Hlavní obsah

Čeho se máme bát více, inflace, nebo recese?

Radim Dohnal
Ekonom Capitalinked, dříve působil v Saxo Bank.
Foto: Shutterstock

Mnoho podnikatelů si poslední týdny myslí, že ceny všeho porostou do nebes a nikdy nebude jinak. Ilustrační snímek.

Reklama

8. 7. 18:34

Ceny mnoha komodit klesají a růst cen podle všeho zpomalí. Přijde ovšem klesající poptávka po zboží, která může znamenat nástup recese. To je pro nás mnohem větší problém, tvrdí v komentáři ekonom Capitalinked Radim Dohnal.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Všichni populističtí politici a zatím i mnoho ekonomů upíná svoje zraky na inflaci, nechají se unášet zprávami o růstu ceny toho či onoho, o dlouhých dodacích lhůtách, složité dopravě či nedostupnosti konkrétního výrobku. Mnoho podnikatelů si poslední týdny myslí, že ceny všeho i kovů porostou do nebes a nikdy nebude jinak. Spotřebitelé si pak rádi přisadí, že za to může realizace konkrétní politiky, i když v době realizace té politiky nic takového nenamítali.

Je až fascinující, že tolik ekonomů je při každé nové meziroční inflaci šokována, že každé nové číslo je vyšší než to předchozí. To je dáno tím, že až do července 2021 ceny rostly jen málo, takže nyní rychle rostoucí ceny generují čím dál vyšší meziroční vzestup. Podstatné je přece sledovat změnu tempa cenové hladiny nebo snadněji oficiální meziměsíční inflaci, a právě tato meziměsíční data poslední tři měsíce v ČR vykazují téměř stejné hodnoty (+1,7 %, +1,8 %, +1,8 %), tedy inflace nezrychluje. Podobně to vypadá na Slovensku. V Německu a Polsku meziměsíčně tempo i klesá (ceny tedy neklesají).

Při pohledu na ceny téměř všech komodit na světových trzích mám pocit, že se v ČR vezeme na vlně něčeho, co ve světě už nejede či nefrčí. Ve světě či na světových trzích najdeme jen málo komodit, jejichž cena za poslední měsíc neklesla významně nebo znatelně. Podobně také ceny námořní dopravy či dopady zácpy lodí kolem Shanghaie. Ve středu 13. 7. ráno, kdy statistici vydají svá čerstvá čísla, bude hodina pravdy. Uvidíme, zdali v ČR dojde k dalšímu poklesu tempa růstu cen, jak indikuje vývoj v okolních zemích, ceny komodit, nálada spotřebitelů či situace na trhu s bydlením.

Centrální banky už nepomohou

Zcela jiná situace ovšem panuje u plynu a elektřiny (jejíž cena je plynem zásadně ovlivňována). Tam trh extrémně ovlivňují dodávky z Ruska a jeho agresivní politika směrem k Evropě. O trh se už od října 2021 vlastně nejedná. Obě komodity v Evropě nadále silně rostou, protože k politice Ruska se přidává určitá zoufalost, kdy mnoho obchodníků elektřinu raději kupuje i na těchto úrovních. Cenovému vývoji jistě nepomáhají ani různé plošné subvence či budoucí státní podnikání v energetice.

Nějakou dobu bude zřejmě trvat mimořádně nepříjemný stav, kdy energie v Evropě budou extrémně drahé, dost možná bude jejich spotřeba regulována, ale současně se bude nálada spotřebitelů a výrobců zhoršovat. Až tak, že agregátní poptávka výrazně zpomalí. Toto by byl mimořádně nepříjemný souběh pro Evropu. Ale byl by výbornou zprávu pro Kreml a jejich pomocníky či beneficienty v Evropě.

Nic ovšem netrvá věčně a v ekonomii existují tzv. přizpůsobovací mechanismy. Tedy pokud ceny vyrostou tak vysoko, že elastická poptávka (pokud je elastická) sama ochabne a ceny se zase normalizují. Právě toto sledujeme u mnoha kovů, a tedy i mnoha průmyslových produktů.

Od centrálních bank tentokrát nemůžeme čekat, že jako tolikrát v posledních 14 letech přispěchají na pomoc. Můžeme ale čekat, že například sazby neporostou tak silně, jak se před měsícem čekalo, a trhy si to myslí už nyní. Tedy zpomalení ekonomik bude tentokrát rychlejší. Až toto bude opravdová krize, kde bude vhodná fiskální expanze např. do stavebnictví. Až to bude ekonomická krize, nikoliv jako například na počátku roku.

Inflace tak má šanci stát se opravdu přechodnou (tranzitory), jak se všichni tomuto pojmu z úst představitelů FEDu vysmívali.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované