Hlavní obsah

Komentář: Češi milují digitální novinky, ale přitom mají papírový stát

Jan Blažek
předseda představenstva Bankovní identita
Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Reklama

Pokud budeme digitalizaci řídit podle PR, tak se v ní objevíme brzy na konci žebříčku, varuje v komentáři předseda představenstva společnosti Bankovní identita Jan Blažek. A vyzývá lidi k rekvalifikaci na IT.

Článek

V poslední době často diskutujeme o tom, jak stát s digitalizací zaspal. Může se to zdát jako obecná kritika, ale konkrétní výsledky ukazují, že podobný problém začínají mít i firmy.

Týká se to různých aspektů digitální transformace – od analýzy dat až po využívání umělé inteligence nebo elektronické podepisování. V těchto oblastech se nacházíme daleko za evropským průměrem a jedinou významnou oblastí, ve které excelujeme, je e-commerce a na to navázané platební brány.

Původně zde měla být výzva ke zrychlení digitalizace, ale v případě Česka si prozatím vystačíme s prvním krokem, a to přestat plýtvat časem a zdroji. Před pár týdny byl publikován tzv. index DESI (Digital Economy and Society Index), který srovnává evropské země v digitalizaci. Jde o nejdůležitější hodnocení stavu digitalizace v EU.

Česko dopadlo katastrofálně, na 22. místě z 27. Jde o skutečně velmi špatný výsledek pro zemi, kde jsou technické novinky mezi obyvateli tak oblíbené.

Digitální a informační agentura (DIA), nově zodpovědná mimo jiné i za digitalizaci, reagovala na vydání indexu DESI prohlášením, že zákon o právu na digitální službu „vše vyřeší“ a Česko se posune mezi prvních deset zemí EU.

Tento zákon občanu zaručuje, že vše, co lze ze strany státu nabízet digitálně, skutečně bude digitální. Stát resp. DIA předpokládá, že se to udělá „samo“. Ne, to se opravdu neudělá samo, jsou potřeba zdroje a čas. Času je žalostně málo, do naplnění zákona zbývá jeden rok a dva měsíce. A u zdrojů je to podobně tristní, všichni víme, jak těžké je najít kvalifikované lidi, o financích nemluvě.

Klíčem k jakékoliv prosperitě, když neležíme na ohromných ložiscích ropy nebo zemního plynu, jsou lidé. Digitalizace potřebuje dostatečný počet kvalifikovaných IT odborníků – jak interních, tak externích. Bez nich žádná firma nedosáhne zásadního zlepšení.

Například ve skandinávských zemích tvoří ICT specialisté až osm procent celkové populace, zatímco u nás je to pouze okolo 4,5 procenta. Zároveň máme nejnižší zastoupení žen v IT v celé Evropě.

Je tu prostor pro změnu: kdokoli, kdo není spokojený se svou současnou kariérou, by měl zvážit možnost přeorientování se na IT obor (v nejširším slova smyslu), pokud má zájem a čas na rozvoj nových dovedností. Pravděpodobnost úspěchu je vysoká, IT sektor potřebuje a bude potřebovat mnohem více pracovníků. Důležité je, aby s těmito daty pracovalo i Ministerstvo školství a krajské úřady, které zřizují střední školy.

Než se systém rekvalifikací a vzdělávání výrazně přeorientuje na IT, musíme si vystačit s omezenými lidskými zdroji. A zde je kámen úrazu. Zatímco firmy ve svých procesech prioritizaci zvládají, stát v tomto naprosto selhává.

Příkladem je například projekt eDokladů, který umožní mít stejnopis občanského průkazu v mobilu od příštího roku. Ten ale bude do dvou let nahrazen celoevropským řešením. eDoklady stát stojí lidské zdroje, čas a peníze. Přínos k digitalizaci téměř nulový, prostý marketingový projekt, který Česko v DESI nikam neposune.

Jedna z hlavních věcí, co (by) měla DIA udělat, je nastavit systém pro vyhodnocení projektů (odolný vůči politickým zájmům), tak aby se Česko skutečně v digitalizaci posouvalo, tedy aby vytvářel tolik potřebnou digitální infrastrukturu včetně zákonů. A to nejen pro sebe, ale i pro ostatní ministerstva a úřady. Pokud budeme digitalizaci řídit podle PR, tak na konci žebříčku DESI budeme už velmi brzy.

Reklama

Doporučované