Tyto složenky neplaťte. Katalogoví šmejdi útočí na nové podnikatele

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Čerstvým OSVČ stále chodí do schránky složenky na uhrazení poplatku za zápis do podnikatelských registrů. Ty provozují třetí strany a jejich webové stránky navíc často nefungují tak, jak by měly. Většinou chybí podstatné informace a podmínky využívání jejich služeb.

Na sociálních sítích na nabídky takových portálů v poslední době upozornilo několik uživatelů. Jedním z nich je například Pavel Fohler, který si na konci května založil novou živnost. Protože žije v zahraničí, o tomto triku nevěděl. O svou zkušenost se pak podělil na sociální síti X.

„Asi do dvou dnů od založení firmy mi přišla tato nabídka,“ říká. „Naštěstí mě hned napadlo, že to bude nějaký trik,“ popisuje pro SZ Byznys. Nabídku na zápis do Portálu Podnikatelů a Služeb spravovaný společností Data PPS CR s.r.o. ve výši 2 690 korun tak nevyužil. Zarazilo ho, že při vyřizování živnosti ho na tuto problematiku na úřadech nikdo neupozornil. „Po zveřejnění mé zkušenosti na sociální síti X mi pak lidé říkali, že je na jiných úřadech varovali, že jim takový dopis automaticky přijde,“ pokračuje.

„Navíc mi tato složenka přišla dřív než oficiální dopisy, které po založení živnosti mají přijít,“ upozorňuje na fakt, že nabídka od katalogové firmy byla rychlejší než například dopisy od Finančního úřadu nebo České správy sociálního zabezpečení. „Zároveň přichází v době, kdy jako čerstvý podnikatel musíte platit různé poplatky. Dovedu si představit, že tak někteří lidé opravdu složenku zaplatí, i když je tam malým písmem napsané, že se jedná pouze o nabídku.“

„Na žádný úřad jsem to nehlásil, ale poslal jsem té společnosti do datové schránky dopis, že si nepřeji, aby mi takové věci posílali,“ vysvětluje. Fotokopii pak přidal do diskuzního vlákna pod původním příspěvkem. Doposud žádnou odpověď od společnosti neobdržel. „Neočekávám, že se na to vůbec podívají,“ dodává.

Podle Miluše Trefancové z Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) se v tomto případě jedná o využívání veřejně přístupných informací k vlastním obchodním zájmům tzv. katalogových firem. „MPO několikrát konfrontovalo s tímto stavem též orgány činné v trestním řízení, zda se nejedná o pokračující trestný čin podvodu, jejich závěr dosud byl, že se nejedná o trestnou činnost,“ popisuje Trefancová. Ministerstvo se na tyto praktiky snaží upozorňovat. „Mimo jiné školí i zaměstnance na živnostenských úřadech, aby podnikatele na tyto pochybné aktivity upozornili,“ říká Trefancová.

Katalogové firmy fungují již několik let a při komunikaci napodobují oficiální dokumenty. „Dnešní katalogoví „rádobypodnikatelé“ jsou již poučeni a postupují sofistikovaněji. Aby mohly být zveřejněny údaje o konkrétním webu nebo provozovateli portálu, který používá nevhodné obchodní praktiky, s upozorněním na podvodné jednání, musel by existovat rozsudek o tom, že jde o podvod nebo rozhodnutí příslušného orgánu, že se jedná např. o nekalé obchodní praktiky,“ vysvětluje problematiku postihnutelnosti v takových případech tiskový mluvčí Hospodářské komory Jan Sotona.

„Role státu je zpravidla až v okamžiku soudního sporu, přestupků a trestné činnosti, s výjimkou případů, kdy nějaký katalogový „rádobypodnikatel“ ve své propagační činnosti neoprávněně využívá zobrazení, která mohou vyvolat falešný dojem, že se jedná o státní orgán,“ vysvětluje Sotona.

Podle něj dostává Hospodářská komora jedno až dvě upozornění na katalogové nabídky za měsíc, konkrétní „portály“ si ale neevidují. „Jen vnímáme, že v názvu se zneužívají slova ‚komora‘, ‚živnostenský‘, ‚rejstřík‘ nebo terminologicky zaměnitelná slova jako ‚podnikatelský‘ a ‚registr‘,“ vysvětluje. „Jedná se o letité ‚šmejdské‘ jednání, které spoléhá na to, že jsou lidé nepozorní,“ říká Sotona. Upozorňuje, že nabídky i tak často vypadají oficiálně, a lidé tak raději poplatek uhradí, jen aby se „nedostali do problémů“.

Stejně tak si neevidují počty těch, kteří takové složenky zaplatí. „Nebyla by úplná, protože ne všichni to s námi sdílí,“ vysvětluje. Lidem doporučuje, aby si vždy pečlivě prohlédli, co komu platí. „Vesměs se jedná o soukromé (nikoli státem a jeho orgány zřízené a vedené) registry nebo vyhledávače podnikatelů, které podnikatelům nepřinášejí žádný užitek – nemají schopnost oslovit podnikateli hledané zákazníky nebo obchodní partnery,“ říká.

Na konci minulého roku na praktiky katalogových firem také upozornil i Úřad pro ochranu osobních údajů: „Jedná se o tzv. katalogový podvod, což je klamavá obchodní praktika směřující k neúmyslnému uzavření obchodně-závazkového vztahu ze strany osloveného (podnikatelského subjektu),“ píše se v upozornění. Úřad navíc třem společnostem za tzv. katalogové podvody, kdy posílaly nevyžádaná obchodní sdělení se zálohovými fakturami za dosud neobjednané služby, vyměřil pokuty dohromady za více než pět milionů korun.

„Zda jsou takové nabídky z hlediska práva v pořádku, je třeba posuzovat dle konkrétní nabídky,“ říká Sotona. „Problém s největší pravděpodobností není realizace nabídky (zveřejnění údajů na nějakém portálu se souhlasem podnikatele), ale způsob, jak byla učiněna, a to, že oslovený podnikatel byl nějakým způsobem záměrně uveden v omyl ohledně obsahu nabídky,“ vysvětluje.

Upozorňuje, že i přes veřejnou dostupnost osobních údajů v živnostenském rejstříku to neznamená, že s nimi může kdokoli nakládat jakkoli. „Ani podnikateli nelze posílat obchodní sdělení elektronickou cestou bez jeho souhlasu. Samotné vyhledání osobních dat je z hlediska nařízení GDPR na hraně zákonnosti, jakékoli další využití již musí být zákonné, což např. v případně marketingového využití znamená udělení souhlasu ke zpracování osobních údajů ke konkrétnímu účelu osobou, o jejíž osobní údaje se jedná,“ dodává Sotona.

Trefancová dále vyzdvihuje, že oficiálním registrem podnikatelů je Živnostenský rejstřík, který je informačním systémem veřejné správy pod Ministerstvem průmyslu a obchodu. „Do tohoto rejstříku je zapsán každý podnikatelský subjekt podnikající v režimu živnostenského zákona, a to zcela automaticky, zdarma a bezprostředně po vydání živnostenského oprávnění,“ vysvětluje.

Živnostníkům doporučuje, aby žádné takové faktury neplatili. „Podnikatelé nemají žádnou zákonnou povinnost se zapisovat do soukromých rejstříků či jiných platforem a platit požadovaný poplatek,“ dodává.