Článek
Chladné léto letos nedoběhlo jen provozovatele koupališť a prodejce zmrzliny. Špatnou sezónu mají i majitelé solárních panelů. A s nimi ti, kdo nakupují proud za pohyblivé ceny a v létě obvykle těží z levných slunných víkendů.
Ze slunce se v červenci vyrobilo 554 gigawatthodin elektřiny. To je na první pohled proti loňsku mírný nárůst, ale jen díky tomu, že panelů přibývá. Když se efekt větší výrobní základny odečte, vyjde naopak nejslabší solární výroba za posledních deset let.
Vyplývá to z dat státního správce rozvodné sítě ČEPS, která pravidelně zpracovává soukromá analytická společnost Amper Meteo. „Vyrobilo se sice meziročně prakticky totožné množství elektřiny, ale instalovaný výkon narostl o 27 procent,“ uvádí Amper Meteo ve své poslední zprávě.
Počasí bylo hlavním důvodem. „Průměrná teplota vzduchu za tento měsíc (17,9 °C) byla o 0,4 °C nižší než normál 1991–2020,“ spočítal minulý týden z dat za červenec Český hydrometeorologický ústav.
Když se meteorologická data porovnají s dlouhodobým normálem, o žádný extrémní výkyv v červenci nešlo. Oproti posledním rokům a dekádám ale byla průměrná teplota viditelně slabší. Také častěji pršelo a bylo zamračeno, což je pro fotovoltaiku rozhodující. Na slabé výsledky si stěžovaly i jiné obory, které jsou na počasí závislé.
Červenec také podle Amper Meteo ukázal, jak ošidné je spoléhat na cenové výkyvy a nárazové přebytky solární elektřiny. Když je slunečno a fotovoltaiky jedou na plný výkon, stává se, že proudu je někdy nadbytek – zvláště o víkendech, kdy je současně nízká spotřeba. To se ale v červenci nedělo.
Střední hodnota naměřených cen (medián) dosáhla v pracovní dny 96 eur a o víkendu 72 eur za megawatthodinu. „V případě pracovního týdne není rozdíl tak dramatický, jen o 11,6 procenta, ale o víkendu byly ceny letos o 90 procent vyšší,“ upozorňují analytici Amper Meteo.
Vysoká oblačnost vedla na druhou stranu k tomu, že radikálně ubylo momentů, kdy cena elektřiny spadla do minusu. To se děje v době nárazově vysoké výroby a nízké spotřeby, tedy obvykle během slunných víkendů. ČEPS v takových situacích potřebuje vybalancovat síť, a tak paradoxně platí těm, kdo přebytečnou elektřinu spotřebují.
Loni v červenci takový stav nastal po dobu 61 hodin, letos jen 17 hodin. „Z investorského pohledu potřebné obměny zdrojů se jedná spíše o benefit, opačný je pohled spotřebitelů, především těch, kteří využívají tarif s denními cenami,“ uvádí k tomu zpráva Amper Meteo.
Když mají soláry své vrcholy, kryjí i víc než třetinu výroby. To byl v červenci případ prvního týdne, kdy Česko – na rozdíl od spíše chladného a deštivého zbytku měsíce – zasáhla extrémní vedra. Třeba v neděli na svátek Jana Husa po obědě byla produkce solárů podle dat ČEPS srovnatelná z výrobou z jádra.
Podíl solárů na výrobním mixu – za celý měsíc, včetně nočních hodin a zamračených dnů – byl v červenci deset procent. Podíl na spotřebě ČEPS neuvádí, bude ale o něco vyšší vzhledem k tomu, že Česko hodně proudu vyváží a že uhelné elektrárny hodně vyrobené energie spotřebují samy na svůj provoz.
Význam solárů nejspíš dál poroste. V řadě evropských zemí je počet instalací výrazně vyšší, Česko má navíc podle Amper Meteo skluz v nastupujícím trendu akumulace. Když ho dožene, bude možné nárazové přebytky víc skladovat a šetřit si je na vhodnější spotřební dobu.
Zároveň platí, že nástup solárů proměňuje celkové fungování trhu. Tradiční spotřební a výrobní diagramy podle modelu „ráno do továrny, odpoledne domů“ už jsou podle Amper Meteo minulostí. Mezi nejdražší hodiny patří spíš večerní špička, a to jak ve všední den, tak o víkendu. Nejlevněji je typicky mezi 10. a 17. hodinou, kdy svítí slunce.
