Následek zničení přehrady: 700 tisíc lidí je bez pitné vody. Hrozí i antrax

Hladina vody v zaplavených oblastech na jihu Ukrajiny postupně klesá, ale obrovské území dál zůstává pod vodou, včetně desítek vesnic a tisíců domů.

Zničení ukrajinské Kachovské přehrady ovšem znamená pro Ukrajinu kromě záplav i další humanitární krizi obřích rozměrů. Potvrzují to i slova šéfa Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí Martina Griffithse.

V rozhovoru pro agenturu AP Griffiths uvedl, že kvůli zničení zásobárny vody na řece Dněpr je teď bez dodávek pitné vody na 700 tisíc lidí.

„Kaskádu problémů“ podle Griffithse představuje i zaplavení zemědělské půdy. OSN předpovídá kvůli povodním i výpadku zdroje závlah snížení ukrajinského vývozu obilí a zvýšení cen potravin ve světě. „Ale pravdou je, že je to jen začátek toho, co uvidíme jako následky tohoto činu,“ dodal představitel OSN.

Ukrajinská verze BBC upozorňuje i hrozbu onemocnění na zaplavených územích. Ekologové a lékaři podotýkají, že se do vody během rychlého příchodu povodně dostalo spoustu nebezpečných látek, které mohou způsobit propuknutí střevních infekcí, hepatitidy, otravy botulotoxinem, ale i cholery a dokonce antraxu.

Problémem je například zaplavení hřbitovů. „S hřbitovy v Oleškách jsme měli problém už před záplavami. Hladina spodní vody byla vysoko a mrtvé jsme proto nemohli pohřbívat hluboko. To, co se tam děje teď, je skutečná katastrofa. Jsou to písčité půdy, které se snadno odplavují,“ říká Jevhen Ryščuk, starosta zaplavené Olešky v Chersonské oblasti. Město už rok a půl okupují Rusové, a starosta je proto v Kyjevě.

Téměř všechny rodinné domy ve městě navíc měly žumpy. Jejich obsah teď teče do Dněpru a do Černého moře. Voda brala životy také dobytku a domácím zvířatům. Pod vodou je i obrovský zemědělský podnik, sklad hnojiv nebo skládka odpadu u města Hola Prystaň.

Ukrajinské ministerstvo zdravotnictví varovalo mimo jiné před vysokým rizikem šíření hepatitidy A a akutních střevních infekcí. Riziko onemocnění jater a ledvin pak představuje použití vody, která zaplavila pole s hnojivy.

Ekologové mají i obavy z antraxu. Organizace Mama-86 upozorňuje na zaplavení pohřebiště dobytka mezi vesnicemi Dněprjan a Korsunka na levém břehu Dněpru, kde se v 50. a 70. letech pohřbíval dobytek se snětí slezinnou. Úřady se zatím k hrozbě nevyjádřily.

Problémy s vodou bude mít kvůli zničení hráze i Ruskem okupovaný ukrajinský poloostrov Krym. Britská rozvědka i ruskojazyčný servis BBC s odvoláním na uživatele sociálních sítí informují, že do Severokrymského kanálu přestává vtékat voda.

Kanál je přitom pro Krym klíčový pro zásobování vodou. Měří asi 400 kilometrů, začíná mezi Tavrijskem a Novou Kachovkou, městy ležících u zničené hráze, uvádí ČTK.

Poté, co se v úterý hráz protrhla, se hladina vody v přehradě pravděpodobně dostala pod úroveň přívodu do Severokrymského kanálu. „Voda na Krym brzy přestane téct,“ uvádí britská vojenská rozvědka s tím, že v jižní části Chersonské oblasti a na severu Krymu se zhorší její dostupnost.

Předpokládá, že ruské úřady na anektovaném poloostrově potřebu vody tamních obyvatel pokryjí z nádrží, vrtáním nových studní nebo dodávkami balené vody z Ruska. Vyloučená není ani distribuce vody na příděl.

To, že vody v kanálu výrazně ubylo, zachycují uživatelé sociálních sítí, kteří ukazují zbytky vody na dně kanálu, nebo satelitní snímky, na kterých je vidět pokles hladiny u přívodu nad zničenou hrází Kachovské přehrady.

Britská rozvědka také v souvislosti se zničením přehrady varuje před hrozící zdravotní krizí v zaplavených oblastech kontrolovaných jak Ruskem, tak Ukrajinou.

Ukrajina obvinila Rusko, že vyhodilo do povětří hráz Kachovské přehrady i tamní vodní elektrárnu, které ruské jednotky ovládají od prvních týdnů invaze na Ukrajinu.

Naopak Moskva tvrdí, že zničení obří přehrady mají na svědomí Ukrajinci. Kromě záplav tato katastrofa znamená obrovskou škodu na životním prostředí i problém nejen pro zásobování vodou obyvatel, ale i rozsáhlých zemědělských oblastí.