné mzdě potvrzuje i František Dobšík, předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství. Vláda podle něj původně pedagogickým pracovníkům slibovala zákonem garantovanou hranici 130 % průměrné mzdy. Postupně ji však zúžila pouze na učitele a zároveň upravila metodiku výpočtu.

„Původní koeficient 1,404násobku průměrné mzdy byl snížen a 130 % se začalo počítat z průměrné mzdy předchozího roku. Například v roce 2025 se vycházelo z údajů za rok 2023. Takže i když platy učitelů nominálně rostly, aktuální průměrnou mzdu zdaleka nedohánějí a naopak klesají,“ vysvětluje.

„Školské odbory usilovaly, aby výpočet byl prováděn na základě predikce Ministerstva financí, aby se platy přibližovaly reálnému růstu průměrné mzdy. Politická vůle se však nenašla,“ dodává.

Podle ředitele náboru a marketingu ManpowerGroup Jiřího Halbrštáta přitom pohled na dvacetiletý vývoj mezd ukazuje, že učitelské platy patřily v posledních dvou dekádách k nejrychleji rostoucím v celé ekonomice.

„Podle Českého statistického úřadu dosahovala v roce 2025 průměrná hrubá měsíční mzda učitelů mateřských škol 43,7 tisíce korun, učitelů základních škol 55,3 tisíce korun a učitelů středních škol 58,4 tisíce korun. U většiny učitelských profesí se odměny pohybují kolem trojnásobku úrovně z poloviny prvního desetiletí tohoto století,“ upozorňuje.

Ve stejném období podle něj vzrostla průměrná mzda v celé české ekonomice přibližně 2,5krát a minimální mzda téměř třikrát. Učitelské platy tedy dlouhodobě rostly rychleji než průměr ekonomiky.

„Přesto dnes ve školství stále slyšíme často nespokojenost. Problém dnes není ani tak v dynamice růstu platů, ale v tom, že očekávání společnosti na kvalitu školství rostou ještě rychleji,“ uvádí.

Učitelé podle něj totiž už dávno nejsou pouze přednášející učební látky, ale společnost od nich očekává individuální přístup k žákům, osobnostní rozvoj a způsob výuky, kdy učitel zapojuje žáky a vede je k aktivitě. Musí být tedy více psychology, mentory, odborníky na digitální technologie, řešiteli konfliktů i partnery rodičů. Rozsah jejich práce narostl mnohem rychleji než počet hodin ve školním rozvrhu.

Podle Dobšíka je přitom problémem to, jak je odměňování vlastně nastavené. Současný tabulkový systém platů, který funguje vlastně v celé státní sféře, podle něj není motivující a dostatečně nereflektuje kvalitu odvedené práce. Systém tabulek totiž odměňuje hlavně podle délky praxe, čím déle učíš, tím více ti roste plat.

Pokud má ale školství přitáhnout a udržet kvalitní učitele, musí podle něj být zajištěn rychlejší růst platu právě pro začínající pedagogy. Podle něj by se také měla řešit otázka právní ochrany pedagogů, jelikož se prý stále častěji stávají terčem nátlaku a agresivního chování od žáků, části rodičů, ale i veřejnosti na sociálních sítích, což oslabuje jejich autoritu.

Na potřeby kariérního systému reaguje i Ministerstvo školství. „Součástí priorit pana ministra Plagy je reforma systému profesního rozvoje učitelů a zavedení kariérního systému, který podpoří jejich dlouhodobý profesní růst i péči o duševní zdraví,“ říká Ondřej Macura z MŠMT.

Tyto reformy se podle něj uskuteční s připravovaným věcným záměrem nového zákona o pedagogických pracovnících. Smyslem je udržet kvalitní pedagogy v profesi pomocí kariérního i profesního rozvoje, přilákat nové odborníky a podpořit pracovní podmínky i kvalitu řízení škol.

„Pan ministr školství Plaga současně zdůrazňuje, že pokud má společnost zajistit, aby děti učili „ti nejlepší“, musí být učitelé také odpovídajícím způsobem finančně ohodnoceni, a to nejen v regionálním školství, ale i na vysokých školách. Současnou úroveň platů vnímá jako nedostatečnou a podporuje jejich další růst, což je i součástí vládního programového prohlášení,“ doplňuje Macura.

Například přednášející na státní vysoké škole s nejvyšší možnou platovou třídou a praxí minimálně 32 let má oficiální plat 66 000 korun.

Zajímavé je také srovnání veřejných a soukromých škol. Přestože se často předpokládá opak, vyšší odměny zpravidla podle statistik pobírají učitelé na veřejných školách a to ve všech stupních vzdělávání.

„Podle analýzy Českého statistického úřadu činil v roce 2023 rozdíl u mateřských škol 6 150 korun měsíčně, tedy 18 % ve prospěch veřejných škol. Na základních školách vydělávali učitelé veřejných škol v průměru o 3 500 korun více, což představovalo rozdíl 7,3 %. U středních škol byl rozdíl menší, přibližně 2 200 korun měsíčně ve prospěch veřejných škol,“ vysvětluje Halbrštát.

Soukromé školy prý totiž nekonkurují vyššími mzdami, ale spíše menšími kolektivy, větší autonomií učitelů, menší administrativou nebo jinou organizační kulturou.

Přestože učitelé čelí řadě problémů, jejich pracovní podmínky se podle Dobšíka za poslední dekádu a půl v mnoha ohledech výrazně zlepšily. Zatímco v roce 2011 se ještě vedly papírové třídní knihy a ručně psané omluvenky, dnes běží komunikace s rodiči i evidence známek a docházky digitálně. Změnil se také způsob výuky.

A zásadně se zlepšilo i finanční ohodnocení. „Kolem roku 2011 byli učitelé platově skutečně na chvostu veřejného sektoru a jejich platy se pohybovaly hluboko pod průměrnou mzdou v ČR. Učitelská profese je dnes finančně mimo Prahu konkurenceschopná,“ popisuje.

Od ledna 2024 navíc mají začínající učitelé nárok na zkušenějšího mentora, takzvaného uvádějícího učitele, což by mělo zastavit současný vysoký odchod mladých pedagogů ze školství v prvních letech praxe.

„Stručně řečeno: učitel roku 2026 má k dispozici nesrovnatelně lepší technologie, silnější personální podporu ve třídě a důstojnější platové podmínky než jeho kolega v roce 2011,“ dodává.

A jak je to s těmi prázdninami? Odbory upozorňují, že prázdniny mají děti - učitelé mají dovolenou, jejíž čerpání jim určí zaměstnavatel. A to přednostně v době prázdnin. Doba dovolené je stanovena zákonem a je to 40 dní. Takže je to povinně vybraná dovolená

Podle žebříčku prestiže povolání Centra pro výzkum veřejného mínění navíc patří pozice učitele/učitelky na základní škole (jiné stupně nebyly hodnoceny) mezi nejvýše hodnocené profese v české společnosti. S průměrným bodovým hodnocením 70,9 se řadí na čtvrté místo hned za lékaři, zdravotními sestrami a vědci - tedy před policisty, soudce či vojáky z povolání. Zajímavé je, že vnímání prestiže učitelské profese roste s věkem respondentů. Zatímco nejmladší skupina (15 až 24 let) ji hodnotí na 65,2 bodu, lidé nad 65 let jí přisuzují už 74 bodů.

„Učitelé nebo hasiči patří v sociologických výzkumech dlouhodobě k nejrespektovanějším profesím, i když zejména odměňování tomu ne vždy odpovídá. Společenské postavení profese je proto vždy kombinací mezd, tradice, mediálního obrazu i toho, jak moc je práce vnímána jako užitečná pro celek,“ uzavírá Španěl.