Hlavní obsah

Obnovme dohody, které vznikly za studené války, vyzval Scholz

Foto: twitter.com/OlafScholz

Kancléř Scholz v posledních týdnech Ukrajinu podporuje hlasitěji než dřív.

Německý kancléř Olaf Scholz na bezpečnostní konferenci v Berlíně představil svou vizi poválečného uspořádání.

Článek

Během svého vystoupení na bezpečnostní konferenci v Berlíně německý kancléř Olaf Scholz navrhl, že by se Evropa měla vrátit k předválečným bezpečnostním závazkům a s Ruskem vyřešit všechny otázky vzájemné bezpečnosti. Všechno podmíněné tím, že Putin ukončí válku a vzdá se snahy násilně přeměnit hranice na úkor svých sousedů.

Podle serveru The Times by Scholz podpořil obnovu bezpečnostního řádu, který byl v Evropě vytvořený během studené války a 90. let.

„Musíme se vrátit k dohodám, které platily po desetiletí a byly základem míru a bezpečnosti v Evropě,“ uvedl Scholz na konference, a poté zveřejnil server The Times.

Jedná se o jedno z nejjasnějších vyjádření o budoucí představě koexistence Ruska a zbytku Evropy. Doposud se evropští představitelé neodvážili vyslovit přesnou představu poválečného uspořádání. Jediné, na čem se většina z nich shodne, je to, že jen Ukrajina rozhodne, kdy a za jakých podmínek bude konflikt ukončen.

Na otázku, jak bude Německo po válce na Rusko nahlížet s přihlédnutím k tomu, jak silně ekonomicky byly obě země propojené, Scholz odpověděl: „Řekl bych, že v tuto chvíli to není o partnerství. Rusko zničilo mír, na kterém všichni mnoho let pracovali. Shodneme se, že by se už nikdo nikdy neměl snažit změnit hranice pomocí síly.“

O Bachmutu

Ukrajinský Bachmut, ležící v Doněcké oblasti, se zhruba po devíti měsících od začátku války stal místem destrukce, kde krvácejí armády obou zemí. Obě strany sem po měsíce posílaly masy vojáků i materiálu: Rusové ve snaze město dobýt, Ukrajinci v úsilí jej udržet. Daří se jim to i díky rozsáhlému zákopovému opevnění.

Scholz Rusko během projevu na konferenci označil za imperialistický stát, který se svými praktikami vrací do 19. století.

Podpora návratu k předválečným pořádkům je od kancléře lehkou změnou kurzu. V létě na summitu G7, tvrdil, že návrat k předválečnému uspořádání se nedá očekávat. Informaci uvedla na svém webu agentura Reuters.

„Když se situace změní, musíme se i my změnit,“ prohlásil Scholz na summitu.

Jeho poslední projev byl pod palbou kritiky z řad zemí, které podporují tvrdší kurz vůči Rusku jako Polsko a pobaltské státy.

Jeho myšlenka vychází z předpokladu, že není možné vytvořit udržitelné mírové uspořádání v Evropě bez Ruska, ale je potřeba Rusko do procesu zapojit. Stejný názor zastává Scholzova politická strana – Sociální demokracie (SPD).

Server DW (Deutsche Welle) přišel s informací, že se kancléř v rámci konference sešel se svým norským protějškem – premiérem Jonasem Gahrem Storem. Řešili možnost role NATO při ochraně kritické podmořské infrastruktury jako plynovodů, ropovodů a optických kabelů.

Sabotáže na plynovodech Nord Stream

O tom, že šlo o sabotáž, nikdo z odborníků nepochybuje:

Podle agentury Reuters se generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyjádřil k možné roli NATO při ochraně podmořské infrastruktury pozitivně.

Scholz na konferenci mluvil také o dalším vývoji války. Podle něj ukrajinské zisky na bojišti a západní podpora znamenají, že Rusko válku na bojišti nemůže v žádném případě vyhrát.

„Budeme Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak bude potřeba,“ uvedl kancléř Olaf Scholz na svém twitteru.

Doporučované