Hlavní obsah

8 otázek pro příštího prezidenta

Foto: Tomáš Svoboda, Seznam Zprávy

Nový prezident vystřídá Miloše Zemana začátkem března. Ilustrační foto.

Reklama

Seznam Zprávy v uplynulých měsících zpovídaly zájemce o post prezidenta. Koho by si s sebou vzali na Hrad? Co míní o protivládních protestech a jeli by na Ukrajinu čelící ruské agresi? Nabízíme shrnutí odpovědí.

Článek

Do prvního kola prezidentských voleb, v nichž občané Česka rozhodnou o nástupci Miloše Zemana, zbývají hodiny.

Jaké jsou názory kandidátů? Od poloviny listopadu jsme jim jednou týdně položili otázku, která nám v daný čas připadala jako ta nejdůležitější.

Nešlo přitom jen o dotazy, které spadají do pravomocí hlavy státu, ale chtěli jsme znát i jejich osobní názory na témata, jež v předvolební době rezonovala ve veřejném prostoru.

Nabízíme přehled toho, co v projektu „Otázka pro příštího prezidenta“ zaznělo. Otázky jsou seřazeny od nejnovějších po nejstarší.

Proč by nerozhodnutí voliči měli jít volit a dát hlas právě vám?

Petr Pavel: „Protože nás nečekají lehké roky. Jen pár set kilometrů od našich hranic je válka, čelíme nejistotě a obavám z nedostatku energií a zdražování. V časech krize naše země potřebuje zkušené a rozhodné vedení. Člověka, který nezmatkuje a ví, jak se v krizi chovat.“

Andrej Babiš: „Budu pomáhat českým občanům tlačit na vládu, aby našim lidem pomáhala, bít se za zájmy ČR. Nikdo mě neuplatí ani neovlivní, nebudu loutkou lobbistů nebo podnikatelských skupin.“

Danuše Nerudová: „Nabízím budoucnost, ne minulost. Už opravdu potřebujeme změnu, se kterou chytneme čerstvý vítr a která nás vyvede z kolečka nekonečného slibování. Potřebujeme prezidenta, který zná regiony, který jezdí i tam, kam předtím nikdy žádný politik nepřijel. Který rozhoduje srdcem a stojí na straně lidí v této zemi, ne svých kamarádů z minulosti, kterým oplácí službičky.“

Všechny odpovědi naleznete zde.

Jaké jsou podle vás tři nejdůležitější úkoly pro Českou republiku v roce 2023?

Andrej Babiš: „Těch úkolů je mnohem, mnohem víc. Když pominu to nejdůležitější, tedy aby už konečně skončila válka na Ukrajině, tak my tady musíme zastavit inflaci, zkrotit šílené ceny energií, dát lidem jistotu, že v naší zemi se zase bude žít dobře a bezpečně.“

Danuše Nerudová: „Přijít s pomocí těm, na které doléhají složenky s vysokými cenami energií a čím dál dražší potraviny. Nastartovat reformy, o kterých se léta jen bavíme: konsolidovat veřejné finance, zlepšit kvalitu vzdělávání, smazat hluboké rozdíly mezi některými regiony.“

Petr Pavel: „Úkolů k řešení máme víc než jen tři. Začít bychom měli tím neodkladným. Protože i příští rok budeme čelit dopadům energetické krize a zdražování, na prvním místě se musíme jako společnost semknout a zabránit, aby ti nejzranitelnější upadli do chudoby. Je to těžká výzva pro všechny.“

Všechny odpovědi naleznete zde.

Pojedete v případě zvolení na Ukrajinu a proč?

Danuše Nerudová: „Rozhodně, jelikož to velí rozum i mé srdce.“

Petr Pavel: „Ano, samozřejmě.“

Andrej Babiš neodpověděl.

Všechny odpovědi naleznete zde.

Cesta na východ

S kým z vašeho současného týmu byste rád/a spolupracoval/a i poté, co budete zvolen/a, a proč?

Petr Pavel: „Co se týče mého volebního týmu, byl bych rád, kdyby se mnou někteří členové v případě úspěchu pokračovali i dál, ale o konkrétních jménech nechci spekulovat, v tuto chvíli je to předčasné.“ (Začátkem ledna oznámil, že by se jeho kancléřkou stala nynější vedoucí kanceláře Senátu Jana Vohralíková. Mluvčí by byla manažerka Pavlovy komunikace Markéta Řeháková.)

Andrej Babiš: „Kdybych se stal prezidentem, tak si s sebou na Hrad přivedu malý tým lidí, se kterými dlouhodobě spolupracuju už několik let. Kancléřkou by se stala Tünde Bartha, která byla šéfkou Úřadu vlády. O média by se staral Vladimír Vořechovský, který se mnou spolupracuje už devět let a na Úřadu vlády byl ředitelem tiskového oddělení.“

Danuše Nerudová: „Obsazení klíčových funkcí představím v lednu, aby voliči šli do volebních místností s tím, že vědí, kdo by se mnou na Pražském hradě působil.“ (11. ledna Nerudová Seznam Zprávám řekla, že jména nejbližších spolupracovníků zveřejní až v případě postupu do druhého kola. Podle svých slov jim nechce dát stigma, že s ní chtějí spolupracovat, aby si je mohl případně vybrat ten, kdo postoupí. Dodala, že jde o veřejně známá jména.)

Všechny odpovědi naleznete zde.

Odměny na Hradě

Co byste vzkázal/a lidem, kteří v posledních týdnech demonstrují proti vládě?

Andrej Babiš: „Občanům, kteří chodí demonstrovat proti vládě, bych vzkázal, že jim rozumím. To nejsou nějací proruští extremisté, ale normální lidé, kteří jsou frustrovaní, nazlobení a mají obavy z budoucnosti, protože vidí ty ceny energií a potravin. A cítí, že současnou vládu prostě nezajímají.“

Danuše Nerudová: „Nevěřím, že tyto lidi je možné přesvědčit jen slovy či nějakými vzkazy. Prezident by empatií a zvedáním jejich problémů měl dát těmto lidem důvěru, že je někdo slyší a zajímá se o ně. K reálné změně v naší zemi dojde, pokud začneme od příčin – budeme řešit sociální výzvy, rozdílnou kvalitu života v regionech i to, že inflace požírá mzdy a úspory lidí tak moc, že třetina domácností dnes neušetří ani korunu.“

Petr Pavel: „Vzkázal bych jim, že chápu frustraci a nejistotu, kterou zřejmě cítí kolem své budoucnosti. S problémy, kterým čelíme, jim ale určitě nepomůže Vladimir Putin, ke kterému se často odvolávají, protože ten je právě jejich příčinou. Měli by si dát pozor, aby se jejich obavy nestaly zbraní obchodníků se strachem.“

Všechny odpovědi naleznete zde.

Je vládní pomoc lidem s drahými energiemi dostatečná? Pokud ne, co dalšího by měl kabinet udělat?

Danuše Nerudová: „Vláda slíbila deštník proti drahotě, než ho otevřela, nechala část lidí zmoknout. Je potřeba další a rychlá pomoc pro ty, kterým hrozí ztráta bydlení nebo nemají peníze na základní potřeby.“

Petr Pavel: „Za méně peněz šlo udělat více muziky, pokud by pomoc byla už od začátku adresnější. Plošná opatření, například úsporný tarif, zasáhla skupiny lidí, kteří pomoc nepotřebují, zatímco pro ty nejzranitelnější je to nedostatečné.“

Andrej Babiš: „Zásadní chybou vlády pana (Petra) Fialy je, že v mimořádné tržní situaci neurčila cenu elektřiny u výrobců na úrovni 1500 Kč za MWh, tak jak to udělal francouzský prezident (Emmanuel) Macron. Česká vláda se u něj mohla inspirovat.“

Všechny odpovědi naleznete zde.

Sněmovnou prošel vládní návrh na mimořádnou válečnou daň. Kdybyste ji navrhoval/a vy, jaké by měla parametry? A měly by se v současné situaci zvyšovat i jiné daně?

Petr Pavel: „Windfall tax vnímám jako ‚z nouze ctnost‘, která neřeší podstatu hlavního problému, tedy ozdravení veřejných financí. Je ale třeba reagovat na mimořádnou situaci. Nepodporuji retroaktivitu daně, protože není fér měnit pravidla v průběhu běžícího roku, o to spíše až teď na samotném konci roku. Také bych zastával princip nižší sazby a větší základny, tedy počtu daňových subjektů. S čím nesouhlasím vůbec, je způsob, jak vláda návrh komunikovala veřejnosti. Co se týká zvyšování jiných daní, preferenci by měly mít úspory na výdajové straně rozpočtu, teprve po jejich vyčerpání by bylo vhodné hledat prostředky na příjmové straně.“

Andrej Babiš: „Windfall tax se nepovedla a skončí tak, že ji zaplatí hlavně ČEZ. Vláda měla zastropovat ceny u výrobců. Kdyby to udělala, když jsme to navrhovali, nemuseli by lidé platit nesmyslné částky za energie a neměli bychom jednu z nejvyšších inflací v EU. Vláda se ale rozhodla, že energetickým firmám nechá letošní rekordní zisky. Navíc vymyslela komplikovaný daňový mechanismus, který zpochybňují už i její ministři. Podle všeho jde o dvojí zdanění a dá se čekat, že to skončí u soudu. Nejhorší ale je, že to stejně nebude fungovat a očekávané miliardy se nevyberou.“

Danuše Nerudová: „Vláda musí správně nastavit výši sazby windfall tax. Pokud bude příliš vysoká, tak společnosti začnou daňově plánovat a část z nich odejde do daňově výhodnějších zemí. Na dani se pak nevybere tolik, kolik ministr (financí Zbyněk) Stanjura původně předpokládal. V dané situaci bych považovala za výsměch voličům, kdyby se v prvním kroku vláda nepokusila nejdříve provést revizi agend, které stát vykonává. Kdyby se na základě toho nepokusila odstranit brutální rezortismus a nezaměřila se na přehodnocení výdajové strany rozpočtu. Teprve potom můžeme vést diskuzi o zvyšování daní.“

Všechny odpovědi naleznete zde.

Mělo by NATO posílit na východě obranu?

Andrej Babiš: „Posilování východního křídla NATO je dlouhodobý proces, který se rozeběhl už po ruském obsazení Krymu v roce 2014 a dále pokračuje od ruské agrese vůči Ukrajině. Po útoku na Ukrajinu je jasné, že nestačí smlouvy NATO. Rusové musí vědět, že na východním křídle proti nim bude vždy stát připravená reálná vojenská obranná síla.“

Danuše Nerudová: „S ohledem na konkrétní události tohoto týdne (dopad raket na území Polska, pozn. red.) to za nutné nepovažuji, jsem však přesvědčena, že Ukrajina od nás potřebuje další dodávky zbraní, aby mohla bránit svobodu své země.“

Petr Pavel: „V souvislosti s anexí Krymu a probíhající válkou na Ukrajině už k posílení východních hranic NATO došlo a v případě jakékoliv eskalace konfliktu je další posílení sil na zemi, na moři i ve vzduchu připraveno.“

Všechny odpovědi naleznete zde.

Reklama

Doporučované