Hlavní obsah

Blíž k Rusku, s letadly a ponorkami. Jak Švédsko a Finsko posílí NATO

Foto: Alf Johansson/Swedish Armed Forces, Seznam Zprávy

Ozbrojené síly Švédska a Finska úzce spolupracují. Na snímku švédský JAS 39 Gripen a finský FA-18 Hornet během společného cvičení.

Reklama

29. 4. 10:25

Očekávané připojení Švédska a Finska k Severoatlantické alianci by změnilo bezpečnostní architekturu severní Evropy na úkor ruských zájmů. NATO by posílilo o pokročilé vojenské technologie.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ruský vpád na Ukrajinu prohloubil obavy Švédska a Finska z agresivních plánů Moskvy. Většina obyvatel obou zemí si podle posledních průzkumů myslí, že je třeba se vzdát tradiční vojenské neutrality – i přes výhrůžky režimu ruského prezidenta Vladimira Putina.

Že Švédsko a Finsko zamíří do Severoatlantické aliance, se už bere skoro jako hotová věc. Podle severských médií se vrcholní politici obou států chystají společně vyjádřit záměr vstoupit do NATO začátkem druhé poloviny května.

Rozšíření aliance o dva severoevropské státy by v první řadě znamenalo opačný vývoj, než si přeje Kreml, který by nejraději vrátil východní hranice NATO na úroveň z dob studené války. Se vstupem Finska by se společná pozemská styčná linie mezi aliancí a Ruskem prodloužila o více než 1 300 kilometrů, tedy zhruba na dvojnásobek nynějšího stavu.

Na severu Evropy by se tím podstatně změnila geopolitická situace. Aliance by prakticky „zaplnila“ prostor mezi Norskem a pobaltskými zeměmi, které už jsou jejími členy. Ucelená kontrola celé oblasti by především usnadnila obranu Estonska, Lotyšska a Litvy.

Začleněním Švédska a Finska by si NATO v nemalé míře polepšilo také vojensky. Finsko, které udržuje všeobecnou brannou povinnost, disponuje početnými zálohami. V případě války může země s 5,5 milionu obyvatel rychle povolat přes 200 tisíc branců, v krajním případě až 900 tisíc rezervistů.

Švédsko zase vyniká silným a moderním letectvem a námořnictvem, klíčové zbraně jako stíhačky nebo ponorky navíc samo vyrábí.

„S pokročilými švédskými stíhačkami Gripen, které byly přidány k F35, které jsou nyní objednány nebo dodávány do Norska, Dánska a Finska, bude v regionu jako celku k dispozici více než 250 vysoce moderních stíhaček. Při společném provozu budou značnou silou,“ vyzdvihl bývalý švédský premiér a mírový vyjednavač Carl Bildt v článku pro časopis Foreign Affairs.

Ponorková velmoc

V Česku jsou známé hlavně švédské letouny JAS-39 Gripen, na kterých létají čeští armádní piloti. Ve světě jsou ale srovnatelně proslulé také skandinávské ponorky, jež pocházejí rovněž z koncernu Saab.

Švédské ponorky jsou založeny na vylepšeném motoru Stirling, který nepotřebuje vnější zdroj vzduchu. To umožňuje jednak tichý chod, jednak mnohem delší pobyt pod hladinou, než jakého jsou schopny klasické dieselové ponorky. Ve srovnání s jadernými ponorkami jsou zase levnější.

Švédský výrobce Kockums, který v současnosti patří do koncernu Saab, vybudoval na konci 90. let tři ponorky třídy Gotland s pohonem nezávislým na přívodu vzduchu. Světový věhlas si tento typ ponorek vysloužil v roce 2005, kdy při cvičení jedna z nich „potopila“ několika torpédy novou americkou letadlovou loď Ronald Reagan. Americké námořní důstojníky tehdy šokovalo, že jejich nová a nákladná zařízení nedokázala švédskou ponorku odhalit.

Foto: Saab, Seznam Zprávy

HMS Uppland, jedna ze švédských ponorek třídy Gotland.

V současnosti čeká švédská armáda na dokončení dvou ponorek nové třídy Blekinge, známých také pod označením A-26, které by měly mít unikátní pohonný systém vylepšený o nejnovější technologie. Podle koncernu Saab jde o „nejmodernější ponorkový program na světě“. Původní termíny dodání ponorek byly stanoveny na roky 2024 a 2025, kvůli průtahům ve výrobě a vyšším nákladům se však dokončení zřejmě opozdí.

Švédi a Finové by do NATO nevstupovali v roli nezkušených nováčků. Obě země podstatně prohloubily spolupráci s aliancí po roce 2014, kdy Rusko připojilo poloostrov Krym a vojensky podpořilo separatisty na východě Ukrajiny. Například letos v únoru cvičily švédské armádní gripeny s letouny amerického letectva v jižním Švédsku.

Ještě užší vojenská kooperace funguje na regionální úrovni. Švédské, finské a norské letectvo spolu již téměř deset let cvičí skoro každý týden. Dvoustranná spolupráce mezi švédskými a finskými vojenskými jednotkami pak kromě společných cvičení zahrnuje i vzájemný přístup na území druhého státu nebo přípravu společných vojenských akcí.

Obě severské země počítají s tím, že budou v příštích letech navyšovat výdaje na obranu. Švédsko se plánuje dostat na „předepsanou“ úroveň dvou procent HDP do roku 2028, Finsko už se blízko této hranice pohybuje nyní.

Podle Carla Bildta si však Finsko a Švédsko i po případném připojení k NATO budou dávat pozor, aby Rusko zbytečně neprovokovaly. „Jako vzor může dobře posloužit Norsko, které úspěšně spojilo silnou vojenskou integraci v NATO s politikou uklidňování vůči Rusku,“ uvedl diplomat. Neočekává proto, že by Švédsko a Finsko například souhlasily s rozmístěním zahraničních jednotek na svém území.

Otázka je, kdy se završí schvalování vstupu do NATO. Přistoupení nových členů musí ratifikovat všech 30 členských států aliance. Do té doby Švédsko a Finsko nebudou formálně zajištěny pátým článkem alianční smlouvy, podle něhož je útok na jeden členský stát považován za agresi proti všem. Zatím se předpokládá, že schvalovací proces bude završen během příštího roku.

Válka na Ukrajině

Foto: Seznam Zprávy

Dění na Ukrajině ON-LINE sledujeme každý den. Podívejte se, jak pomoci Ukrajině. Reportéři Seznam Zpráv a jejich očitá svědectví z válkou zmítané Ukrajiny. Seznam Zprávy v ukrajinštině (praktické informace, zprávy, příběhy) – Українські новини.

To nejdůležitější k dění na Ukrajině shrnujeme každý všední den v newsletteru Tečka. Přihlaste se k odběru.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované