Z Podnikatele roku i Vinař roku? Vína Františka Fabičovice bodují v cizině

Unikátní krajinářský projekt obora Obelisk nebo stejnojmenné vinařství. Projekty, za kterými stojí František Fabičovic. A právě ve vinohradu se spolu potkáváme.

V rámci letního seriálu Byznys jinak Zuzany Hodkové vám česká byznysová esa ukážeme trochu jinak, než je znáte ze stránek Seznam Zpráv.

„Moji dědové v této oblasti hospodařili jako sedláci a velcí vinaři a já k tomu začal tíhnout po dvacítce. Začínal jsem s Milošem Michlovským, dnes známým vinařem, a spolu jsme za socialismu vysadili můj první vinohrad. Měl jsem ho až do roku 2000, kdy jsem se rozhodl, že se budu naplno věnovat Alcaplastu, dnes Alcadrainu,“ vysvětluje František Fabičovic, zatímco procházíme vinohradem.

„Táhlo mě to ale zpět a tak jsem v roce 2014 opět koupil vinici a vrátil se. Postavilo se vinařství a znovu začal ten románek,“ dodává.

Jeho Obelisk má dnes 52 hektarů vinic a právě vinohrad je podle Fabičovice klíčový. „Pokud zanedbáte vinice, nikdy už neuděláte dobré víno,“ říká, když lehce upravuje zelenou stěnu ryzlinku rýnského, jedné z hlavních odrůd Obelisku.

Z vinohradu se po hliněné cestě přesouváme do budovy vinařství. Tu inspirovaly antické chrámy a patří mezi designové skvosty Česka. Co nedávno začalo jako „románek“, se pomalu mění v další úspěšný byznys.

Vína, kterých Obelisk ročně vyrobí 250 tisíc litrů, totiž sbírají úspěchy na mezinárodních výstavách, našla si své zákazníky třeba na ambasádách či velvyslanectvích a teď se stala i hlavním vínem karlovarského filmového festivalu.

„Oproti ostatním vinařům mám velkou výhodu, že jsem si mohl dovolit tento způsob výroby vína hned od začátku. Neživí mě to. Živí mě Alcadrain, takže si mohu dovolit dělat vína tak, jak to cítím. Už to ale nebude dlouho trvat a to vinařství se začne živit samo také,“ dodává Fabičovic.

Jeho vína už přitom sbírají ocenění na mezinárodních výstavách. „Zakládáme si na tom, že je to přírodní. Už můj děda mě učil, jak si dělat vlastní kvasinky. Všechno se dá načerpat z přírody a není potřeba to doplňovat extra sírou, extra enzymy, tohle příroda umí,“ vysvětluje s tím, že po takovém vínu nebolí hlava.

Procházíme sklepem plným tradičních dřevěných sudů. I v nich zraje víno, stejně jako v nerezových tancích ve vedlejší místnosti. Proto, aby se získala plnější chuť a „větší tělo“, doplní se k některým vínům z tanků 10 procent vína ze sudu.

Ochutnáváme ryzlink rýnský ze staré vinice, ročník 2019. V srpnu se bude stáčet do lahví. „Vždy říkám, že víno musí člověka donutit k další skleničce. Takhle by to mělo fungovat,“ doplňuje Fabičovic.

V jiné místnosti je už připravené víno v lahvích – a to i nejnovější šampion zdejšího vinařství. Čerstvým držitelem zlaté medaile z Decanter World Wine Awards v Anglii se totiž stala Pálava z Obelisku. „Jsme za to rádi, ale na lahev to nebudeme lepit,“ říká s tím, že nechce samolepkou s medailí zkazit design lahve.

„Jsme rádi, že vína můžeme někde posoudit, ale dáváme ho spíš na zahraniční výstavy,“ vysvětluje a přirovnává vinařství k začátkům Alcadrainu. Firma byla jasnou jedničkou v Evropě, bodovala i mimo ní, ale v Česku se na ni stále nahlíželo skrz prsty. Kromě Anglie vína z Obelisku bodovala třeba i v Kanadě, odkud si přivezla dokonce i platinovou medaili.

Svá vína se František Fabičovic nesnaží dostat do řetězců. „Jdeme tam, kde je klientela, která vína ocení. Ne tam, kde někdo čeká víno za 89 korun. Chceme spíš dodávat ven a tady se soustředit na privátní klientelu, která si to najde a ocení to,“ vysvětluje.