ČEZ vlastně vybudoval jeden reaktor navíc, říká expert

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pod dva nové jaderné bloky v Dukovanech se podepíše jihokorejská společnost KHNP. Podle bývalého člena představenstva ČEZ zodpovědného za jaderné zdroje Vladimíra Hlavinky, který dnes vlastní společnost Orgrez Group, bude tyto zdroje stavět nová generace jaderných inženýrů, kteří nyní teprve sedí v přednáškových místnostech vysokých škol. Stavět se totiž začne v roce 2029.

Energetik oceňuje představenstvo ČEZ i vládu za to, že tendr na stavbu nového jádra za 407 miliard Kč odstartovaly a dovedly jej k podpisu smlouvy. „Teď asi nedovedeme docenit to, co budeme mít za několik let. Nicméně myslím si, že naše děti poděkují těm, kteří udělali toto strategické rozhodnutí, což potřebuje velkou politickou odvahu,“ říká v rozhovoru Hlavinka.

Finále soutěže bylo plné překážek, které Elektrárně Dukovany II, ČEZ a KHNP kladla firma EDF, jež vyšla z tendru jako poražená. Po ohlášení výsledku tendr napadla u Evropské komise i antimonopolního úřadu, který jí nedal za pravdu, a tak se EDF obrátila na soud. Podpis smlouvy mezi EDU II a KHNP se tak kvůli předběžným opatřením odložil, ale nakonec se přece jen uskutečnil.

Nynější „kyselost“ celého případu časem opadne, přesto teď francouzská společnost podle něj předvádí věci na hraně byznysové etiky. „EDF musí v podstatě balancovat mezi tím, aby neztratila svoji tvář, protože i prohrávat se musí umět,“ říká Hlavinka.

K podpisu smlouvy došlo jen několik hodin poté, co Nejvyšší správní soud zrušil předběžné opatření Krajského soudu v Brně, u kterého EDF napadla rozhodnutí antimonopolního úřadu. Je podpis kontraktu už definitivní, nebo tendr podle vás ještě může někdo napadnout?

Z pohledu českého práva je podpis definitivní. Může ještě nastat přezkum z hlediska veřejné podpory ze strany Evropské komise, tam určitá pravděpodobnost je. Nicméně jak znám postup Evropské komise při sledování, zda byla poskytnuta veřejná podpora, nelze ho zahájit nějakým neoficiálním dopisem. Zažili jsme to v ČEZ před zhruba 15 lety. Z hlediska českého práva je víceméně hotovo a z hlediska evropského ten proces nebyl řádně zahájen.

KHNP a EDU II ve středu využily časové okno mezi zrušením předběžného opatření a chvílí, kdy by teoreticky mohl krajský soud vydat další předběžné opatření. Je po právní i byznysové stránce tento postup správný?

Nebylo to okno, ale první okamžik, kdy smlouvu podepsat mohly. Dle mého názoru udělaly naprosto správně. Společnost Elektrárna Dukovany II jednala s péčí řádného hospodáře, protože jakékoliv prodlení s sebou přináší určitou nejistotu. Jim v tu danou chvíli nebránilo nic smlouvu podepsat.

Podpis byl původně naplánován na konec března, pak však nabral více než dva měsíce zpoždění. Bude to mít nějaký dopad na celý projekt?

V této fázi projektu jde jen o rámcový harmonogram. Zásadní zpoždění a zásadní čekání by nastaly tehdy, kdyby se překročilo datum, kdy je ještě platná nabídka KHNP (platila do konce června, pozn. red.).

Nemyslím si, že by pár dní zpoždění vedlo k nějakým zásadním škodám nebo ke zpoždění projektu. Nicméně by se objevil Damoklův meč, kdyby se to táhlo delší dobu a hrozilo by neprodloužení nabídky KHNP. Ale to se nestalo, teď máme podepsáno.

EDF napadla tendr nejen u ÚOHS a u soudu, ale i u Evropské komise. Jaké to teď na ni hází světlo?

EDF se snaží jak obchodními, tak politickými prostředky využít všech možností ve strategickém tendru. Pro mě už je to ale na hraně toho, co já osobně vnímám za etické v obchodních vztazích - používat takovým způsobem politiku. V každém případě ale EDF umí provozovat zdroje a má znalosti, ale prostě se v jednom tendru snaží zachránit, co se dá. A možná i za cenu toho, že něco ztratí v české kotlině. Ale nemyslím si, že by to mělo význam někde jinde ve světě, nebo že by ztratila svou tvář.

Očekáváte od EDF ještě nějaké další kroky, kterými by chtěla výsledek tendru zvrátit?

EDF musí v podstatě balancovat mezi tím, aby neztratila svoji tvář, protože i prohrávat se musí umět. Nemyslím si, že by došlo k nějakému pochybení, které by zabránilo v Dukovanech stavět. Pak už by vznikaly škody, a to by nikdo nechtěl.

Může mít tato situace dopad na česko-francouzské obchodní vztahy?

Pokud by to mělo vliv na česko-francouzské vztahy, tak je něco špatně nastaveno. Jeden obchodní kontrakt přece nemůže narušit mezivládní vztahy nějakým zásadním způsobem. Za prvé by to byla hloupost, za druhé politická reprezentace se mění každé volby. Nemyslím si, že by to mělo delšího trvání. Možná bude nějaká pachuť na začátku, ale nemyslím si, že by to mělo špatný dopad na mezinárodní politiku. Nelze srovnávat vztahy mezi státy a jeden dílčí kontrakt, i když je velký a strategický.

Myslíte, že může mít EDF obavy i z nového partnerství mezi KHNP a americkou společností Westinghouse a vidí v něm konkurenty? Korejci vedli s Westinghouse spory o licenci na využití amerických technologií, ale v lednu se obě strany dohodly.

Takových partnerství je hodně. Stejně tak má EDF partnerství v Číně, kde v podstatě staví první zdroje společně s Čínou. Někdo staví primární ostrov (klíčová část elektrárny, kde se odehrává jaderný proces a dochází ke generaci tepla, pozn. red.), někdo dělá sekundární ostrov, někdo dodává palivo, v podstatě se prolíná konstrukce, což není neobvyklé. Není to jednoduchý byznys a logicky tam musí dojít ke spojování a používání části technologie a k nějakým kooperacím. Není tam prostor pro bratrovražedný konkurenční boj.

Právě ČEZ a vláda byly kritizovány za to, že s podpisem smlouvy otálely a měly ji podepsat hned, když to antimonopolní úřad umožnil, tedy v dubnu. Vidíte to stejně?

Dívám se na to trochu jinak. Toto je první vláda a první představenstvo ČEZ, které byly schopné vytvořit podmínky, aby se tato strategická investice dovedla do kontraktu. Teď asi nedovedeme docenit to, co budeme mít za několik let. Nicméně myslím si, že naše děti poděkují těm, kteří udělali toto strategické rozhodnutí, což potřebuje velkou politickou odvahu.

Když vezmu rok 2013, kdy byl zrušen původní tendr na dostavbu Temelína, jsme teď promarnili 10 let. Pro tento projekt jsme měli v nějakém stavu připravené výrobní kapacity a poslední generaci, která jádro stavěla.

Tendr byl hotový a vláda, která v té době byla, nenašla odvahu k financování a k celému rozhodnutí. Myslím, že této vládě spíš patří poděkování. A i když to nepodepsali v okamžiku, kdy mohli, tak se poučili a už podepsali smlouvu hned.

Proč to nyní vyšlo, ale v roce 2013 u tendru na dostavbu Temelína ne?

V energetice jsem 30 let a zažil jsem diskuze o tom, jestli potřebujeme čtyři bloky Dukovan, jestli náhodou nemáme něco odstranit, kdy dostavět Temelín, jestli dostavět čtyři bloky, dva bloky nebo žádný. Vždycky se musel najít někdo, kdo měl tu odvahu rozhodnout.

Kdybychom neměli čtyři bloky Dukovan a dva bloky Temelína, tak bude naše uhlíková stopa úplně někde jinde, stejně jako cena energie a vůbec by naše soustava vypadala jinak.

Tenkrát se říkalo, že se nové bloky Temelína nevyplatí stavět a že těch 100 miliard je šílená částka. Bohužel to někteří lidé posuzovali z pohledu desetiletého horizontu, ne jako strategické investice šedesátiletého horizontu.

Mimochodem ČEZ od roku 2008 v podstatě vybudoval na vlastní náklady jeden blok Dukovan, když postupně zvyšoval výkon stávajících temelínských a dukovanských bloků o více než 500 MW.

Podle aktuálního harmonogramu by stavba prvního bloku v Dukovanech měla začít za čtyři roky a provoz by měl zahájit v roce 2036. Je podle vás reálné postavit jadernou elektrárnu za sedm let, když průměrná doba výstavby jaderných zdrojů postavených v posledních letech je vyšší?

Myslím si, že to reálné je. Já se vždycky dívám na to, co mohu ovlivnit hned teď. Ten první postupový krok je připravit řádně dokumentaci pro stavební povolení, dokumentaci pro licencování a udělat to co nejrychleji. Největší zdržení jsou v rámci lokalizace povolovacího řízení, takže ta nejkritičtější otázka není, jestli jsem schopen postavit za sedm roků, protože začínám stavět, když mám stavební povolení.

EDU II má tyto věci v plánu. Existuje v tuto chvíli něco, co by teoreticky mohlo stavbu zbrzdit?

Vždy bude potřeba dostatek odborného personálu. Promarnili jsme 10 let. My sice máme odborný personál, který umí provozovat, umí licencovat různé změny na elektrárnách. Vidím úzké místo v tom, abychom byli schopni jednotlivé týmy dostatečně naplnit odborníky.

Má Česko dostatek těchto lidí?

Srovnám-li to s Polskem, Německem nebo Maďarskem, pořád jich máme řádově víc.

Zrovna Polsko zatím žádné jaderné reaktory nemá ani fyzicky nestaví a Německo od jádra nedávno odešlo úplně.

Z pohledu personálu ale máme kde brát. Máme tady tým lidí, který se podílel na provozování a na různých úpravách elektrárny. Samozřejmě někteří jsou už důchodového věku. Je to také o tom, aby se jaderná energetika stala atraktivním oborem a lidé ji začali studovat. Nové zdroje budou stavět ti mladí, kteří teď začínají vysokou školu, nebo se na ni hlásí. Tím, že vláda projevila vůli kontrakt uzavřít, bude o trochu víc lidí volit jadernou energetiku, až se bude rozmýšlet, kam půjdou na vysokou školu.

Někteří poukazují na to, že KHNP nemá žádné zkušenosti s evropským trhem. Jediný svůj zahraniční projekt postavila ve Spojených arabských emirátech, kde je velmi odlišné právní prostředí od toho českého. Může to pro ni být překážka?

Ve srovnání s Emiráty proti sobě bude mít dozor a bude tady mít jadernou komunitu, která o tom ví daleko víc. Jak jsem říkal, velice důležitá je úvodní fáze. KHNP nemá odborníky, kteří by bez české pomoci zpracovali projektovou dokumentaci pro stavební povolení, prošli stavebním řízením a licenčním řízením. To je o spolupráci mezi ČEZ a KHNP.

V předchozích letech se po jaderné havárii v japonské elektrárně Fukušima změnily regulace týkající se jaderné energetiky. Rozestavěné projekty se i z tohoto důvodu zpomalily. Jaká je situace teď? Už se tyto regulace v Evropské unii tak moc nemění?

Po Fukušimě se začalo vymýšlet, jak ještě zdokonalit jaderné elektrárny, přijala se spousta opatření, jako třeba seizmické zodolnění, odolnosti proti vnějším záplavám apod.

Některá opatření byla racionální, o některých jsem jako technik trošku pochyboval, jestli jsou správná. Změny v legislativě zpozdily třeba elektrárnu Mochovce. Doufám, že už žádné takové zpoždění nenastane. Teď je legislativa víceméně stabilizovaná. Neočekávám, že bychom nějakým způsobem začali znovu překopávat legislativu z pohledu technického.

Jaderná energetika není IT, kde každého půl roku máte nějaký upgrade. Z podstaty musí být technologicky konzervativní, to znamená, že se dělají jen změny, které jsou vyzkoušené, které jsou technologicky odůvodněné, a dělá se minimum změn, které by byly principiálně revoluční.

Některé technologie jsou však nové. Třeba korejská firma v Česku nabídla reaktor APR-1000, který vlastně ještě nikdy postaven nebyl. Je to důvod k nějaké skepsi vůči této novince?

Je to reaktor z nějaké vývojové řady, takže není projektován z nuly. Vychází samozřejmě z předchozích projektů. Každý reaktor je svým způsobem originál, takže se toho nebojím.

EDF nabídla reaktor, který má výkon 1200 MW, ten korejský má něco málo přes 1000. Je rozdíl 200 MW zásadní?

Vždy se to počítá do ceny elektrická energie. A pokud jsem dobře poslouchal rozhovor generálního ředitele ČEZ, tak z toho Korejci vyšli nejlépe s nákladovou cenou 90 eur za MWh.

Vyplatí se za současných podmínek, kdy jsou u zahraničních projektů poměrně velká zpoždění a vybočení z rozpočtů, vůbec jádro stavět? Třeba investice do obnovitelných zdrojů jsou daleko nižší, stejně tak je kratší doba výstavby.

Je to strategická investice a v podstatě nepočítáte standardní návratnost, ale zabezpečení energetické bezpečnosti pro Českou republiku. A to porovnáváte s tím, jestli se to vyplatí nebo nevyplatí. Nedovedu si představit energetiku postavenou jen na obnovitelných zdrojích. Nebo se musíme smířit s tím, že energie nebude občas dostupná. Při daných technologických možnostech potřebujeme pár velkých stabilních zdrojů v soustavě, a pokud je chci mít s minimální produkcí CO2, tak mi to v české kotlině zbývá vyřešit jádrem.

Dokáže jádro konkurovat výrobní cenou obnovitelným zdrojům?

Jestliže srovnávám cenu, musím srovnávat srovnatelné. Jedna věc je výrobní cena, investiční náklady a třetí věc je cena, kterou jste schopen získat za trhu, za tu vyrobenou energii. Úplně jinak se srovnává aktuální obchod s elektřinou, kde pro svoje zákazníky nakupujete dva roky dopředu v nějakých forwardech. Fotovoltaika vám žádný forward nenabídne, protože vyrábí jenom přes den a nejvíc přes léto. Budete to muset doplnit jádrem. Energetický mix musí dohromady složit co nejmenší cenu pro zákazníka a co nejbezpečnější dodávku.