Přehledně: Co přinesou změny v zákoníku práce

Sněmovna v úterý pozdě večer schválila novelu zákoníku práce poté, co jí dokument vrátil Senát. Změny v zákoníku přinášejí řadu novinek především pro pracovníky na dohodu o provedení práce (DPP) a dohodu o provedení pracovní činností (DPČ) neboli dohodáře, ale i pro samotné zaměstnavatele.

Nově se práce na dohodu bude blížit spíš běžnému pracovnímu poměru. Lidé pracující na dohodu budou mít například nárok na dovolenou nebo na příplatky za práci o víkendech a svátcích. Co dalšího novela přinese?

Změny v zákoně mají být účinné první kalendářní den v měsíci po zveřejnění novely ve sbírce zákonů.

„Vzhledem k tomu lze podle mě spíš očekávat, že by se to mohlo stihnout už od 1.října. Zákon sice ještě musí podepsat prezident, a ten má na případné vrácení sněmovně 15 dnů, nicméně nezaznamenal jsem nic v tom směru, že by o tom pan prezident skutečně uvažoval,“ říká advokát David Šupej z kanceláře Sedlakova Legal.

Výjimkou jsou pravidla pro zaměstnance pracující na DPP a DPČ, která budou platná od 1. ledna 2024.

Podmínky práce na dohodu mimo pracovní poměr se po provedených změnách opravdu blíží běžnému pracovnímu poměru. To podle odborníků může vést k menšímu využívání dohod zaměstnavateli, neboť s novinkami v zákoníku pro ně ztrácejí řadu dosavadních výhod.

„Mezi dohodáři a zaměstnanci v pracovním poměru však i nadále zůstávají určité zásadní rozdíly, zejména co do ukončování dohody/poměru, kdy nadále platí, že dohodu lze ukončit z jakéhokoliv důvodu i bez důvodu, což je pro zaměstnavatele stále velice výhodné,“ říká advokát Zdeněk Smrček z právní kanceláře Kučera & Associates.

Záměrem novely je podle Kateřiny Legnerové z katedry personalistiky VŠE odstranění znevýhodnění lidí pracujících na DPP a DPČ vůči zaměstnancům s uzavřenou pracovní smlouvou. „Touto novelou dojde k zrovnoprávnění například nároku na dovolenou nebo překážky v práci,“ říká Legnerová.

Po šesti měsících strávených na DPP nebo DPČ může pracovník požádat zaměstnavatele o běžný pracovní poměr, jeho žádosti však nemusí být vyhověno. Zaměstnavatel to však musí písemně odůvodnit.

Novela zajišťuje nárok na příplatky i pro dohodáře. Za práci o víkendech, svátcích, v noci nebo ve ztíženém pracovním prostředí dostanou nově přidáno. Pro zaměstnavatele to však bude znamenat vyšší náklady.

Na DPP a DPČ pracují také studenti nebo důchodci a tyto skupiny mohou změny v zákoníku práce negativně ovlivnit.

„Firmy podle nových podmínek budou mít více administrativní práce a může se stát, že tento způsob zaměstnávání budou nabízet v omezenější míře. Organizace přemýšlejí, jak je nahradit stávajícími pracovníky. A to především tak, že jejich práci přerozdělí mezi stávající zaměstnance,“ říká Legnerová.

Vyšší náklady zaměstnavatelům vzniknou, pokud budou mít jejich pracovníci na DPP a DPČ nárok na dovolenou. Není vyloučeno, že se kvůli růstu nákladů budou chtít zaměstnavatelé uzavírání dohod vyhnout.

„Domnívám se, že budou hledat jiná řešení. Například formou zaměstnávání agenturních pracovníků, dodržováním limitů pro dohody nebo využíváním dodávek prostřednictvím práce na IČO,“ popisuje Legnerová.

Přijatým opatřením se budou muset přizpůsobit především firmy.

„Úprava bude vyžadovat osvětu, jak ji aplikovat, za jakých podmínek vzniká právo na dovolenou, jak by měl vypadat obsah dohody na těžko předvídatelné práce jako například často zmiňované odstraňování sněhu, včetně doby seznámení zaměstnance s rozvrhem pracovní doby,“ říká Dagmar Kužvartová, ředitelka Sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Personální agenda bude moct fungovat víc digitálně. Zaměstnavatelé budou mít možnost uzavírat pracovní smlouvy elektronicky a posílat i ty nejdůležitější dokumenty elektronicky, například do datové schránky zaměstnance – a naopak.

„Umožnění digitálního sjednávání smluv v pracovním právu, včetně zjednodušení elektronického doručování i přes výhrady ze strany zaměstnavatelů, které se týkaly elektronické adresy zaměstnance pro účely doručování, zachování přísnějších pravidel pro mzdový výměr, jsou důležitým krokem k digitalizaci pracovněprávních vtahů. Jak se osvědčí, ukáže praxe,“ říká Kužvartová.

Kvůli zpřísněním v oblasti DPP a DPČ vzrostou zaměstnavatelům zejména administrativní náklady.

„Obávám se, že změny, které ohledně těchto dohod nastávají, povedou k významnému snížení atraktivity této formy pracovněprávního vztahu oblíbeného právě pro svou flexibilitu,“ říká advokát Václav Vlk z kanceláře Rödl & Partner.

Firmy budou muset pracovníkům na dohodu nově minimálně tři dny předem v podobě písemného rozvrhu oznámit, jak mají naplánovanou pracovní dobu. Toto opatření má vést k větší pružnosti práce dohodářů, kteří získají jistotu v tom, kdy budou pracovat, a nemělo by hrozit, že se dozvědí o směně den předem.

„Lze předpokládat, že pro většinu zaměstnavatelů tato povinnost nebude představovat zásadní překážku, neboť zpravidla mají směny rozvrženy s dostatečným předstihem, u některých zaměstnavatelů se však může jednat o značnou komplikaci,“ podotýká Smrček z Kučera & Associates.

Senát původně požadoval, aby byla striktní lhůta oznamování pracovního plánu tři dny dopředu zmírněna pro sezonní pracovníky, ale požadavek horní komory neprošel přes poslance.

Nově budou mít i dohodáři od svého zaměstnavatele nárok na dovolenou. Ten vzniká, pokud dohodář odpracuje alespoň čtyřnásobek stanovené týdenní pracovní doby a za předpokladu, že dohoda trvá aspoň 28 po sobě jdoucích kalendářních dnů.

U zaměstnance pracujícího na základě DPP či DPČ bude činit délka pracovní doby pro účely dovolené 20 hodin týdně. Výměr a délku dovolené pak určuje zaměstnavatel v rámci smlouvy, nebo musí zaměstnavatel pracovníka informovat o podmínkách dovolené písemně.

Úpravu v této oblasti považují právníci za problematickou. Novela říká, že pracovník má právo při práci na dálku na náhradu prokazatelných nákladů, které vznikají například při práci na home office. Může například žádat o paušální částku za elektřinu, plyn či vodu.

„Na straně jedné je pozitivní, že byla vyjasněna otázka paušální náhrady nákladů, které zaměstnanci v souvislosti s prací na dálku vznikají, a že je možné dokonce sjednat, že zaměstnanci právo na náhradu těchto nákladů nenáleží. Na straně druhé je však ohledně jakékoli práce na dálku zapotřebí sjednat písemnou dohodu, což představuje opět ono zmíněné zvýšení administrativní náročnosti,“ popisuje Vlk z Rödl & Partner.

Novela totiž uvádí, že si zaměstnavatel se zaměstnancem může předem písemně sjednat, že náhrady nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku nebo jejich část zaměstnanci nepřísluší.

Novela by měla zpřístupnit práci na dálku pro těhotné zaměstnankyně, rodiče, kteří pečují o dítě mladší devíti let, a zaměstnance, kteří se starají o osoby závislé na jejich péči. Ti mají právo žádat o výkon práce na dálku.

Zaměstnavatel jim však nemusí vyhovět, ale svůj nesouhlas musí zdůvodnit písemně „Zákon však nestanoví žádné důvody, na základě kterých by mohl zaměstnavatel žádosti nevyhovět, zaměstnavateli tak bude stačit jakékoliv zdůvodnění,“ upozorňuje advokát Smrček.

Výše zmíněná skupina lidí má také právo žádat o zkrácený úvazek. „Na rozdíl od práce na dálku však tomuto požadavku může zaměstnavatel nevyhovět pouze v případě, že tomu brání vážné provozní důvody,“ upozorňuje Smrček. To však nezavádí novela, ale toto nastavení existuje již v současném znění zákoníku práce.

Těhotným ženám či rodičům s dětmi do jednoho roku by zaměstnavatel navíc nesměl nařizovat přesčasy.

Sněmovna v úterý také schválila dočasné zavedení přesčasové práce ve zdravotnictví, ačkoli řada lékařů a záchranářů byla proti. Ustanovení má platit do konce roku 2028.