Kdo může, odjíždí. Ohrožený Kyjev zablokovaly zácpy, lidé skupují zásoby

Obyvatele Kyjeva ve čtvrtek ráno probudily vzdálené exploze a dunění ruského raketového útoku.

Střely zasáhly mimo jiné mezinárodní letiště Boryspil vzdálené několik desítek kilometrů od centra města, ale cílů bylo víc a střely dopadly i do ulic. Kyjev ovšem nebyl jediným zasaženým městem – putinovské Rusko zaútočilo na místa po celé Ukrajině.

V Kyjevě se po několika hodinách od prvního ruského úderu ozval opakovaný tón sirény varující před dalšími leteckými údery. Později zazněla z tlampačů ve zdánlivě klidném centru města ukrajinská státní hymna. Před devátou ráno pak znělo oblohou další dunění, zřejmě šlo o přelet stíhaček.

Kyjevský primátor Vitalij Kličko vyzval obyvatele ke klidu. „Obchody jsou otevřené, banky fungují a čerpací stanice mají palivo. Nepanikařme,“ prohlásil primátor. Ke klidu vyzval Ukrajince i prezident Volodymyr Zelenskyj.

Metropoli se dosud relativně vzdálená válka, které Ukrajina čelí už osm let, přiblížila. Konflikt zasáhl celou zemi. Reportéři ráno z Kyjeva hlásili protichůdné dojmy: nejdřív o trvajícím klidu, obvyklém provozu metra i tramvají.

Později přibyly zprávy o frontách před bankami a bankomaty, stejně jako v dalších ukrajinských městech, a hlavně o velkých dopravních zácpách a ucpaných silničních tazích vedoucích na západ. Lidé začali skupovat zásoby potravin, vody a také palivo. Fronty se tvoří před čerpacími stanicemi i supermarkety.

Mnoho Kyjevanů se teď z více než pětimilionové aglomerace snaží dostat směrem ke Lvovu, a utéct tak ruským jednotkám co nejblíž k polským hranicím.

Hlavnímu městu totiž hrozí bezprostřední riziko přímé vojenské invaze. Už během rána se objevily zprávy o ruských a běloruských jednotkách překračujících hranice severně od Kyjeva, tedy z území Běloruska, které je vzdálené 75 kilometrů. Tam Rusové a Bělorusové v lednu rozmístili své jednotky pod záminkou společného cvičení.

„Zatím nevím, co dělat. Teď není šance město opustit kvůli zácpám a kdo ví, co se stane v dalších hodinách,“ napsala brzy ráno redakci humanitární pracovnice Alyona Budagovská. „Teď je to v pořádku, lidé se snaží nepanikařit, ale je to obtížné,“ dodala kolem deváté hodiny.

Zásoby pitné vody a power banky a nabíječky od rána sháněla Kyjevanka Tetjana Pečončiková. „Vzbudila jsem se v pět ráno do zvuku explozí. Útočí na Kyjev ze vzduchu,“ napsala Seznam Zprávám v ranních hodinách.

Ještě ohroženější je druhé největší ukrajinské město Charkov, které leží jen 30 kilometrů od ruských hranic. Během rána se objevily záběry ruských vojáků v jeho bezprostřední blízkosti. Město také čelilo raketovým útokům.

Seznam Zprávy navštívily Kyjev i Charkov na začátku února. Lidé v obou městech zůstávali klidní, ale na možnou krizovou situaci se různými způsoby připravovali. Jedním z nich byl IT specialista Jevhenij Šerlajmov, vystudovaný pedagog původem z donbaského Slovjansku. Na začátku měsíce říkal, že situaci riskne a zachová se podle toho, co se bude dít. Pro jistotu si ale předem vybral určitou hotovost.

Za svou výhodu považuje, že bydlí v blízkosti stanice metra, kam se dá schovat jako do krytu. Stejně jako v Kyjevě rozhodlo město o otevření turniketů do metra zdarma. Stanice zdejších třech linek mají Charkovanům sloužit jako ochrana před bombardováním stejně jako v Kyjevě.

Ve čtvrtek brzy ráno Šerlajmova probudily raketové útoky. „Vzbudil jsem se, protože jsem slyšel několik výbuchů u Charkova. Rychle jsem šel zařídit věci, koupil vodu, vystál dlouhou frontu před bankomatem, abych měl hotovost. Točí se mi z toho hlava,“ napsal ráno slovenskému deníku SME, který Šerlajmova v Charkově před třemi týdny zpovídal společně se Seznam Zprávami.