Hlavní obsah

Nejen do bydlení, vyplatí se investovat i do skladů. Je jich totiž málo

Milan Kratina
Autor je CEO investiční společnosti Accolade
Foto: Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Reklama

Prodeje nemovitostí spadly a zájem o ně klesá, nicméně je jich stále málo. O to výrazněji proto rostou jejich pronájmy. A platí to nejen pro byty, ale i pro velké haly. Právě to zajímá investory, píše v komentáři Milan Kratina.

Článek

Novým zaklínadlem řady odborných komentářů, prognóz a článků týkajících se všech nemovitostních trhů je otázka, zda klesne cena nemovitostí. Tu kvůli rostoucím úrokovým sazbám, tu kvůli klesající poptávce, tu kvůli mnoha dalším aspektům. Jsme svědky toho, že oblasti jako třeba rezidence, které mimo jiné táhly realitní trh v pandemických letech, ochlazují. Nesmíme ale při tom zapomínat i na druhou stranu mince. Tedy, že jejich nespornou výhodou stále je, že je jich málo. Prodeje bytů v Praze sice spadly, ale o to výrazněji rostou jejich pronájmy.

To se může dít jen v případě, že na trhu dlouhodobě není dostatek volného prostoru. Z tohoto úhlu pohledu nezáleží na tom, jestli se bavíme o bytech, nebo průmyslových halách. Na trhu jsou prostě vzácné a s tím, jak rostou náklady na financování, stoupá i tlak na rychlejší návratnost investice přes nájem, tedy jinými slovy na to, aby cena nemovitostí klesla. Dříve výnosy nemovitostí klesaly a jejich cena rostla. Nyní vidíme, že se situace na realitním trhu mění.

Ve starém i novém, nájmy se zvyšují

A jsou dvě cesty, jak na to reagovat – buď snížíte náklady, nebo zvýšíte nájmy. Protože náklady zatím snižovat příliš nelze, tak jedinou odpovědí je velký tlak na růst nájmů napříč Evropou, jak u nových projektů, tak v rámci prodlužování nájemních smluv, obsazením stávajících prostor novými nájemci nebo díky inflačním doložkám ve smlouvách.

Otázkou pak je, kdo je váš nájemce a jak je schopný tento nový standard na trhu akceptovat. A tady už se nám v odpověď sbíhají jednak dluhy z historie, kdy velké množství společností na možnost pořídit si moderní prostory pro své podnikání ještě stále čeká, a jednak důsledky pandemie koronaviru. Ta mimo jiné urychlila třeba změnu ve spotřebitelském chování evropské populace, která je teď zvyklá v daleko větší míře nakupovat on-line.

K tomu se přidala nejistota ohledně funkčnosti zásobovacího řetězce a lhůt dodání zboží z jiných kontinentů, což vedlo ke zvýšení podílu skladových zásob, a to nejen v oblasti e-commerce, jež má stále velký potenciál růst – speciálně v jižních státech Evropy – ale i v oblasti výroby, kdy nikdo nechce přerušit provoz kvůli nedostatku součástek a dalších vstupů. Jistota tak pomalu vytlačuje více než padesát let budovaný model just in time, který byl právě postaven na extrémní efektivitě, funkčnosti zásobovacího řetězce a nízkém počtu skladových zásob.

Sklad hned za rohem

Dále pak lze i přes rostoucí nájmy pozorovat odpověď velkých maloobchodních značek a řetězců na svou on-line konkurenci. Chtějí také perfektně zvládnout logistiku a z on-line prodejů si ukrojit maximum. Na trhu dnes převládá opatrnost v jistých predikcích toho, co nás přesně v nadcházejícím roce čeká. Z vývoje posledních let ale můžeme vyčíst, že zesílil tlak na soběstačnost Evropy, ale zároveň i na další snižování uhlíkové stopy. Jsou to do jisté míry nesouvisející trendy, které vedou ke stejnému výsledku. Přiblížit výroby a zboží koncovým odběratelům, nebýt závislý na cizích a dost možná nepřátelských státech a u toho snižovat tvorbu oxidu uhličitého. K čemu to vede? K poptávce po prostoru pro podnikání a k poptávce po pracovní síle pro evropský průmysl a po v Evropě vyráběných produktech.

Vánoce se nezadržitelně blíží a s nimi rostou i očekávání nás všech, jak si povede ekonomika v následujících měsících. Zvládnou výrobci nárůst cen energií? Bude dostatečně silná kupní síla evropských spotřebitelů, aby proběhla úspěšná vánoční sezóna? Uvidíme, protože teprve nyní se naplno ukáže, kam až sahá naše energetická bezpečnost a jak ekonomiku zasáhly a dále ovlivní důsledky probíhající ruské agrese.

Reklama

Doporučované