Článek
Zatímco Chorvatsko od začátku prvního pandemického roku 2020 do konce loňska vyrostlo o 10,7 %, výkon české ekonomiky za tu dobu o jedno procento spadl. Jsme nejhorší v EU. A spolu se Španělskem jediní, kteří nedokázali ekonomiku rozhýbat na předpandemickou úroveň.
Vláda Petra Fialy chce stagnaci tuzemské ekonomiky zvrátit a vedle škrcení veřejných rozpočtů se chce zaměřit i na růst. České vyhlídky jsou totiž v této oblasti neradostné. Ministerstvo financí očekává pro letošek pokles hrubého domácího produktu o 0,2 procenta. Až v příštím roce by mělo přijít hospodářské oživení s růstem HDP 2,3 procenta.
Právě to, že vláda se nyní zaměřuje hlavně na úspory, škrty a větší výběr daní už kritizuje řada ekonomů. Podle nich je totiž stejně důležité naopak investovat, aby se situace země mohla v příštích letech zlepšit.
Nová pracovní skupina, která vznikla v rámci vládního poradního orgánu NERV, chce pro vládu vytipovat opatření, která by pomohla s návratem na růstovou trajektorií. Šéfuje jí ekonom z Metropolitní univerzity Praha Dominik Stroukal. Dalšími členy jsou ekonomové CERGE-EI Petr Jánský a Daniel Münich, dále Aleš Rod (Centrum ekonomických a tržních analýz) a Petr Zahradník (Česká spořitelna). Tým doplňují sociolog Daniel Prokop, Ján Lučan (ČSOB) a majitelka Petrofu Zuzana Ceralová Petrofová.
Skupina se poprvé sejde v září a už na říjnovém zasedání NERV chce vládě předat první podněty. Stroukal věří, že se kabinet nápady expertů inspiruje: „Vláda nás relativně poslouchá. Více, než jsem si myslel, že poslouchat bude. Politickým procesem ale často samozřejmě nevypadne všechno tak, jak jsme chtěli. Někdy je to dokonce naopak.“
Jakým směrem by se prorůstová doporučení mohla ubírat? Podle Stroukala patrně tým nepřijde s ničím, co by vlády už od firem v poslední dekádě neslyšely. „Zjednodušení trhu práce, snazší přístup zahraničních zaměstnanců na trh. Věc, na které bude široká shoda, je snazší návrat po mateřské na trh práce, podpora jeslí a školek,“ přemýšlí Stroukal.
Českým specifikem je totiž extrémně nízká nezaměstnanost. V takových podmínkách se růst „nakopává“ obtížně. Hlavně s ohledem na přetrvávající inflaci. „Nemohou to být opatření, která mají feeling devadesátých nebo nultých let, jako jsou investiční pobídky a posílení zaměstnanosti v regionech. Nic ve stylu nasypeme peníze, zaměstnáme lidi. Jakékoliv prorůstové opatření automaticky vyvolává obavu z toho, že by mohlo být proinflační,“ varuje Stroukal.
Ekonom taky doufá, že se vláda neuchýlí k dotacím. Ty naopak v zájmu úspor slibuje ořezat. „Doporučovat to vládě nebudeme. A doufám, že touto populistickou cestou vláda nepůjde. Ale kdykoliv se blíží volby, tak vítězí jednoduchá řešení,“ myslí si Stroukal.
Podle Stroukala ale nemusí být špatným řešením zrychlení daňových odpočtů. „Vláda zvedla daně z příjmů právnických osob, tak proč jim nezavést nějaké rychlejší daňové odpočty, pokud to pro rozpočet vyjde pozitivně. Jsou na to studie, které ukazují, že to rozpumpuje ekonomickou aktivitu,“ myslí si Stroukal.
