Hlavní obsah

Pro automobilky bude po zákazu emisí těžké čelit konkurenci z Číny a USA

Foto: THMP

Od roku 2035 se v EU budou smět prodávat pouze bezemisní automobily. Ilustrační foto.

Reklama

9. 6. 18:01

Automobilky se chtě-nechtě připravují na konec aut se spalovacím motorem v Evropě. Jejich podnikání se změní, protože na každém kontinentu budou pravidla rozdílná. A do toho tu bude silná konkurence z Ameriky a Číny.

Článek

„Spousta automobilek už se na zákaz rok i více chystá. Společně s regulátorem se na to automobilky připravují jako na fakt, ale samozřejmě pouze pro Evropu,“ komentuje Petr Knap, vedoucí partner pro oblast automobilového průmyslu EY, středeční rozhodnutí Evropského parlamentu, podle kterého by se směly od roku 2035 prodávat nová auta neprodukující žádné emise CO2. Návrh není definitivní, protože ho musí přijmout i zástupci členských států EU.

Návrh regulace je součástí ročního vyjednávání Evropského parlamentu ve snaze dosáhnout vytyčeného cíle „Fit for 55,“ v rámci kterého chce EU snížit emise skleníkových plynů o 55 procent v porovnání s rokem 1990 a nulových emisní do roku 2050.

Navrhovaná změna v praxi znamená, že se nebudou smět prodávat vozy se spalovacími motory, ať už na benzin nebo dieselové. Zákaz se ale vztahuje pouze na prodej nových aut, ojetin se tedy nedotkne.

Podle Petra Knapa je zásadní, aby bylo středeční rozhodnutí doplněno i o systém podpory a infrastruktury, která pomůže dosáhnout ukončení prodejů aut se spalovacím pohonem. „Pokud nebude fungovat podpora průmyslu v této zrychlené transformaci a nevytvoří se podmínky pro to, aby zákazníci ta auta chtěli, tak je cíl velmi obtížně dosažitelný,“ říká Knap.

Rozhodnutí o zákazu prodeje jiných než bez emisních aut chce Evropská komise podle agentury Reuters podpořit i nařízením o zavádění nabíjecích stanic minimálně na každých 60 kilometrech dálnice.

Výhody nebo komplikace?

„Nákup a řízení aut s nulovými emisemi bude pro spotřebitele levnější,“ věří hlavní vyjednavač parlamentu v této záležitosti holandský europoslanec Jan Huitema (frakce RE).

S rozhodnutím nesouhlasí členové pravo-středové frakce Evropské lidové strany (EPP). „Nemyslím si, že by politici měli rozhodovat o tom, zda jsou elektrická auta nebo syntetická paliva nejlepší volba. Já si osobně myslím, že by si zákazníci elektromobil koupili, pokud bychom jim k tomu nabídli nezbytnou infrastrukturu, a to je to, co teď musíme udělat,“ řekl člen německé CDU Peter Liese.

Evropská lidová strana si představovala méně razantní zákaz, který počítal se zákazem aut bez nulových emisí pouze z 90 procent. V praxi by tak i v roce 2035 mohly automobilky v Evropě prodávat 10 procent klasických aut se spalovacími motory. Tento návrh ale neprošel.

Podle Cornelie Ernestové, poslankyně z levicové frakce GUE/NGL ale není jiná možnost. „Ještě lepší než elektrická auta by bylo obecně méně aut. Proto potřebujeme lepší bezplatnou veřejnou dopravu a dostupná vozidla šetrná k životnímu prostředí,“ řekla Ernestová německému DW.

Problém představuje rozhodnutí především pro automobilky, které se budou muset novým nařízením přizpůsobit, a především jim přizpůsobit výrobu. Evropská unie se tak přidává po bok Norska, Islandu, Velké Británie a dalších zemí, které se chtějí zbavit spalovacích motorů. Jenže oproti některým jiným velkým zemím je přístup Evropské unie opravdu razantní.

Americká vláda si předsevzala obměnit svou vozovou flotilu a do roku 2035 jezdit pouze elektromobily, o celostátním zákazu se ale zatím nemluví. Čína sice bude požadovat, aby byly všechny vozy prodané po roce 2035 šetrné k životnímu prostředí, stále ale umožní prodej poloviny aut na klasický hybridní pohon.

„Neumím si představit, že by byla Afrika nebo většina Asie připravená si do roku 2035 kupovat jenom auta, která nemají spalovací motor. Myslím si, že se automobilky budou muset na různých trzích chovat jinak,“ říká Knap.

Automobilky musí být připravené

Velkou výzvou bude pro evropské automobilky i situace na globálním trhu. S příchodem nové generace automobilů přicházejí i noví velcí hráči, kteří mají s elektromobily více zkušeností. V Evropě pracuje v automobilovém průmyslu 14,6 milionu lidí a z hospodářského hlediska představuje výroba 7 procent celkového evropského HDP.

„Otázka je, jakým způsobem budou evropské automobilky na tom trhu, který zrychleně vytváříme, schopné konkurovat čínským výrobcům a americké Tesle. To vůbec nebude jednoduché udělat tak, abychom nezničili nebo výrazně neponičili významnou část evropské ekonomiky,“ vysvětluje Knap.

„O čem se také méně mluví, je fakt, že automobilový průmysl je z evropských odvětví zdaleka největším soukromým investorem do výzkumu a vývoje. Pokud se podíváme na odvětví, automotive je v těchto investicích na prvním místě,“ uzavírá Knap.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované