Hlavní obsah

Sněmovna udělala první krok k novým volebním pravidlům

Foto: Anicka S, Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Reklama

4. 3. 14:08

Způsob, jakým se budou v letošních parlamentních volbách počítat hlasy, začali řešit poslanci. Prvním čtením propustili první z návrhů na změnu volebního zákona. Příští týden se budou věnovat vládním návrhům.

Článek

Návrh lidovců na změnu volebního zákona prošel ve čtvrtek na mimořádné schůzi Sněmovny prvním čtením. Změnou volebního zákona se musí poslanci zabývat poté, co Ústavní soud část dosavadních pravidel zrušil.

Lidovecký návrh, který ve Sněmovně leží už od listopadu 2019, teď projedná ústavně právní výbor. Nebude ale jediný. Už za několik dnů, v úterý 9. března, se Poslanecká sněmovna sejde na další mimořádné schůzi, kde projedná další návrh na změnu volebního zákona, tentokrát z dílny Ministerstva vnitra.

I ten dostane na stůl již zmíněný výbor. A aby byl legislativní hon za novými volebními pravidly ještě zamotanější – z výboru pravděpodobně vzejde ještě třetí verze, na které by se měla shodnout sněmovní většina.

„Dohoda je taková, že se v úterý projedná i vládní předloha a následně se na ústavně právním výboru dohodne, který tisk bude nosičem. Podstatná je ale teď politická dohoda poslaneckých a senátorských klubů na té úpravě, která bude zcela jistě odlišná od obou předloh,“ vysvětlil poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL).

Podle předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka (ANO) se oba návrhy dostanou na stejnou úroveň. „Naše ambice je taková, že se podaří najít řešení, které zaplní volná místa ve volebním zákonu,“ uvedl Vondráček.

Zákonodárci musí reagovat na rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil výhodu pro velké strany. Těm stačilo pro získání poslaneckého mandátu méně hlasů. Například ve volbách v roce 2017 stačilo vítěznému hnutí ANO na jeden poslanecký mandát zhruba 19 tisíc voličů, lidovecký poslanec potřeboval už 29 tisíc voličů a poslanec klubu STAN musel získat 44 tisíc hlasů.

Poslanci se nyní musí shodnout na dvou věcech – kolik bude volebních obvodů a podle jakého modelu se budou přepočítávat hlasy na mandáty. Lidovecký návrh počítá se zachováním stávajících 14 volebních obvodů podle krajů. Návrh Ministerstva vnitra má dvě varianty – 14 krajů i celé Česko jako jeden velký volební kraj.

K této variantě se ve čtvrteční diskuzi ve Sněmovně přikláněla třeba poslankyně a někdejší hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová Mračková (ANO). Její kraj jako nejmenší v republice patří k těm, kde se poslanci na získání mandátu musí více „snažit“.

Na volebním zákoně je ale nutná nejen dohoda ve Sněmovně, ale také v Senátu. Ten nelze v tomto případě přehlasovat. A senátoři už avizovali, že jeden volební obvod nepodpoří.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené