Hlavní obsah

Maláčová: Dost práskání bičem. Za čtyři stovky začnou lidé kontakty hlásit

Rozhovor s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD).Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

Všichni jsou unavení, vyčerpaní, bez peněz, říká po roce s covidem ministryně Jana Maláčová. Ochota nechat se „vytrasovat“ a zavřít do karantény je příliš malá. S novým bonusem k nemocenské podle ní rapidně vzroste.

Článek

„Až téměř 1,4 milionu lidí bude mít větší motivaci spolupracovat, nahlašovat kontakty a nebudou mít existenční strach, že jdou do izolace nebo do karantény,“ tvrdí ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v rozhovoru, který si můžete pustit ve videu. Až 370korunový příplatek k nemocenské podle ní zbaví lidi obav o živobytí. A přiměje je k testování.

„Postoj sociální demokracie je, že je potřeba přestat práskat bičem a začít lidi pozitivně motivovat,“ tvrdí Maláčová. Teď se nechá otestovat každý třetí, kdo přijde do kontaktu s nakaženým nebo pociťuje příznaky covidu. Díky bonusu to bude podle ministryně každý druhý.

Vzroste podle ní i počet kontaktů nahlášených hygieně, které teď lidé ze solidarity tají. Nyní hygieně nahlásí jednoho člověka, po zavedení bonusu by to mohli být tři až čtyři. Pokud se opatření neosvědčí, budeme ho revidovat, slibuje Maláčová. Věří však, že právě tzv. „izolačka“, jak novinku překřtila, pomůže šíření pandemie v tuzemsku zpomalit.

„My na vládě dlouhodobě říkáme, že brzda-plyn je špatné řešení, to nejdražší,“ řekla ministryně s tím, že pomalé rozvolňování jako jinde v Evropě v Česku rozhodně není na pořadu dne.

Proočkování Česka je pořád v nedohlednu. Od půlky prosince se pohybujeme na rozhraní 4. a 5. stupně PES, zároveň tu začíná řádit britská mutace koronaviru. Jak teď dál?

Recept sociální demokracie je velmi jasný. Na vládě jsme schválili sociálnědemokratický návrh, který jde metodou cukru, a nikoliv biče, který se doposud uplatňoval. Covid v Česku budeme mít už rok. Všichni jsou unavení, vyčerpaní, bez peněz, nevidíme světlo na konci tunelu. Myslím si, a je to postoj sociální demokracie, že je potřeba přestat práskat bičem a začít lidi pozitivně motivovat.

To je tedy nová strategie?

Ano. Než budeme mít v České republice vakcínu, tak jinak celou situaci nezvládneme – s ohledem na to, že tady začíná řádit ta britská mutace.

Co však konkrétně znamená ta metoda cukru, a nikoli biče? Ptám se spíš na širší strategii. Dokud se nezačne očkovat nějakých 50, 60, 70 tisíc lidí denně, budeme dál dokola přivírat a otevírat provozy a čekat, jestli se mutace třeba zkrotí?

Brzda-plyn je asi podle mě ta nejhorší varianta, jak řešit pandemii.

Ale vždyť to tak už rok děláte.

Myslím, že je to špatná varianta, a sociální demokracie to říká dlouhodobě. Trasování nefunguje zejména kvůli tomu, že lidé mají existenční strach. Když půjdou do karantény nebo do izolace, tak jdou na 60 procent své mzdy a to je existenčně devastační. Bojí se také nahlašovat kontakty. Strach z existenčního nebo finančního propadu pomine, pokud dáme lidem tzv. izolačku, až 370 korun denně. Snad to ve čtvrtek schválí Sněmovna.

Mě spíš zajímá ta širší strategie. Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý tady v tomto studiu minulý týden řekl, že Česko podle něj v lockdownu může fungovat maximálně do konce února. A pak se, i když situace nebude lepší, musí podle něj začít otevírat, protože společnost je neuvěřitelně nervózní. Co si o tom myslíte?

Myslím si, že společnost je opravdu vyčerpaná a finančně zruinovaná. Pan Dlouhý je prezident Hospodářské komory a nemá politickou odpovědnost. Myslím si, že by se neměl k politickým rozhodnutím až tak razantně vyjadřovat. Nenese politickou odpovědnost a myslím si, že by měl mít před očima zejména ochranu lidského zdraví a života, nikoliv čistě jenom ekonomické zájmy. Tyto věci jsou také důležité, ale na prvním místě musí být právě ochrana a zdraví lidského života.

Rozvolnění v březnu? Nemožné

Takže podle vás není na pořadu dne, že by se, nehledě úplně na rostoucí čísla, otevíralo?

Nedokážu si představit, že bychom při těch číslech, která máme, začali zásadním způsobem rozvolňovat. My máme diskuzi, kterou jsem osobně velmi tlačila, jak dostat děti zpátky do škol. Jak zajistit, abychom po roce měli zase na prvním místě rodiny.

Takže děti do škol, tam byste v rozvolnění udělala výjimku?

To ano, ale to není rozvolňování jako takové.

Ono to je rozvolňování.

Máte pravdu, nebudeme slovíčkařit. Pokud se začne lépe testovat, více testovat a tak dále. My jsme si to vlastně na podzim zkoušeli se sociálními službami, zafungovalo to. A daří se nám běžet v dobrém provozu při velmi dobrých epidemiologických číslech a tohle bych si představila také pro školy.

Vy jste říkala, že zavírat a zase otevírat je špatná taktika. Co je alternativa?

My na vládě dlouhodobě říkáme, že brzda-plyn je špatné řešení, to nejdražší. Když si vybíráte mezi ekonomikou a zdravím, tak je to to nejméně efektivní. Alternativa je držet situaci pod kontrolou, shodnout se na některých číslech a směřovat k tomu cíli.

Držet situaci pod kontrolou je ten cíl. Ale co je ta cesta k němu?

No, testovat, trasovat a mít jasný plán pro očkování, to je pořád to samé. Nikdo nic lepšího nevymyslel.

A ve všech těchto bodech vláda selhává.

Myslím si, že musíme v tuto chvíli pomoci Ministerstvu zdravotnictví. Očkování je závislé na vakcínách, a proto jsem přišla s tou izolačkou. Což je pozitivní pobídka k tomu, aby nám trasování a testování začalo fungovat a abychom tu situaci stabilizovali.

Díky 370 korunám půjdou lidé na test

Pojďme k té, jak vy říkáte, izolačce. Mimochodem, dáváte všem svým návrhům taková familiární jména?

Ano, protože je to pak zapamatovatelné. Lidé vědí, o co jde, a myslím si, že je dobře, když je politika srozumitelná.

ČSSD chtěla původně vyšší bonus, dokonce i vyšší celou nemocenskou. Ale 370 korun denně k nemocenské je kompromis. Myslíte si, že takovýto peníz přiměje lidi, aby šli na test a potom do karantény?

První věc, ono to je až 370 korun denně. Nikdo by na tom neměl být lépe, než když pracuje. Příplatek se bude odvíjet od předchozího příjmu a těch 370 korun zajistí, že lidé s příjmy do hranice mezi 27 a 28 tisíci na tom budou stejně, jako kdyby pracovali. A od té hranice, zhruba těch 28 tisíc, už to pro lidi v karanténě nebude tak motivační.

Je to tedy ta částka, která přiměje lidi jít na test?

Říkám úplně upřímně, za mě jsem ráda, že je návrh ve Sněmovně. Data hovoří o tom, že motivační by byla částka 500 korun, nicméně doba je tak rozjitřená, že jsme se snažili v rámci sociálního dialogu najít částku, která bude smysluplná pro všechny.

A je to tedy ta smysluplná částka?

Až téměř 1,4 milionu lidí bude mít větší motivaci spolupracovat, nahlašovat kontakty a nebudou mít existenční strach, že jdou do izolace nebo do karantény. Může to pomoci, ale říkám úplně otevřeně, já, a myslím, že to je i postoj sociální demokracie, považuju za nejefektivnější řešení vyšší nemocenskou.

Ta ale neprošla. Když říkáte, že to pomůže, tak v současné době se nechává testovat zhruba třetina lidí, kteří byli v nějakém delším kontaktu s nakaženým nebo mají typické příznaky. Kolik lidí to bude tedy teď?

My máme jenom odhady, nikdo to netuší, ale očekáváme, že by se to mohlo přiblížit až k těm 45 procentům.

Říkáte, že máte odhady. Z čeho plynou?

Jediný, kdo disponuje validními daty, je pan Daniel Prokop (sociolog, který stojí za průzkumy Život během pandemie, pozn. red.). S ním jsme i v rámci vládního NERV spolupracovali, s ním i s dalšími odborníky jsme konzultovali. Snažíme se paralelně k Ministerstvu zdravotnictví přijít s návrhy, které by mohly stabilizovat a zlepšit pandemickou situaci.

Což znamená, že když teď lidé hlásí v průměru hygieně zhruba jeden kontakt, tak teď jich nahlásí 1,5?

Takhle to nekoreluje, očekáváme, že se zvýší počet nahlášených kontaktů třeba na tři, čtyři. Asi nebudou počítat, jestli ten člověk, kterého budou nahlašovat, má vyšší příjem než těch 27, 28 tisíc, ale prostě ten strach tam opadne, bude to více motivační. Budeme to také na dvoutýdenní bázi vyhodnocovat, ještě nás ale také čeká debata ve Sněmovně a v Senátu.

Dlouhý je velkokapitalista, každý podle něj podvádí

Objevily se námitky firem, které tvrdí, že lidé budou tenhle příplatek zneužívat, že budou častěji chodit na nemocenskou, když budou mít bonus za karanténu. Případně že budou nahlašovat kontakty, které neměli. Jak chcete bránit zneužívání? Budete lidi na nemocenské více kontrolovat?

Obavy ze zneužívání jsou vždycky a pravděpodobně se to bude vždycky dít. Tato pandemie nás stojí podle různých propočtů zhruba dvě miliardy denně. Několik týdnů už po několikáté za sebou jsme v plošném lockdownu. Ty dopady jsou nedozírné, a pokud se zde přijde s návrhem, který je ověřitelný a je podložený daty a který stojí 400 milionů měsíčně, který by mohl vést k tomu, že se situace stabilizuje, tak matematicky mi z toho vychází: pojďme touto cestou. Pojďme každé dva týdny ověřit, jestli to funguje, a pojďme to alespoň zkusit, protože se to ekonomicky vyplatí a lidé v izolaci nebudou roznášet virus.

No a bude chodit více kontrol?

Tak kontrola v době pandemie asi nedává smysl.

Třeba Antivirus také kontrolujete.

Ano, ale to je výplata peněz, které jsou postavené na zákoníku práce. Ale celý ten návrh je postavený na tom, že hygiena nebo praktický lékař rozhodují na základě infekčnosti. Takže očekáváme, že budou fungovat hygiena nebo praktičtí lékaři.

Takže myslíte, že „černí pasažéři“ ve velkém, před kterými varuje průmysl, nehrozí?

Myslím, že ta debata o zneužívání příliš dominuje a úplně zastírá jakoukoliv racionalitu. Myslíme si, a to uvidíme na těch číslech každé dva týdny, že to povede k tomu, že lidé budou více doma. Budou chránit více sebe a své okolí a o to tady jde. My počítáme s propočtem 50 tisíc karantén měsíčně, to je průměr z těch posledních měsíců. Myslím si, že v řádu týdnů skutečně uvidíme, co nám to s těmi čísly dělá.

Když to nebude fungovat, tak to zrušíte?

Když to nebude fungovat, tak se podíváme na data. Budeme zjišťovat příčiny a budeme případně upravovat.

Ještě jedna citace od prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého, který u nás také řekl, že home office je placená dovolená. Ladí to s vašimi zkušenostmi?

Ne. Nemám ráda tady paušalizování. Pan prezident je zástupce, omlouvám se za ten výraz, „velkokapitálu“. Má poměrně černobílé životní názory, má pocit, že všechno se chce zneužívat, že lidé nemají dobré úmysly. Nejsem člověk, který by všechny a priori podezíral. Osobně mám zkušenost s home office, protože jsem matka malého dítěte, a home office je velmi složitá věc, když máte pracovat, fungovat a zároveň pečovat o dítě.

Pan Dlouhý zprostředkovával zkušenosti hlavně malých a středních firem. Takže si ty firmy vymýšlejí?

Za poslední rok se vnímání home office velmi změnilo. Před rokem to bylo vnímané jako velmi výrazný benefit. Dneska už lidé chtějí do práce, chtějí do kanceláře, chtějí sociální kontakt a chtějí interagovat se svými kolegy.

Záleží na průzkumu. Například z toho od společnosti Behavio vyplývá, že lidé home office preferují i proto, že při něm zvládají domácnost.

Tak vidíte, tak jste si sama odpověděla na výrok pana Dlouhého.

Nepotvrzuje to ale, že pracují méně, když si při tom zvládají ještě renovovat byt nebo vyprat prádlo a uvařit oběd?

To by přece dávalo smysl za předpokladu, kdyby byla pracovní doba 24 hodin denně, ale málokdo, když je na home office, tak v šest večer říká nazdar, padla. Takhle to nefunguje. Dneska jsme na mobilu všichni permanentně.

Prošla jsem si diskuse našich diváků pod příspěvky o home office. A pokud si lidé na produktivitu někde stěžují, tak je to produktivita úředníků. Neflákají se tedy na home office úředníci?

Jací úředníci?

Zkušenosti lidí jsou různé. Týkají se vydávání řidičských průkazů, ale i úřadů, které spadají pod vás. Třeba Lenka Chlubnová napsala: „ČSSZ peklo. Na dopis s datovkou už skoro měsíc žádná reakce a nedá se tam dovolat.“ Vy jste s úrovní práce spokojená?

Úředníci ČSSZ a Úřadu práce nejsou na home officech. To nejde. To, že mají oficiální hodiny dvakrát týdně, tak to znamená, že se snažíme omezit kontakty se svými klienty. To neznamená, že se ale nekomunikuje s našimi klienty. Klienti můžou všechno vyřizovat datovkou, e-mailem, telefonicky, před každým úřadem jsou takové boxy.

Úředníci pracují víc než před covidem

No ale tady vidíme, že ne všude to ideálně funguje.

Pokud klient má potřebu něco prokonzultovat, tak si sjedná osobní konzultaci, která je mimo úřední hodiny, a přijde v jinou dobu, kdy tam není tolik lidí. To, že něco déle trvá, je logické, protože jak úřady práce, tak ČSSZ mají zhruba trojnásobek běžné agendy. A zároveň jsme na tom stejně jako ostatní organizace, co se týká nemocnosti. To znamená, že děláme trojnásobek běžné agendy při 90procentním stavu úředníků. To znamená, že se snažíme fungovat ve velmi ztížených podmínkách. Pokud vznikají nějaká nedorozumění, tak se za to omlouváme. Vždycky pomáhá se prostě ozvat ještě podruhé, protože aby něco leželo dva nebo tři dny, není normální. Vždycky to značí to, že se stala někde chyba.

Takže se lidi nemají smířit s tím, že na jejich žádost nikdo neodpovídá?

Pokud vám do dvou, do tří dnů nikdo neodpovídá, okamžitě to začněte řešit.

Bylo chytré omezit úřední hodiny na pondělí a středu, na dva dny v týdnu? Není to opatření, které je vysloveně „procovid“?

Úřední hodiny slouží k tomu, když nechcete vyřídit svůj problém distančně, což na úřadech práce a české správě jde. Znovu říkám datovka, e-mail, telefon, nebo to fyzicky hodit do boxu, anebo, když nemáte čas si sjednat osobní schůzku, tak přijdete v úředních hodinách. Na úřadech práce je problém, že máme klientelu, která nemá často přístup k internetu, takže proto tam jsou i ty „fyzické“ možnosti, hoďte to do boxu a my se vám ozveme, ale ty veřejné hodiny nemají sloužit k tomu, aby se tam všichni nahrnuli. Máme pět jiných možností a nedaří se nám to vysvětlit, že ti lidé tam opravdu nemusí pokaždé chodit. A ještě k tomu home office. Já si také myslím, že to je věc managmentu, že to vždycky závisí na těch nadřízených, jak dokážou přidělovat práci, jak si dokážou řídit své podřízené tak, aby ta produktivita byla vypovídající.

A ti nadřízení na úřadech to podle vás umí? Je tam produktivita podle vašich představ?

Ministerstvo práce a sociálních věcí má 23 tisíc úředníků, asi nebudu předstírat, že osobně ručím za všech 23 tisíc zaměstnanců. Ale snažíme se udělat všechno pro to, abychom lidem vycházeli vstříc, a tak, jak vnímám všechny naše zaměstnance, tak odvádějí velký kus práce a chci jim za to poděkovat.

A jejich produktivita je podle vašich představ?

Myslím, že když zvládáme trojnásobek agendy v krizi při 90procentní zaměstnanosti, protože spousta lidí je na ošetřovačce, spousta lidí je nemocných, tak to odpovídá. Všechno, co máme ze zákona plnit, tak jsme stlačili na poloviční lhůty. Chyby se dějí, ale vezměte, že třeba vyplácíme na úřadech práce 1,2 milionu dávek. Máme mnohem vyšší nezaměstnanost než před rokem. A kromě toho jsme zachránili téměř milion pracovních míst v programu Antivirus. Na ČSSZ máme kromě té běžné agendy stovky tisíc ošetřovaček. Vypláceli jsme na podzim, na závěr minulého roku rouškovné, ulevili jsme živnostníkům odpuštěním odvodů atd. Té agendy je spousta a snažíme se to zvládat. Myslím, že odezva je dobrá.

Podívejte se na sociální sítě, paní ministryně. Tam najdete tipy, co zlepšovat. Pojďme ale k tématu kurzarbeit. Intenzivně se o něm jedná rok. Kdy bude konečně fungovat?

Ve středu má být třetí čtení, kurzarbeit je ve Sněmovně od září, půl roku. A třetí čtení, to finální hlasování, bude celé o tom, jestli vůbec kurzarbeit budeme mít. Protože jsou tu dva konkurenční návrhy. Ten náš, ministerský, který podporuje tripartita, tzn. odbory i zaměstnavatelé, takže mu říkám tripartitní, versus komunistický. A v tuto chvíli vidím velké riziko, že pokud by měl projít ten komunistický pozměňovací návrh, tak z naší perspektivy, z perspektivy MPSV, kurzarbeit nebude realizovatelný, a tím pádem nebude moci být spuštěn. O tom bude to třetí čtení.

Kurzarbeit? Hrozí, že vůbec nebude

Upřesním, že mluvíte o pozměňovacím návrhu, který předložily poslankyně komunistů paní Aulická-Jírovcová a paní Pastuchová z hnutí ANO. Proč si myslíte, že nebude fungovat?

To je takový Antivirus, ale se spoustou chyb. Opakuje se tam spousta věcí, které budou složité, vyplácení financí pro firmy bude dlouho trvat. Firmy budou muset předfinancovávat, tzn. že budou potřebovat cash flow na to, aby zajistily výplaty. To je také velmi složité. Zaměstnanci budou mít různé výše náhrad, tzn. od 60 do 100 procent. To také popírá smysl kurzarbeitu. Neřeší se tam dividendy, to pominu, to asi není v tuto chvíli tak podstatné pro záchranu ekonomiky, ale ta poslední věc, která tam je: nárok na kurzarbeit budou rozhodovat tzv. poradní sbory, což jsou dobrovolné sbory při úřadech práce. A to povede k netransparentnímu zdlouhavému rozhodování, které má až korupční potenciál. Protože o nároku na kurzarbeit jednotlivých firem budou často rozhodovat jejich konkurenti.

Proč jste to nechala zajít tak daleko? Že neprojde pozměňovací návrh vaší strany, který připravil poslanec ČSSD Roman Sklenák, ale že projde návrh komunistů a ANO?

To je dobrá otázka. Protože máme před volbami a protože v koalici není atmosféra na racionální argumenty. Věřte tomu, že jsem udělala všechno pro to, aby se ta situace nestala. Uvidíme, jak to dopadne. Já si myslím, že firmy jsou v tuto chvíli ve velmi složité situaci, jsou bez peněz, jsou vyčerpány, potřebují jistotu v téhle nejisté době. A myslím si, že pokud by prošel ten chybný, nerealizovatelný kurzarbeit, tak nám tu nejistotu v ekonomice ještě více posílí. Může to vést k nezaměstnanosti a k nárůstům nezaměstnanosti v příštích měsících o statisíce lidí.

Není to ale vaše chyba, paní ministryně, že jste si pro svůj návrh nedokázala získat dostatečnou podporu?

Rozhoduje Sněmovna, jsme menšinová vláda. A možná máte pravdu, ale pokud racionální argumenty mé, všech zaměstnavatelů, všech odborářů a úřadů práce nepomáhají, tak opravdu nevím, co mám v té situaci dělat.

A atmosféra mezi poslanci je podle vašich informací taková, že spíš projde ten konkurenční návrh?

Uvidíme. Minule na výboru (Výbor pro sociální politiku, pozn. red.) samozřejmě byla velká podpora pro ten komunistický návrh, ano.

Berete to jako svou velkou prohru?

Myslím, že je to velmi nebezpečná situace, do které se můžeme dostat, protože to může mít nedozírné následky v příštích měsících pro celou českou ekonomiku.

Co se tedy stane, pokud projde tento druhý návrh, a vy říkáte, že kurzarbeit nebude?

Hypoteticky, kdyby prošel ten chybný návrh, tak tu máme ještě možnost přesvědčit Senát. Pak se podíváme, jak doběhne celé legislativní kolečko, ale pravděpodobně pak nebude moci být kurzarbeit spuštěn. Což může vést v téhle nejisté době k tomu, že firmy to vzdají, začnou propouštět, a to ve velkém měřítku. A můžeme se tady uprostřed pandemie s britskou mutací potýkat ještě s obrovským nárůstem nezaměstnanosti, v obrovském zatížení mandatorních výdajů, protože nezaměstnanost je dražší než podpora v rámci Antiviru nebo kurzarbeitu. Myslím si, že by to celou situaci destabilizovalo.

Reklama

Doporučované