Trump: Žádný pokrok nebude, dokud se nesejdu s Putinem

„Nic se nestane, dokud se Putin a já nesejdeme, ok? Samozřejmě, že se nechystal přijet (do Istanbulu, pozn. red.). Chystal se jet, ale myslel, že jedu já,“ prohlásil americký prezident Donald Trump před novináři ve Spojených arabských emirátech, kde je na návštěvě.

„Nevěřím, že se něco stane - ať se vám to líbí nebo ne - dokud se já a Putin nedáme dohromady,“ dodal Trump.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov pár hodin předtím řekl, že Putin se v nejbližších dnech nechystá ani do Istanbulu ani neplánuje schůzku s Trumpem.

Americký prezident také řekl, že ho nepohoršuje složení ruské delegace vyslané do Turecka. „Nejsem zklamaný. Proč bych měl?“ Prý ani nezjišťoval, kdo přesně je součástí ruského týmu.

Šéf Bílého domu už předtím nevyloučil, že by se do Istanbulu v pátek vydal. Podmínil to ale pokrokem v rusko-ukrajinských jednáních. Ta podle dostupných informací stále nezačala.

Většina států nasazení svých jednotek na Ukrajině jako mírové síly odmítá. I Francie a Velká Británie by podle listu The Times dokázaly dát dohromady jen pár tisíc vojáků.

Americký šéf diplomacie Marco Rubio na neformálním zasedání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance v turecké Antalyi informoval o sankčním návrhu proti Rusku, za kterým v Senátu USA stojí vlivný republikánský senátor Lindsey Graham. Novinářům to na řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský, který návrh sankcí označil za drtivý, informuje agentura ČTK.

Graham svůj návrh, který má ve 100členném Senátu USA podle médií nadstranickou podporu více než 70 zákonodárců, označuje za zdrcující, neboť předpokládá až 500procentní dovozní sankce na země, které nakupují ruské ropné a energetické produkty.

Návrh Graham považuje za páku proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi pro případ, že by odmítal pokročit v cestě k míru na Ukrajině, kterou Rusko v únoru 2022 na rozkaz šéfa Kremlu vojensky napadlo.

„Nesmíme zavírat dveře před tou šancí, která tady je, ale na druhou stranu, když vidím, že zároveň přichází americký senátor Lindsey Graham s poměrně silným, nebo řekněme drtivým sankčním návrhem proti Rusku, tak to musíme také podporovat, aby Putin viděl, že to není jenom jeho volba, ale že nám opravdu na bezpečnosti záleží,“ řekl Lipavský.

O Grahamově návrhu, který by dolehl mimo jiné na alianční členy Turecko či na Španělsko, ministři nedebatovali, Rubio ho podle Lipavského představil spíše jako fakt.

Účelem přímých rozhovorů navržených Putinem je nastolit dlouhodobý a trvalý mír tím, že se odstraní prvotní příčiny konfliktu, prohlásil podle agentury TASS vedoucí ruské delegace v Istanbulu Vladimir Medinskij.

Potvrdil tak dřívější předpoklady: Rusko usiluje opět zejména o omezení práva Ukrajiny na to určit si svoje mezinárodní směřování a o její demilitarizaci. Přesně tyto motivy - a také východní rozšiřování NATO - se skrývají pod tím, co Moskva označuje za „prvotní příčiny“ války nebo „kořeny“ konfliktu.

Ukrajina přitom očekává diskuzi o nastolení třicetidenního příměří, na kterém už se dohodla s Američany. Až pak se podle Kyjeva dá jednat o trvalém řešení.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov mezitím řekl, že Putin nemá v nejbližších dnech v plánu ani cestu do Istanbulu ani setkání s Trumpem.

„Putin se pokusí sebrat jakékoli území jen může až na předměstí Kyjeva,“ řekl americké televizi CNN představitel administrativy Donalda Trumpa obeznámený s aktuálním americkým hodnocením situace na bojišti.

Stanice s odkazem na dva představitele píše, že Rusko v současnosti shromažďuje v blízkosti fronty další síly, což může naznačovat přípravu pro novou ofenzivu. Druhý zdroj předpokládá, že se Moskva pokusí o další průlom na východě Ukrajiny, kde se jí dlouhodobě relativně daří a prakticky neustále ukrajuje malé kousky z ukrajinského území.

Spojené státy podle dvojice zdrojů v poslední době nezaznamenaly žádné změny v ruských válečných cílech, přestože Washington Moskvu už delší dobu vyzývá k trvalejšímu příměří.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov obvinil západní země z toho, že ve skutečnosti neusilují o mír na Ukrajině.

„Existuje řada důkazů, že ani Berlín, ani Paříž, ani Brusel, a už vůbec ne Londýn ve skutečnosti o žádný mír na Ukrajině nestojí,“ citovala jej ruská státní agentura TASS.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím popsal delegaci, kterou se Rusko rozhodlo vyslat do Turecka, jako pouhou „divadelní rekvizitu“. Dopředu avizoval, že jednat o míru bude v Istanbulu pouze se ruským prezidentem Vladimirem Putinem, jelikož je to právě on, kdo o válce rozhoduje. Moskva ovšem oznámila, že ruská hlava státu nedorazí.

Připomíná to rok 1986, kdy tehdejší sovětský vůdce Michail Gorbačov vyslal na XVI. sjezd Komunistické strany Československa namísto sebe neznámého řadového stranického tajemníka Michaila Solomenceva.

„Poslal místo sebe vrátného z Kremlu,“ říkalo se tehdy po Praze, protože pro Gorbačova československé normalizační vedení v čele s Gustávem Husákem nebylo důležité. Vladimir Medinskij, který povede ruskou delegaci v Istanbulu, je něco jako novým vrátným Kremlu: Má za úkol jen přijet, sedět, říci něco bezvýznamného a zase odjet.

Zatímco evropští státníci i ukrajinští představitelé kritizují, že Putin fakticky odmítl Zelenského nabídku k přímému setkání obou prezidentů, šéf Bílého domu to vidí jinak.

„Neočekával jsem to (Putinovu účast, pozn. red.). Dokonce jsem řekl: Proč by měl jezdit, když nejedu já?“ prohlásil americký prezident Donald Trump.

Rusko popudila Zelenského slova o tom, že Moskva na jednání vyslala jen „ozdoby“. „Klaun a ztroskotanec mluví o respektovaných lidech,“ reagovala mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová.

Ukrajinská prezidentská kancelář předtím upozornila na to, že Kyjev vyslal do Ruska delegaci na vysoké úrovni, zatímco Rusko poslalo zástupce s nejasným mandátem. Přímo prezident Zelenskyj podotkl, že v Rusku rozhoduje pouze Putin.

Mimochodem, ruská státní agentura TASS s odkazem na zdroje z tureckého ministerstva zahraničí píše, že čas začátku ukrajinsko-ruských jednání stále nebyl určen. Se stejnou informací přišla i americká televize CNN.

Nepřítomnost ruského prezidenta Vladimira Putina na přímých jednáních s Ukrajinci v Istanbulu ukazuje, že Rusko nemá zájem na míru a ukončení své agresivní politiky, řekl v rozhovoru pro Blesk.cz premiér Petr Fiala (ODS), ze kterého citovala agentura ČTK.

Je to podle něj zbabělost a pokračování taktiky, kdy Rusko nechce fakticky dospět k příměří, ale oddalovat, nabírat síly a vytvářet vůči veřejnosti dojem, že je připraveno jednat.

„Poslal tam (Putin) delegaci na nějaké třetí ligové úrovni. Tak to jenom ukazuje, že Rusko opravdu nemá zájem na míru a na nějakém rozumném řešení,“ řekl Fiala.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.), který se dnes v Turecku účastní neformálního setkání šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance, novinářům řekl, že Putinova neúčast svědčí o zbabělosti.

Zatím pořád není jasné, jestli jde zároveň o lidi, kteří budou Ukrajinu zastupovat na jednáních s Ruskem v Istanbulu.

S prezidentem Zelenským ale do Ankary dorazil ministr zahraničí Andrij Sybiha i jeho nejbližší poradce Andrij Jermak, šéf prezidentské kanceláře, píše ukrajinská veřejnoprávní stanice Suspilne. Agentura AFP píše také o přítomnosti ministra obrany Rustema Umerova.

Všichni tři se zúčastnili už dřívějších rozhovorů s Ruskem zprostředkovaných Spojenými státy.

Součástí týmu v Ankaře jsou i Jermakovi zástupci Ihor Žovkva a Ihor Brusylo.

Rusko se slovy náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova zříká odpovědnosti za výsledek rozhovorů v Istanbulu.

„Nezáleží to na nás, záleží to na těch, kdo ze západních sponzorů řídí kyjevský režim, jsou od nich potřeba odpovídající impulzy,“ citovala Rjabkova ruská státní agentura TASS, aniž by upřesnila, koho měl náměstek na mysli.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dorazil do Ankary, kde se má setkat s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Jejich schůzka by měla začít už brzy.

Do Istanbulu, kam jsou svolány rozhovory s Ruskem, hodlal vyrazit jen v případě, že tam dojede i šéf Kremlu Vladimir Putin, který se tam nechystá.

Zelenskyj v krátkém projevu po přistání řekl, že Ukrajina je v souvislosti s rozhovory nadále v kontaktu s americkou diplomacií.

„Oficiálně mi není známo, jaká bude úroveň ruského zastoupení. Ale podle toho, co jsme viděli, vypadají jako ozdoba,“ citovala Zelenského slova BBC. O dalším postupu se prý rozhodne po schůzce s Erdoganem.

Ukrajinská strana podle něho potřebuje vědět, jaký má ruský tým mandát a zda je schopen samostatně rozhodovat. „Protože všichni víme, kdo v Rusku rozhoduje,“ podotkl v narážce na šéfa Kremlu.

Rusko poslalo do Istanbulu reprezentaci na nižší úrovni, než o jakou měla Ukrajina zájem. Podle zpravodaje listu Financial Times v Kyjevě Christophera Millera bude třeba na Moskvu vyvinout větší tlak, aby změnilo přístup.

„Aby se vůbec mohlo začít vyjednávat na rovnocenné úrovni, bude to nejspíš muset být ještě horší, než to je teď. Jinými slovy: USA a EU budou muset opravdu přitvrdit – uvalit tvrdší sankce, poskytnout Ukrajině více zbraní a munice, zvýšit podporu a zároveň zvýšit náklady pro Rusko,“ řekl Miller v rozhovoru pro Seznam Zprávy ještě před oznámením detailů o istanbulské schůzce.

„To ale může chvíli trvat. Když zatlačíte Putina do kouta, obvykle reaguje agresivně. Takže to může být ošklivé,“ dodal Miller.

Po staletí je místem, kudy kráčejí dějiny. Metropolí velkých říší, bránou Orientu. A tento týden turecký Istanbul znovu aspiruje na to, stát se alespoň na chvíli opět geopolitickým středem světa, když má hostit přímé rozhovory zástupců Ruska a Ukrajiny.

Po zodpovězení otázky „Dorazí Putin?“ nicméně zůstávají okolo jednání další otázky. Vedle úvahy, co od rozhovorů vůbec očekávat, se nabízí i další: Proč ruský vládce ukázal zrovna na Istanbul?

„Turecko už v minulosti poskytlo řadu dobrých služeb (diplomatické prostředky k urovnání sporů, pozn. red.). A v některých ohledech skutečně šlo i o zprostředkování některých důležitých kontaktů mezi Ruskem a Ukrajinou,“ říká politolog Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

V rozhovoru pro podcast 5:59 připomíná například jednání o výměně zajatců nebo dojednání tzv. obilné dohody v Černém moři, byť ta je dnes už neplatná.

Začátek rozhovorů se posunul na dnešní odpoledne, oznámila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Podle ní to bylo z iniciativy tureckých hostitelů.

„Naše delegace je v Istanbulu, její složení je známé, relevantní informace byly zveřejněny Kremlem,“ prohlásila Zacharovová.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov mezitím explicitně potvrdil, že prezident Putin do Istanbulu nedorazí. Dosud zprávy o jeho neúčasti vycházely pouze z kremelského seznamu delegátů, kde diktátorovo jméno nebylo.

Ukrajina zatím stále neupřesnila, koho na rozhovory do Istanbulu vyšle, když je teď jasné, že nedorazí Vladimir Putin.

Podle zdrojů amerického listu The Wall Street Journal (WSJ) a ukrajinské veřejnoprávní stanice Suspilne ale chtějí Ukrajinci jednat výhradně o realizaci třicetidenního příměří. To už před několika týdny navrhli Američané, Ukrajinci na něj přistoupili a o víkendu evropské státy vyzvaly Rusko, ať na něj přistoupí také.

Moskva ale podle informací ruských médií chce mluvit o odstranění „prvotních příčin války“, což zahrnuje i její požadavek na demilitarizaci Ukrajiny.

V tuto chvíli ale ani není jasné, jestli dnes vůbec dojde na jednání, jak píše britská BBC. Podle jejích zdrojů z ruské strany rozhovory začnou ještě dnes, ale podle zdrojů z ukrajinské strany to bude až zítra. Zpravodaj WSJ Jaroslav Trofimov píše, že podle jeho tureckých zdrojů jednání dnes dopoledne nezačne.

Kyjev vnímá jako ústupek už jen to, že přistoupil na přímé rozhovory s Ruskem, upozornil v rozhovoru pro Seznam Zprávy poradce šefa ukrajinské prezidentské kanceláře Serhij Leščenko.

„Jednat přímo s agresorem je velmi těžké, bolestivé rozhodnutí. Pro Ukrajince je to velká věc. Většina Ukrajinců by totiž raději viděla Putina před soudem než u jednacího stolu – nebo dokonce ve vězení či oběšeného,“ prohlásil Leščenko.

Podle něj se Rusko tím, jak celou schůzku navrhlo, snažilo s Ukrajinou manipulovat. „Rusko se snažilo vytvořit situaci, kdy by Ukrajina jednání odmítla. Chtěli, aby vše působilo jako další akt jejich divadelní hry – oznámit datum jednání bez jakéhokoliv formálního postupu a čekat, že Ukrajina řekne ne,“ domnívá se poradce s tím, že prezident Zelenskyj svým souhlasem projevil skutečný zájem válku zastavit.

Ruskou delegaci pro čtvrteční jednání s Ukrajinou v Istanbulu povede prezidentský poradce Vladimir Medinskij. Ve středu pozdě večer to oznámil Kreml. Členy týmu budou také náměstek ministra zahraničí Michail Galuzin, zástupce náčelníka generálního štábu Igor Kosťjukov a náměstek ministra obrany Alexandr Fomin.

Medinskij vedl jednání s Ukrajinci už před třemi lety. Jejich výsledkem bylo tzv. Istanbulské komuniké, k jehož schválení nakonec nikdy nedošlo.

Jmenování Medinského do čela týmu už v roce 2022 vyznělo až ironicky, protože právě tento Putinův poradce se v minulosti často vyjadřoval ve smyslu, že Ukrajina musí dál patřit do ruského prostoru. V Kyjevě to už tehdy chápali jako signál, že Moskva nebere rozhovory úplně vážně.

V Rusku platí Medinskij za známou osobnost Putinova okruhu nejbližších. Během osmi let ve funkci ministra kultury často v médiích plísnil ruské filmaře za to, že točili snímky znevažující vlastní zemi. Státní peníze nasměroval na ty projekty, které podporovaly ruské vlastenectví, nejlépe když chválily heroismus ruských vojáků. Stal se jakýmsi vlajkonošem nové historické pravdy, která nadhodnocovala sovětské vojenské úspěchy a celkově propagovala ruskou výjimečnost.

Americký prezident Donald Trump je podle šéfa diplomacie USA Marca Rubia otevřen jakémukoli postupu, který by vedl k míru mezi Ruskem a Ukrajinou. Dodal, že USA chtějí vidět pokrok, informuje agentura ČTK.

Trump sám řekl, že pokud pokročí jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu, mohl by v pátek přijet do Turecka. Šéf Bílého domu je momentálně na cestě po Blízkém východě.