Hlavní obsah

První přesná čísla, co se děje v hotelech. Prokletá Praha, milosrdné Krkonoše

Foto: Hotel Rott

Statistiky hotelů a penzionů v roce 2020: v Praze činí propad návštěvnosti 42 procent. Nejvíc z celé země.

Reklama

Penziony a hotely v Česku se loni zaplnily sotva ze třetiny, celý rok tak patří k historicky nejhorším. Našly se však oblasti, kde propad nebyl tak velký.

Článek

Obsazenost hotelů a dalších ubytovacích zařízení v tuzemsku loni meziročně propadla ze 45 na 31 procent, vyplývá z dat rezervačního systému Previo, která získala redakce SZ Byznys. Obraz se skládá ze vzorku více než tisíce hotelů s kapacitou do sto pokojů.

Propad není na první pohled nijak robustní, částečně totiž podnikatele v oboru zachránilo rozvolněné léto.

„Pokud se odečtou regiony závislé na zahraničních turistech a byznys klientele, jako jsou Praha, Středočeský kraj, Karlovarský kraj či město Plzeň, nebyl rok 2020 tak špatný, jak to na první pohled vypadá. Leden a únor byly nadprůměrně dobré a tři měsíce v létě zachránily od bankrotu mnoho ubytovatelů,“ říká ředitel společnosti Previo Pavel Kotas.

Existenční problémy by podle něj rozhodně neměly mít průměrné penziony na Lipně nebo v Krkonoších, které čerpaly veškerou možnou státní pomoc. „Příspěvek 300 korun na pokoj a noc je vyšší než obvyklý mimosezónní zisk těchto penzionů,“ tvrdí.

Přestože šli loni v obsazenosti všichni bez výjimky dolů, některé turistické lokality byly díky vydařenému létu bezmála „na svém“. Nejnižší propad o 10 procent za celý rok měla ubytovací zařízení v Jeseníkách, v Moravském krasu a okolí a v Orlických horách. V Krkonoších byla návštěvnost nižší o 12 procent.

Velké rozdíly v obsazenosti svých hotelů podle lokalit potvrzuje hotelová skupina Orea. Městské hotely byly v dobách vyšší nákazy zaplněné jen ze 30 procent, ale na horách bylo v létě takřka plno. „Na některých hotelech dokonce nastal drobný meziroční nárůst (Krkonoše, Šumava a Vysočina). Obsazenost přesahovala i 90 procent,“ popsal ředitel Gorjan Lazarov a dodal: „Samozřejmě v celoročním pohledu je propad počtu hostů a výnosů drastický.“

Opticky zhoršuje celkovou situaci hlavně Praha, kde se loni rezervační knihy vyprázdnily nejrychleji. V normálních dobách metropolitní hotely patří k nejplnějším a nákladově jsou stavěny na vyšší obsazenost než jinde. V roce 2019, kdy konferenční i rekreační turismus ještě běžel na plné obrátky, byla pražská ubytovací zařízení naplněna ze 62 procent. V minulém roce však vlivem covidu-19 obsazenost klesla na 36 procent, nejvíc ze všech krajů.

„Praha je zakletá, stejně jako pomoc města. Za loňský rok máme propad oproti roku 2019 dokonce o 82 procent, to znamená ztrátu na tržbách asi 150 milionů korun,“ popsal Viliam Sivek, ředitel rodinné firmy Sivek Hotels, která má hotely v historickém centru metropole na Malé Straně a Starém Městě.

Podle Sivka je zhruba pětina pražských hotelů na prodej a některé developeři plánují přestavět na byty. „Denně mi chodí pět až sedm nabídek, jestli bychom naše hotely neprodali nebo nepronajali,“ dodal hoteliér. Na nákupech je nyní například liberecký hoteliér Lukáš Pytloun, který loví do své skupiny také přes billboardy u pražských silnic.

V Praze byznysu ublížil hlavně úbytek zahraničních turistů a rušení firemních akcí. „Nejhůře to v Praze odnesly konferenční hotely. Jiným regionům pomohlo výrazně léto, ale konference se v létě nepořádají. Praha navíc žije z 85 procent ze zahraniční klientely, která ve velkém nepřijela ani v létě,“ uvedl Kotas.

Po hlavním městě covid-19 nejvíce bral hoteliérům ve Středočeském kraji, Plzeňském kraji, Pardubickém kraji a Karlovarském kraji. Karlovy Vary sice nemají tolik konferenční turistiky jako Praha, ale o odliv turistů se postaralo zrušení mezinárodního filmového festivalu a lockdown Německa.

„Pro nás je zahraniční trh a zejména Německo stěžejní,“ ohlíží se Jindřich Krausz, šéf karlovarského pětihvězdičkového hotelu Grandhotel Pupp, který dopadl lépe než konkurence ve městě. „Měli jsme návštěvnost 40 procent, a to díky zaměření na českou klientelu a nabídce mimosezónních cen. Doufáme, že otevřeme alespoň v dubnu, kdy pro nás začíná sezóna. Musíme mít ale informace dopředu, nedokážeme otevřít zakonzervovaný hotel za 14 dnů,“ dodal.

Relativně nejlépe na tom v celorepublikových statistikách byli majitelé ubytovacích zařízení v Královéhradeckém a Olomouckém kraji, kde obsazenost v loňském roce poklesla o 16, respektive 17 procent.

Náladu si vylepšili v létě, kdy dalo mnoho Čechů místo moře přednost tuzemským horám, Šumavě a jižní Moravě. V červenci dokonce hoteliéři z osmi ze 14 krajů evidují vyšší návštěvnost než předloni. Koronavirus povzbudil cestovatelskou vášeň především v Moravskoslezském kraji, kde obsazenost vzrostla o 19 procent. O 13 procent lépe na tom byli také hostitelé v sousedním Olomouckém kraji.

Prahu však ani letní prázdniny neušetřily. Se Středočeským krajem je jediným regionem s dvouciferným propadem. V červenci obsazenost klesla o 37 procent, v srpnu o 32 procent.

Praha je také jediným krajem, kde provozovatelé hotelů a penzionů výrazně podráželi ceny, aby nalákali alespoň část domácí klientely. Cena pokoje na noc loni v průměru meziročně klesla o 415 korun na 1 359 korun. Ani divoké manévry s cenou, kdy se Praha rázem zařadila mezi nejlevnější regiony, ale nepomohly výrazně zvýšit návštěvnost, a někteří hoteliéři si proto stěžovali na nízké ceny, kterým se museli přizpůsobit kvůli vysoké konkurenci v metropoli.

Reklama

Doporučované