Hlavní obsah

Největším selháním vlády jsou kompenzace, zní z firmy radící hoteliérům

Radka Telyčková z poradenské firmy Pomáháme hoteliérům vysvětluje rozdíly mezi kompenzacemi v Česku a Německu, kde dlouhodobě žije. (Video: Petra Krmelová)

 

Reklama

7. 3. 18:03

„Němci na rozdíl od Čechů nemrmlají, protože mají u velkých propadů tržeb pokryty alespoň částečně náklady,“ tvrdí Radka Telyčková ve srovnání českých a německých hoteliérů. V Německu dlouhodobě žije.

Článek

Pomoc v Německu je podle Radky Telyčkové z poradenské firmy Pomáháme hoteliérům štědřejší a především spravedlivější než v Česku. Pomáhá malým až středně velkým ubytovacím zařízením či menším hotelovým řetězcům tuto nelehkou situaci zvládnout.

Podpora je zaměřena od možnosti komerčních úvěrů, kde platí pravidlo maximálně dva roky bez úroku, po možnost získat podporu na fixní náklady. Ta je však úměrná výši ztráty - při vyšší ztrátě je kompenzace fixních nákladů vyšší.

„Ty náklady jsou taxativně uvedeny a vše posuzuje daňový poradce, který jménem firmy žádost o podporu podává,“ vysvětluje poradkyně pro Byznys Seznam Zpráv.

Němci „nemrmlají“

„Proto je situace v Německu taková, jaká je, a proto jsou Němci uvolněnější. Mají u velkých propadů tržeb pokryty alespoň částečně náklady. Samozřejmě kombinace s úvěry je zajímavé řešení, každopádně i ten úvěr bude muset být někdy zaplacen,“ dodává Telyčková, jejíž firma radí za běžných okolností mimo pandemii hoteliérům, jak zvýšit tržby.

České programy, jak říká, jsou vždy časově omezené. Například COVID Gastro. U sousedů mají podle jejího tvrzení programy delší platnost, což ale v minulosti také nebylo a zlepšilo se.

Především v západní Evropě byly kompenzace mnohem vyšší, jednoduše administrovatelné a rychle vyplácené, upozorňuje dlouhodobě Česká unie cestovního ruchu.

„Především Rakousko a Německo kompenzovaly zavřené obory po větší část roku až do výše 70 až 80 procent ušlého obratu. Minimálně se ve většině zemí západní Evropy kompenzovaly všechny vzniklé náklady po dobu zavření,“ vysvětluje pro SZ Byznys viceprezident České unie cestovního ruchu Martin Plachý, který je současně spolumajitelem a generálním ředitelem významné lázeňské skupiny Royal Spa.

Na co mají nárok hotely v Německu

Corona-Schutzschirmkredit - úvěr s 0% úroky na maximálně 2 roky (splacení 6 let) pro firmy, které mají roční obrat do 500 mil €. (Mohou si půjčit od 10 000 € do 30 mil. €.)

Mají i další úvěrové možnosti:

Universalkredit, Akutkredit - různé podmínky (vždy ale max. 2 roky s 0% úrokem)

Kompenzační program ÜBERBRÜCKUNGSHILFE III (listopad 2020-červen 2021) - žádost o podporu je možná jen přes daňového poradce, právního poradce nebo odhadce (žádost si tedy firma nevyplňuje sama). Je určen pro všechny, kdo měli propad o 30 % tržeb v rozhodném období.

Podpora de minimis, tedy podpora malého rozsahu, je 1,8 mil. € a maximální podpora pro fixní náklady 10 milionů €. Dříve byla jen 3 miliony €.

Zdroj: Pomáháme hoteliérům

Největší selhání vlády vůči hoteliérům je podle Telyčkové v kompenzacích, které nevychází ze skutečně odvedených tržeb, respektive daní. „Kompenzace jsou nedostatečné a přichází pozdě. Naše firma si například kromě programu Antivirus B a COVID Gastro nemohla o žádnou další kompenzaci požádat, ačkoliv jsme stoprocentně navázáni na fungování hotelů,“ stěžuje si pro Seznam Zprávy s tím, že nově schválené kompenzace vypočítané podle zaměstnanců budou navíc nižší a podpora je daleko menší než celkové ztráty.

„Antivirus je zatím potvrzen do 30. dubna 2021, hoteliéři mají možnost získat podporu maximálně 50 tisíc na zaměstnance. Hoteliéři podnikající jako OSVČ si sice polepší o 500 Kč na den, zatím byl tento kompenzační bonus bohužel schválen jen do 31. března 2021. To nedává jakoukoliv naději na rozumné plánování zaměstnanosti,“ obává se Radka Telyčková.

„Stále nám chybí strategický plán rozvolňování v návaznosti na očkování a existenci nadějného léku. Obávám se další vlny propouštění,“ dodává žena z poradenské firmy s tím, že oproti tomu je kurzarbeit v Německu potvrzen do 31. prosince 2021 a pravidla se nemění tak často jako v Česku.

Vážné výhrady má i Česká unie cestovního ruchu

Dosavadní kompenzace pro hotely považuje za nedostatečné a pomalé také Česká unie cestovního ruchu (ČUCR). Nastavení podle Unie nebylo proporční ani z hlediska propadu obratu, ani z hlediska skutečně nepokrytých nákladů.

„A v konečném důsledku nepokryly hotelům skutečně vynaložené náklady v době zavření. Stejně velké hotely dostávaly různé kompenzace. Velké hotelové společnosti byly diskriminovány tím, že brzy vyčerpaly dočasný rámec veřejné podpory a pak už nemohly čerpat žádné dotace,“ vysvětluje fungování systému Martin Plachý, viceprezident ČUCR.

Na co mají nárok hotely v České republice

Do loňského roku mohl hoteliér žádat o příspěvek na mzdy Antivirus, příspěvek na zavřené ubytovací kapacity COVID Ubytování, příspěvek na nájem COVID Nájemné (podnikal-li v nájmu) a v závěru roku přibyl kompenzační program COVID Zavřené provozovny.

Všechny programy měly řadu podmínek, které řadu žadatelů z kompenzací vyloučily.

V roce 2021 se připravuje sjednocení kompenzačního rámce pro podniky.

Zdroj: Česká unie cestovního ruchu

Hoteliéři mohou využít programy COVID Ubytování, COVID Nájemné a Antivirus A Plus. „Pro malé ubytovací zařízení, které nemá hotel na splátky, hypotéku, ale platí regulérní nájem třetí osobě, je přežití ke zvládnutí. Nájem bude zaplacen, 100 procent mezd zaměstnancům taktéž, dostaneme miniaturní kompenzaci za COVID Ubytování, ale rozhodně to nepokryje fixní náklady. Tedy koncesionářské poplatky, platby za odpady, poplatky OSA i ty nutné v BOZP oblasti, zálohy na energie a tak dále. Nic z toho, co jednotlivé kompenzační programy nabízí, nejsou schopny pokrýt. O kompenzaci ušlých zisků je zbytečné mluvit,“ uvádí příklady Radka Telyčková.

Nic není černobílé

Přesto problémy vnímá na obou stranách, tedy i u našich západních sousedů. I tam podle ní podpora přichází občas pozdě a pro některé to může mít fatální důsledky.

„Jsou tu soudní spory o ušlé zisky. Velké hotelové společnosti nejsou schopny z nabízené podpory přežít, naráží na stropy podpory malého a středního podnikání. Hoteliéři chtějí otevřít na Velikonoce, ale zatím to vypadá, že lockdown bude prodloužen do konce března. Hoteliéři tedy přišli o Vánoce, silvestr, celou zimní sezonu a přijdou i o Velikonoce. Hovoří tady o tom, že se nejedná o lockdown, ale dauer lockdown - dlouhotrvající lockdown,“ vypráví žena, která v Německu dlouhodobě žije.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované