Suchý srpen vymazal naděje na vyšší úrodu chmele

„V zemědělství platí jeden jediný zákon. Každý rok je jiný. Můžete posouvat technologie, modernizovat pěstování, snažit se dovodit, v čem vám to pomáhá. Ale nemůžete říct, udělal jsem tuto změnu a ta konkrétně přispěla tímhle,“ říká pěstitel chmele Aleš Mašanský z farmy Loužek na Žatecku.

Sám přitom nejnovější technologie používá. Řadí se k prvním podnikům v zemi, využívající prediktivní model, který má optimalizovat zavlažování. Chmel je náročný na vodu a té ubývá.

Systém pohání umělá inteligence, která analyzuje spoustu dat ze satelitních snímků, meteostanic a půdních sond. Systém, který pomohl vyvinout Plzeňský Prazdroj, se několik let učí, jak zavlažovat, aby byl výnos a kvalita co nejvyšší.

„Kdo dnes ignoruje klimatické změny, podřezává si pod sebou větev. Snažíme se v tom mít do budoucna výhodu,“ říká manažer udržitelnosti pivovarské jedničky Jakub Zaoral.

Přestože se podle pěstitele ze Žatecka nedá změřit přesný pozitivní vliv technologií na hospodaření, on sám věří, že inovace pomáhají. Například dnes už ví, kdy přesně na jaře porosty vyčerpají vodu z půdy, nahromaděnou přes zimu, a kdy je potřeba zapnout čerpadla, napojená na vodu z blízké Ohře.

Indikátorem stavu chmele jsou půdní sondy, zavrtané do hloubky 120 centimetrů. V době testování technologie, která je světově unikátní, vývojáři měřili „chmelové EKG“ a zjišťovali přesný příjem vody i obsah živin v celém průběhu vegetace. Systém už dnes používá třetina českých chmelnic.

Kromě výnosu chmelaře a pivovarníky zajímá také obsah alfa hořkých látek, které ovlivňují chuť piva. Čím méně těchto látek, tím více chmele se pro výrobu piva musí použít. V posledních letech je obsah těchto látek nižší, než by si chmelaři i zákazníci přáli.

„Už roky vědci zkoumají, co má na alfu vliv. Do dnešní doby nevíme, zda je to otázka výživy, půdních podmínek nebo závlahy. Nikdo to nezjistil,“ říká farmář Mašanský.

Podle mluvčího Plzeňského Prazdroje nižší podíl alfa hořkých látek zatím nemá na cenu piva vliv, protože chmel i ječmen mají na ceně piva jen malý podíl. Pěstitele i pivovary přesto trend znepokojuje.

„Historicky tady výkyvy byly, ale klimatická změna to zjevně trochu umocňuje. Obsah alfa hořkých kyselin je hodně ročníkovou záležitostí,“ naráží pěstitel chmele na to, že vliv mají zřejmě výkyvy počasí. Alfa hořké látky označuje za symbol kvality chmele.

Kromě toho, že je chmel chloubou českého zemědělství a důležitým exportním artiklem, o který je zájem, zároveň drží cenu i v dobách nestability. A to se rozhodně o dalších tržních plodinách, jako je ječmen, řepka a pšenice, říct nedá. Ekonomika jejich produkce je v současné době blízko nule.

Sklizeň chmele se chýlí ke konci. Očekává se úroda kolem šesti tisíc tun. Ještě letos na jaře se zdálo, že úroda chmele bude oproti minulým rokům nadprůměrná, výhled ale zhoršily poslední srpnové týdny, protože sucho této klíčové pivní ingredienci neprospívá.

„Teď to vypadá, že to bude spíš slabší průměr,“ říká Zdeněk Rosa, předseda představenstva Chmelařství Žatec, kam se vozí chmel z celého Česka ke zpracování.

Výnosy v posledních letech dost kolísají. Jakub Zaoral z Plzeňského Prazdroje to přičítá také změnám klimatu. „Chmelu příliš nesvědčí vysoké teploty. V posledních letech přitom přibylo tropických dnů a vysoké teploty chmel velmi výrazně ohrožují na kvalitě. Je pro nás naprosto klíčové zajistit si dodávky,“ vysvětlil, proč Prazdroj investuje miliony korun do projektů, které zemědělcům pomáhají čelit změnám počasí.

Kromě spolupráce na vývoji zmíněné aplikace s umělou inteligencí spolupracuje pivovar s Českou zemědělskou univerzitou na projektu, který zkoumá, jak je možné zlepšit podmínky na chmelnicích pomocí takzvaného regenerativního zemědělství. Prostor mezi jednotlivými štoky chmele, pnoucí se do výšky, je standardně holý, bez porostu. Testovací farmy vycházejí z předpokladu, že pokud se mezery ozelení, zmírní se rizika eroze a sníží výpad vody.

„Výsledky vyžadují delší čas, ale zatím nám to ukazuje, že se v chmelnici díky tomu snižuje teplota, a to v momentě, kdy je tropický den nebo noc, chmelu prospívá. Srážky, které přijdou, se daleko lépe mohou vsáknout,“ říká Zaoral.

Pěstitel chmele z farmy Loužek je ale vůči podobným postupům skeptický. „Když se půda vůbec nekultivuje a nepřiorává a jen se chmel zavlažuje, roste mnohem hůř a výnos padá o 30-40 procent,“ je přesvědčen.

Chmel musí mít podle něj načechranou půdu, kde je dostatek vzduchu, jinak začnou lehce žloutnout listy. „Chmelnici, která není kultivovaná a provzdušněná alespoň u kořenů, poznáte až ze silnice,“ řekl.