Článek
Ve čtvrtek 13. října uplynul přesně rok ode dne, který otřásl tuzemským energetickým trhem. Někdejší největší alternativní dodavatel energií Bohemia Energy svému 1,2 milionu zákazníků oznámil, že ukončuje činnost. Ze dne na den tak lidem přestal dodávat elektřinu a následně i plyn.
Přes 900 tisíc odběrných míst se tak dostalo k pětici tzv. dodavatelů poslední instance, kde je čekal náraz v podobě několikanásobně vyšších cen. ČEZ, E.ON, PRE, Innogy a Pražská plynárenská totiž nikdy nemohou dopředu odhadnout, kolik zákazníků do záchranného režimu spadne a jak dlouho v něm setrvají, a tak pro tyto lidi nakupují na denním trhu za už tehdy vysoké ceny.
Pád společnosti, kterou před šestnácti lety založil podnikatel Jiří Písařík s manželkou Hanou, vynesl na povrch otázky, zda je část tuzemského energetického trhu, která se týká obchodu a dodávek, dostatečně regulována.
Politici po pádu skupiny slibovali, že podniknou kroky k tomu, aby se podobná situace neopakovala. Jen v loňském roce však skončilo 12 obchodníků s energiemi, do současnosti jejich počet převýšil 20.
Za politickými prohlášeními je spíše třeba vidět volání po zpřísnění regulatorních podmínek než to, že by měla být přijata právní úprava, která by zamezila pádům některých dodavatelů energií.
Případné krachy subjektů však k tržnímu prostředí patří. Úplně jim zabránit je podle Blahoslava Němečka, partnera týmu EY pro sektor energetiky ve střední a jihovýchodní Evropě a bývalého místopředsedy Energetického regulačního úřadu (ERÚ), takřka nemožné.
„Za politickými prohlášeními je spíše třeba vidět volání po zpřísnění regulatorních podmínek než to, že by měla být přijata právní úprava, která by zamezila pádům některých dodavatelů energií,“ vysvětluje.
V lednu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) požádal ERÚ, aby předložil návrhy řešení této situace. Regulátor tak učinil a chtěl do zákona dostat některé pravomoci, které mu doposud chyběly. Jejich cílem bylo lépe chránit zákazníky, kteří by díky novým opatřením měli větší jistotu dodávek energií.
Většina návrhů však ještě nebyla promítnuta do legislativy, natož uvedena do praxe. „V té době se jevilo jako zásadní upravit, po zkušenostech vyplývajících z ukončení dodávek Bohemia Energy, zejména institut tzv. dodavatele poslední instance (DPI),“ vysvětluje mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu Miluše Trefancová.
Abychom zajistili, že dodavatelé obchodují řádně a neobtěžují klienty, potřebovali bychom hlavně možnost kontrolovat obchodní strategii dodavatelů.
Jedinou zásadní změnou na energetickém trhu v posledním roce bylo zkrácení doby pro pobyt u DPI z šesti měsíců na tři. Po uplynutí této lhůty dodavatelé mohli ještě před rokem odpojit od energií ty zákazníky, kteří si do té doby nenajdou nového obchodníka. Nyní takové domácnosti či firmy převedou na některý ze svých běžných produktů, takže nikdo neskončí bez energií.
Podle Němečka je však kolem DPI více témat, která by se měla řešit, přestože tento institut zatím vždy fungoval. Za problém považuje například to, že do záchranného režimu například nespadají odběratelé s roční spotřebou nad 630 MWh, což jsou hlavně průmyslové podniky, které by jinak zůstaly bez dodavatele.
„Do budoucna je také otázkou, zda by například neměl být ustanoven nebo určen pro Česko jeden dodavatel poslední instance,“ uvádí další možnou variantu Němeček.
Pro ERÚ však bylo nejpodstatnějším návrhem zpřísnění dohledu nad dodavateli, který se však do legislativy už nedostal. „Abychom zajistili, že dodavatelé obchodují řádně a neobtěžují klienty, potřebovali bychom hlavně možnost kontrolovat obchodní strategii dodavatelů,“ říká Michal Kebort, mluvčí ERÚ.
Bohemia Energy totiž sázela na nízké ceny na trhu, a tak pro své odběratele neměla nakoupeno s předstihem. Jakmile od poloviny roku 2021 začaly ceny elektřiny a plynu rychle stoupat, skupina již nemohla zajistit dodávky za ceny dané ve smlouvách a její nákupní strategie se ukázala jako nezvládnutelná. Nárůst cen tak kladl na „Bohemku“ větší finanční nároky, což nakonec neunesla.
Proto mezi návrhy ERÚ byl mimo jiné i požadavek, aby regulátor mohl provádět neohlášené kontroly u obchodníků s elektřinou a plynem, jestliže bude mít podezření, že pro své zákazníky nemá zajištěné dodávky.
Právě tento krok by podle ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiřího Gavora mohl zabránit tomu, aby se situace z loňského podzimu opakovala. „To je klíčové opatření, které by zamezilo některým krachům. Přimělo by dodavatele vykazovat, že mají nakoupeno pro své zákazníky na určité časové období dopředu,“ říká Gavor.
S tím souvisí další navrhované opatření, které by klientům umožnilo odejít od dodavatelů, kteří by neměli zajištěné dodávky, zcela bez sankce. „To se ale do žádné z pozdějších novel nedostalo,“ dodává Kebort.
Ministr průmyslu Síkela již v lednu zmínil problematiku výše základního kapitálu, kterým by měli dodavatelé disponovat při vstupu do podnikání v tomto odvětví. Nicméně k žádné změně v tomto ohledu nedošlo.
Naopak další růst velkoobchodních cen energií měl negativní dopad také na velké dodavatele, včetně DPI. „Takovéto opatření by proto v té době vyvíjelo ještě větší tlak na jejich likviditu,“ míní Gavor.
Například Pražská plynárenská musela na jaře požádat pražský magistrát o pomoc ve výši dvou miliard korun na vykrytí tzv. cash flow (aby společnost měla peníze na své fungování, když velkou část z nich musela dát na zajištění obchodů s energiemi) a největší dodavatel na trhu ČEZ si půjčil prostřednictvím Ministerstva financí 74 miliard ke zvýšení likvidity.
Klást další požadavky na obchodníky ohledně finančních předpokladů nepovažovalo za vhodné ani MPO. „Růst ceny na velkoobchodním trhu také způsobil, že operátor trhu, společnost OTE, musela odpovídajícím způsobem navyšovat požadavky na finanční zajištění obchodníků u OTE,“ popisuje Trefancová.
Podle někdejšího návrhu ERÚ by stát měl obchodníkům pomoci také s překonáním období, kdy jsou ceny energií extrémně vysoko. V takovém případě by se měl stát zaručit za překlenovací bankovní úvěry v době krize.
Navýšení základního kapitálu by ale zpřísnilo podmínky pro začínající podnikatele v tomto odvětví a mohlo by z trhu vytlačit i menší hráče. Dodávat energie totiž může téměř kdokoli, kdo splní požadavky pro udělení licence u ERÚ, uhradí u regulátora nevratný správní poplatek 100 tisíc korun, zaplatí Operátorovi trhu s energiemi, složí jistinu a bude mít dodatečné finanční zajištění.
„Právní úprava podmínek pro udělení licence není příliš přísná a v současné situaci na trhu regulační funkci zcela neplní,“ myslí si Němeček.
Licenci na obchodování s energiemi by tak mohl klidně opět získat i zakladatel padlé Bohemia Energy Jiří Písařík, kdyby o ni požádal. „Vlastně by o ni ani nemusel žádat, protože jeho firma Amper Market jako jediná ze skupiny Bohemia Energy stále dodává,“ míní Gavor.
V této situaci se dá těžko vyloučit pád jakéhokoli dodavatele.
Za poslední rok se energetický trh zásadně změnil: odešlo z něj několik dalších subjektů, ceny elektřiny a plynu dále rostly a Evropa musí řešit, zda bude mít dostatek zemního plynu. „Trh s energiemi se výrazně mění bez ohledu na právní úpravu. Právní úprava podmínek pro zahájení podnikání v energetice ani dohledu nad dodavateli se v zásadě nijak nezměnila,“ potvrzuje Němeček.
To je důsledkem toho, že se stát musel zabývat jinými problémy, které jsou spojené hlavně se snižováním dodávek ruského plynu do Evropy. Nedostatky na trhu, které vyšly na povrch s v souvislosti s případem Bohemia Energy, tak byly odsunuty na další kolej a zatím nebyly vyřešeny.
„Situací ohledně zavedení dalších přísnějších podmínek na trhu se bude Ministerstvo průmyslu a obchodu zabývat při přípravě transpoziční novely energetického zákona, která by měla být vládě předložena do konce tohoto roku. Návrhy zaslané Energetickým regulačním úřadem budou při té příležitosti znovu posouzeny,“ říká mluvčí ministerstva Miluše Trefancová.
Vzhledem k tomu, že ke zpřísnění dohledu nad dodavateli zatím nedošlo a situace na energetickém trhu je velmi napjatá, může se konec některé z dalších energetických firem klidně opakovat. „V této situaci se dá těžko vyloučit pád jakéhokoli dodavatele,“ upozorňuje Kebort z ERÚ.
Například o nákupech jednotlivých dodavatelů by ale měl ERÚ získat přehled, až začne platit zastropování cen elektřiny a plynu. Regulátor pravděpodobně bude kontrolovat, zda obchodníci dotace od státu nezneužívají.
