Hlavní obsah

Recept, jak do Česka nalákat turisty. Základem je neodolatelný trojboj

Nemůžeme konkurovat Alpám výškou. Ale kolik lidí chce zdolávat čtyři tisíce metrů a viset někde na laně, podotýká šéf CzechTourism Jan Herget. (Video: Eva Moniová, Seznam Zprávy)

 

Reklama

21. 9. 18:23

Jestli má Česká republika něco konkurenceschopného kromě Prahy a lázní, tak jsou to vánoční trhy. Koncem roku proto na ně bude agentura CzechTourism lákat cizince.

Článek

Jak klesly příjmy z cestovního ruchu, ví z první ruky. Mimo jiné proto, že s kajakářem Vavřincem Hradílkem a dvěma dalšími podnikateli spoluvlastní sportovní bar na pražské Náplavce. Ve studiu SZ Byznys odpovídal Jan Herget, ředitel agentury Czech Tourism.

Jak moc váš podnik poškodil úbytek turistů?

Jak my, tak celá Náplavka jsme takový lakmusový papírek, ale i ukázka toho, jak bojovat s covidem. Celkově jsme na tom hůř než před covidem, ale ten pokles není tak brutální, jako mají restaurace nebo hotel na Praze 1. A důvod: Náplavka i my jsme hodně zaměření na domácí, na Pražáky, jsme sportoviště. V zimě máme saunu, přes léto beachvolejbalový kurt, paddleboardy, kajaky. A to není běžná aktivita, kterou turisté v Praze dělají. K nám chodí místní.

Cestovní ruch, který byl postavený na místních, na Češích, jel přes prázdniny úplně perfektně. Trpěli ti, kteří stojí na zahraničních hostech, zejména z Ameriky nebo prostě těch, kteří k nám létali.

Ale co nám chybí – a to chybí v celé České republice – je kongresový cestovní ruch. Ne, že bychom dělali kongresy, ale měli jsme hodně firemních akcí a ty zmizely.

Úplně nebo se vracejí?

Díkybohu se vracejí. Ale do května byl celý cestovní ruch zavřený a obecně se firmy bojí. Čím víc jsou nadnárodní, tím mají striktnější pravidla na organizování takových akcí.

Trend ve statistikách je zřejmý – stále převažují domácí turisté nad těmi zahraničními, jaká jsou poslední čísla a jak se změnila oproti roku před covidem?

Před covidem, v roce 2019, se v hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo 21 milionů turistů. Kdybychom započítali i Airbnb nebo ty, kteří přijeli na jeden den, tak jsme někde kolem 30, možná 35 milionů. Aktuálně jsme na třetině.

Věřím, že se dostaneme na nějaká rozumná čísla, zejména pokud podzim – jak je nahlas říkáno – nebude zavřený.

Pevně věřím, že od září k nám začnou létat Rusové, vím, že se navyšují letecké frekvence. A pevně věřím, že Ministerstvo zdravotnictví povolí Sputnik V i z Ruska. Teď aktuálně (rozhovor vznikl začátkem září, pozn. red.) sem můžou cestovat třeba Maďaři se Sputnikem, ale Rusové zatím nesmí.

A taky pevně věřím, že se povede obnovit vydávání turistických víz. Tedy že jedna z pro nás hlavních a nejdůležitějších cílových skupin – ruští klienti – se sem budou moci od září, října dostat i jako turisté.

Ale jestli se to povede, jestli se nám povede rozlétat letecké spojení s Francií, s Itálií, se Španělskem, které je na procentech oproti předcovidové době, na tom teď pracujeme, ale nemůžu to slíbit ani garantovat.

Kteří cizinci tu chybí nejvíc? A liší se to nějak v Praze a v regionech?

Chybí tu všichni. Praze, která dělá 66 procent obratu celého cestovního ruchu, chybí zejména západoevropští, asijští a američtí turisté, ti zatím nelétají.

Co se týká regionů, je tam pokles i z Německa a Polska. Dělali jsme kampaň i na okolní země, aby k nám mohli přijet i vlakem nebo autem, právě z toho důvodu, že přes léto bylo ještě zřejmé, že Letiště Praha neobnoví všechny lety.

Postcovidová doba je taková, že moc nechceme lézt do letadla, zvlášť když máme děti. To riziko, že vám zůstane nějaký voucher, je tak obrovské, že všichni dáváme přednost plánování na poslední chvíli a ideálně pozemskou dopravou.
Jan Herget, ředitel CzechTourism

Tedy Slovensko, Polsko, Rakousko, ale přidali jsme třeba i Maďarsko, protože i odsud k nám lidé mohou dojet autem. Postcovidová doba je taková, že moc nechceme lézt do letadla, zvlášť když máme děti. To riziko, že vám zůstane nějaký voucher, je tak obrovské, že všichni dáváme přednost plánování na poslední chvíli a ideálně pozemskou dopravou.

Na podzim se hodláme marketingově soustředit na země, odkud k nám lidé létají. S cílem pomoci Praze a velkým městům přežít zimní sezonu, která tradičně bývá složitější ve městech.

Zmiňoval jste nějaké kampaně – lákali jste třeba Rakušany na pěší turistiku, Němce a Rusy do lázní, co dalšího chystáte, třeba pro ty létající turisty?

Ještě vás poupravím – my jsme nelákali Rusy do lázní, ale dělali jsme tam B2B semináře, abychom nezmizeli z toho trhu. Takže jsme zejména cestovní kanceláře i třeba doktory „udržovali v napětí“ a ukazovali jsme jim, co je nového. Protože Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně jsou nově na seznamu UNESCO.

Od podzimu chystáme s Letištěm Praha a s aerolinkami doufejme silnou a úspěšnou kampaň na otevření linek a nalákání lidí zejména do Prahy, kde turisté chybí nejvíce. Praha potom slouží jako brána do regionů.

Koncem roku také chystáme teaser kampaně na tradice. Začneme vánočními trhy, kde patříme mezi celosvětovou špičku. Vánoční trhy u nás pravidelně vyhrávají různé pořadí na CNN nebo New York Times jako nejlepší nebo nejromantičtější trhy.

Myslíte ty pražské?

Nejenom pražské, ale i olomoucké, právě že obecně – jestli má Česká republika něco konkurenceschopného kromě Prahy a lázní, tak jsou to třeba ty vánoční trhy.

Ve kterých dalších oblastech můžeme konkurovat zahraničí?

Řadíme to do čtyř produktových řad. První je kulturní turismus, místa na seznamu UNESCO. Díky Jizerskohorským bučinám a lázním máme už 23 památek UNESCO, a to nepočítám biosférické území, které je pod UNESCEM, ale nemá přímo ten štempl. Řekl bych, že jsme země s nejvíce památkami UNESCO na kilometr čtvereční.

To je podobné jako s benzinovými pumpami.

Nebo s turistickými značkami. Pak je tam řada lázeňství, které ať už tou značkou UNESCO, nebo obecně různými návštěvami králů a vladařů v minulosti byly proslavené po celém světě. Jsme také velmoc v kongresech, Praha se řadí mezi deset největších kongresových destinací. Tam jsme teď právě obrovsky utrpěli. Kongresy přinášejí zaprvé poměrně bonitní klientelu, zadruhé se konají v sezonách, kdy živí ty nejdražší hotely. Je na to nabaleno velké množství dalších služeb.

Jsme konkurenceschopní i v té čtvrté produktové řadě, což je aktivní turismus: hory, kola. Nemůžeme konkurovat Alpám výškou, na druhou stranu, kolik lidí chce zdolávat čtyři tisíce nadmořských metrů a viset někde na laně.

Kromě moře a vysokých hor si troufnu říct, že máme úplně všechno a předcovidové statistiky tomu napovídaly. Patřili jsme mezi top destinace nejen v Evropě, ale i na celém světě.

Jaká máte teď na podzim očekávání ohledně kongresové turistiky?

Bude hodně záležet na tom, jak se udrží podzim. Není to jen o zákazech, ale i o našem zodpovědném chování. Jestli, když budeme mít nějaké podezření na nákazu, zůstaneme doma, nebo půjdeme ven. Pevně doufám, že zůstaneme otevření, protože je to velmi důležité pro zaměstnanost. A doufám, že postupně ty kongresy najedou.

Troufnout si dnes pořádat kongres pro čtyři tisíce lidí, to je malá sebevražda, takže rozjezd bude pomalý. Budou převládat hybridní eventy: Bude se potkávat menší počet lidí a bude se to přenášet do celého světa. I v tom je Česko velmi konkurenceschopné, vznikají tu virtuální studia jako houby po dešti.

Věřím, že přes hybridní eventy se během dvou tří let vrátíme ke standardním velkým, například lékařským nebo vědeckým kongresům, které byly pro Prahu i celou republiku velmi výhodné.

Agentura CzechTourism představila novou strategii na rok 2021 až 2025. Zaprvé: místo kobercových kampaní chcete na turisty cílit úžeji. Můžete to konkretizovat?

Snažíme se jít hodně do digitálu, ať už jsou to sociální sítě nebo internet. Můžeme tak velmi dobře zacílit na cílovou skupinu. Požadavky na tyto kampaně hodně pocházejí od podnikatelů.

Řeknu krásný příklad: Lyžařské areály nechtějí kampaň před sezonou, ale po jarních prázdninách. Tehdy totiž Češi přestávají věřit tomu, že můžou na hory. Když udeří 14. březen, Češi přestávají lyžovat a vyndávají kola. Přitom na horách je sněhu ještě hodně, ceny jsou nižší, areály jsou volné. Úkol na nás je nalákat lyžaře, aby zůstali až do Velikonoc.

Další myšlenka, která mě zaujala: že se CzechTourism musí chovat jako start-up.

To je samozřejmě trochu nadsázka.

A není to škoda, myslet to jako nadsázku?

Zákony, které nás svazují, jsou tak přísné a málo flexibilní, že kdybychom se chovali jako start-up, tak některé věci děláme ze dne na den. A to není možné. Ale covidová doba ukázala, co je třeba. Přecházíme do digitálu i třeba naše konference.

Potřebujeme se také zrychlit. Podle zákona o veřejných zakázkách musíte cokoli, co nakoupíte nad 3,5 milionu korun, soutěžit ve výběrovém řízení. A to trvá minimálně dva měsíce. Když si k tomu vezmete všechny lhůty na odvolání apod., v reálu to trvá tři měsíce. Tak si představte, že v době covidu, kdy se hranice otevírají tam a zpátky během 14 dnů, vám vysoutěžit jednu kampaň trvá až tři měsíce. To bychom neudělali vůbec nic.

Proto jsme zavedli takzvaný dynamický nákupní systém, což je také nadlimitní výběrové řízení, ale jsou to nějaké opakované nákupy, třeba u těch kampaní. Lhůta se tam zkracuje na deset dní. Pořád je to hodně, ale už je to reálný čas, kdy můžeme být trochu flexibilnější a reagovat na to, co se děje ve světě. Protože ten se po covidu brutálně zrychlil a změnil spotřebitelské chování.

Dřív jsme si byli schopni koupit podzimní letenky za dobrou cenu na jaře. Dnes si to nikdo netroufne a čeká na poslední chvíli. Tomu musí odpovídat i naše kampaně, které musí reagovat na ty nejaktuálnější trendy.

Proč jste dynamické nákupy nevyužívali už dřív?

Je to nové a nikdo to nevěděl. Doteď se to používalo na nákup toaletního papíru apod. My jsme si řekli, že i ty kampaně, točení spotů, focení je opakovaná činnost a že se to na to dá velmi dobře použít. V předchozím zákoně to nebylo a my jsme se s tím museli naučit pracovat.

Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované